Článek
Čeští vědci z 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy v roce 2022 vypracovali studii určenou Světové zdravotnické organizaci (Who). V ní se zaměřili především na to, jak se český národ staví k pití alkoholu. A vypadá to, že ne zrovna střídmě a s opatrností. Zároveň pak výzkum uvádí ještě další zajímavé informace o tom, kde se pije více a zmiňuje i nejčastější faktory, které směřují k holdování alkoholu. Které to jsou?
Piješ jako Čech!
Češi už pijí daleko víc než Dáni, což dokazují dostupné grafy a data. Původní přísloví proto v současnosti už nejen, že neplatí, ale stálo by za to předělat na: „Piješ jako Čech.“
Z výzkumu, během kterého se badatelé zaměřili na 809 odpovědí respondentů složených z mužů a žen různého věku, bydliště a vzdělání, vyplynulo, že závislost na alkoholu trápí až 3 % našich obyvatel. Střední problémy s alkoholismem se však týkaly 25 % respondentů. A co víc, riziko závislosti na alkoholu shledali vědci až u neuvěřitelných 40 % dotázaných, což je alarmující výsledek.
Pití se navíc týká i mladistvých. Naopak čím jsou Češi starší, tím je pro ně pravděpodobnost tvorby závislosti na alkoholu nižší. Z hlediska pohlaví pak bylo potvrzeno, že muži jsou k alkoholismu náchylnější než ženy.
„Co se týče typů alkoholických nápojů, není nijak překvapivé, že nejvíce lidí má zkušenosti s pivem a vínem, naopak s pivními speciály má zkušenosti méně lidí. Z ‚tvrdého‘ alkoholu má více lidí zkušenost s likéry, slivovicí a tuzemákem než s vodkou, whisky a fernetem. S výjimkou likérů, šumivého vína a červeného vína konzumují všechny druhy alkoholu ve větší míře muži,“ vysvětluje PhDr. Miroslav Barták, Ph.D., z Kliniky adiktologie 1. LF UK a VFN.
V malých obcích se pije víc než ve velkých městech
Podle vědců na nás v tom, v jaké míře pijeme alkohol, působí i životní prostředí a lidé v okolí.
Ve městech se 100 000 a více obyvateli je méně pijanů. Stejně tak v nejmenších obcích, které mají pod 1000 obyvatel.
I když si to podle odborníků lidé moc často nepřipouští, to, jak moc pijí, ovlivňují ostatní. Až 30 % lidí během studie potvrdilo, že když se opíjí jejich přátelé a blízcí, hrozí, že se k nim přidají.
Mohlo by být řešením zvýšení spotřebitelské daně?
Kromě varování přímo na etiketách nalepeného na lahvích s alkoholem, s nímž vzhledem k rizikovosti pití mládeže souhlasila většina dotázaných respondentů ve výzkumu Univerzity Karlovy, může být dle dat webu paqresearch.cz řešením zvýšení spotřební daně za alkohol.
„Společenské náklady nemocí může efektivně snižovat chytrá daňová politika. Hodně by pomohla českému zdravotnictví, které má největší potenciál zlepšení zdraví a také úspor právě v prevenci. Do ní patří i cenová politika, se kterou však dosud systematicky nepracujeme. Návrh PAQ Research to mění,“ vysvětluje lékař a ekonom Pavel Hroboň, vedoucí skupiny Zdraví v Národní ekonomické radě vlády (NERV).
Odborníci zároveň vyvrací, že by statistiky českému národu nějak závratně navyšovali turisté. Potvrdila to zejména koronavirová pandemie, během níž vědci pozorovali stále podobnou konzumaci alkoholu, přičemž turismus u nás byl v daný čas zrovna v úpadku. To se však nedalo říct o pití alkoholu. V průměru na osobu starší 15 let připadá 14,5 litru čistého alkoholu za rok.
Zdroje: drogy-info.cz, paqresearch.cz, lf1.cuni.cz
