Hlavní obsah
Lidé a společnost

Češi jezdí vpravo od dob německé okupace. V tomto ohledu nectí historickou tradici

Foto: Freepik

Ilustrační foto. Češi jezdí vpravo ani ne sto let. Změnu směry jízdy popohnali Němci.

Pravá, nebo levá strana? Podle průzkumů jezdí v současnosti až dvě třetiny národů po špatném okraji silnice. Alespoň tedy z historického hlediska. Kdy se u nás začalo jezdit vpravo a jak je to z určitého úhlu pohledu správně?

Článek

Nejznámějším příkladem jízdy vlevo je velká Británie. Britové jsou v tomto ohledu v současnosti zbytkem Evropy tak trochu považovaní za zvláštní. Jenže, jsou to opravdu obyvatelé Velké Británie, kdo jezdí netradičně a na špatné straně? Historická fakta mluví v jejich prospěch. Je to totiž přesně opačně.

Kde všude se řídí vlevo?

Angličané nejsou zdaleka jediní, kterým do současnosti zůstala jízda v levém směru. Jezdí tak kolem 35 % světové populace. V „protisměru“ se v Evropě lidé dopravují i na Kypru, v Irsku a na Maltě. Jako další příklad lze uvést Austrálii, Nový Zéland, Indii, Indonésii i Japonsko. Stejně na tom jsou i některé britské kolonie v Africe. Bývalou britskou kolonií, které zůstala jízda vlevo je také jihoamerická Guyana, v jižní Americe se tak jezdí ještě v Surinamu. Počítat s tímto stylem jízdy je nutné i při půjčení auta v oblíbených dovolenkových destinacích, jako jsou Bahamy nebo Barbados. Stejně jako na Bermudských ostrovech.

Od kdy jezdí Češi vpravo

Ač to někomu možná může připadat jako samozřejmost, ani u nás se nejezdí vpravo déle než jedno necelé století. Do Ameriky se pravostranný provoz dostal dříve. Do Evropy se pak s příchodem koňských povozů začala změna směru jízdy dostávat postupně. Ve Francii, Dánsku a dalších státech k tomu došlo ve druhé polovině 18. století. Češi ovšem v tomto ohledu zůstávali poněkud pozadu. Na to, že se u nás začalo jezdit vpravo, mají podíl mimo jiné také Němci a německá okupace.

Když totiž v březnu roku 1939 začali obsazovat část Československa celé vyřizování jízdy vpravo, ke kterému se začalo schylovat v roce předtím, konkrétně 10. listopadu 1938 na základě rozhodnutí Národního shromáždění, popohnali. Namísto 1. května, jak bylo plánováno, což se Němcům zřejmě zdálo nedostatečně rychlé, se na rozkaz vrchního velitele německých ozbrojených sil začalo v Protektorátu jezdit už 17. března roku 1939.

Zajímavostí je, že v Ostravě se začalo jezdit vpravo rovnou o dva dny dříve, tedy 15. března roku 1939 hned po zahájení okupace Němci, zatímco v Praze byl pravosměrný provoz zahájen 26. března téhož roku. Němci v Československu zkrátka chtěli od začátku zavádět vlastní pořádky. Letos se u nás jezdí vpravo teprve 85 let. Z evropských států jsme mezi posledními, kteří přešli na pravou stranu jízdy. Za Československem bylo v tomto ohledu už jen Švédsko a Island. Ve Švédsku se navzdory nesouhlasu velké části Švédů začalo jezdit vpravo v roce 1967. Na Islandu pak o rok déle, až v roce 1968.

Historické důvody pro levou stranu

Všechny státy, které dodnes jezdí vlevo, ovšem na rozdíl třeba od Evropy nebo Ameriky pouze drží historickou tradici, než že by se sami snažili o nějaké extravagantní změny pravidel silničního provozu. Pravidlo levé strany totiž pochází podle historiků ze středověku, kdy se nejčastěji jezdilo na koních. Muži - praváci, kteří u sebe nosili zbraně, je mívali upevněné nejčastěji na levé straně, navíc se z tohoto kraje cest nejčastěji nasedalo na koně. A právě kvůli plynulejšímu a rychlejšímu provozu, protože praváků bylo už tehdy více než leváků, jezdili všichni vlevo. V opačném případě by si více překáželi.

Máte na tohle téma jiný názor? Napište o něm vlastní článek.

Texty jsou tvořeny uživateli a nepodléhají procesu korektury. Pokud najdete chybu nebo nepřesnost, prosíme, pošlete nám ji na medium.chyby@firma.seznam.cz.

Sdílejte s lidmi své příběhy

Stačí mít účet na Seznamu a můžete začít psát. Ty nejlepší články se mohou zobrazit i na hlavní stránce Seznam.cz