Článek
Od číhošťského zázraku, ke kterému došlo 11. prosince na třetí adventní neděli, uplyne 75 let. Malá obec, kde se mimo jiné nachází i geografický střed České republiky, se tím zapsala nejen mezi turisticky zajímavá místa, ale také mezi ty, na které měl komunistický režim spadeno. Konkrétně se komunisté zaměřili na faráře Toufara, s nímž kvůli nečekanému pohybu kříže na oltáři nad svatostánkem vykonstruovali rozsáhlý proces. Kaplan, který se o zázraku dozvěděl až z doslechu od místních lidí, se musel podrobit mučivým výslechům StB, při nichž čelil nevídané krutosti a jejichž důsledky neměl šanci přežít.
Závěr kázání svědky zaskočil
Tehdy prý bylo v kostele přibližně dvacet svědků naslouchajících slovům faráře. Na konec projevu měl Josef Toufar pronést zády k oltáři větu: „Uprostřed vás stojí ten, kterého vy neznáte, zde ve svatostánku je náš Spasitel,“ kterou doplnil poukázáním směrem k oltáři, aniž by se na něj podíval. Netušil, že se při tom za ním rozkýval dřevěný, půl metru vysoký kříž ze strany na stranu, až se při naklonění zastavil natočený směrem ke kazatelně. Teprve druhý den se Toufar od dojatého kováře Pospíšila dozvěděl, co se za ním během jeho dopolední bohoslužby odehrálo. Kovář se přitom s přesvědčením, že šlo o zázrak, rozplakal. Zanedlouho začali Číhošť kvůli této události navštěvovat věřící z celého Československa, což faráři a místnímu kostelu zaručilo nežádoucí pozornost komunistů. Někteří na něj opakovaně upozorňovali Státní bezpečnost.
Kazatel podlehl mučivým výslechům
Ještě než se církev odhodlala k tomu, aby celý jev začala prošetřovat, ujala se toho na základě podnětů StB. Toufara přiměli o celém zázraku vyprávět přímo jednomu z členů své krajské správy, když se v převleku za věřícího vydal do kostela, aby z něj vytáhl informace. Následovalo jeho zatčení a drsné vyslýchání za zdmi vězení ve Valdicích.
Výslechy byly natolik brutální, že je páter neměl šanci přežít. Příslušníci Státní bezpečnosti vedení Ladislavem Máchou kněze Toufara během měsíčního mučení ubili k smrti. Odmítl se totiž nechat donutit přiznání, že za zázrakem stojí církev, která pohyb kříže na oltáři záměrně zfingovala.
„Myslím, že v úterý jsme si vzali spolu s Němcem a Řezníčkem Toufara na výslechovou místnost. Byl břichem dolů, my tři jsme jej střídavě mlátili,“ netajil se svým zrůdným chováním později komunista Mácha v archivu bezpečnostních složek, kde průběh výslechů popsal.
Podle doktora Františka Mauera, který byl přítomný u následné operace do krve zbitého, vyhladovělého a psychicky týraného Josefa Toufara, šlo o velice krutou vraždu. Důsledky surového mlácení farář nepřežil. Komunisté považovali jev za naplánovaný a vykonstruovaný proti totalitnímu režimu. K chystanému monstrprocesu, který měli v plánu hned po zveřejnění snímku s názvem Běda tomu, skrze něhož přichází pohoršení namířenému proti církvi, už ovšem nedošlo. Toufar, který ve zbídačeném stavu musel podle přichystaného scénáře v krátkém dokumentu rekonstruovat před kamerami celou událost, zemřel den poté na četná poranění.
Teorie a možná vysvětlení
Přes všemožné snahy a různé teorie, se kterými během let přišli historici, se nečekaný pohyb kříže dosud nepodařilo nijak vysvětlit. Hlavu si lámali i fyzici, kteří konstatovali, že pro tento jev nemá vědecká disciplína dosud žádné relevantní podklady. Celé této záhadné události komunisté zneužili ve snaze poštvat československé občany proti církvi. Tu nejenže neuznávali, ale náhle vzniklý zájem o kostel v Číhošti a místní duchovní jim byl trnem v oku.
Jiné zázraky a jejich vysvětlení
Za číhošťským zázrakem, ale i za obdobnými úkazy může, ale také nemusí být fakt, že fyzika ještě nemá dostatek znalostí. V některých případech se jevy podařilo ozřejmit až časem díky novým poznatkům vědy. Například po zčernání fotografických desek v neprůhledném obalu francouzského fyzika Henriho Becquerela došlo v roce 1896 k objevu přirozené radioaktivity, kterou vyzařoval radioaktivní uran ve smolinci uloženém v tom samém stole. Zda bude možné i číhošťský zázrak vysvětlit „pouze“ prostřednictvím některých nově objevených zákonů fyziky, nebo jde o skutečný nadpřirozený jev, se tedy ukáže až po nějaké době nebo také vůbec.
Další oběti komunistů
Osud Josefa Toufara, který se stal jednou z obětí komunistického režimu, měl být odstrašujícím příkladem pro neposlušné občany. Komunisté chtěli na jeho příkladu lidi odradit od důvěry v církev, kterou se snažili v očích lidí pošpinit. Příběh nevinného duchovního, který za nesvobodný autoritářský režim zaplatil životem, není ojedinělý. Mezi další osobnosti, jejichž památku by si společnost měla stále připomínat, patří popravený generál Heliodor Píka nebo skupina spolupracovníků v čele s právničkou JUDr. Miladou Horákovou. Proces, který s nimi byl vykonstruován, je vinil ze spiknutí proti republice. Jeho oběti dostaly trest smrti nebo byly odsouzeny k několika letům vězení.
Popraveno bylo kvůli obvinění z politických zločinů během socialismu v Československu dohromady 248 osob, mnoho z nich v první polovině padesátých let. K poslední popravě došlo v Československu v roce 1960. Běžné byly i tresty jako nucený pobyt v pracovních táborech nebo věznění jedinců kvůli domnělému pobuřování spoluobčanů i za pokusy o útěk do zahraničí.