Článek
Alžběta Amálie Evženie Bavorská známější pod přezdívkou Sisi byla bavorskou princeznou z rodu Wittelsbachů, která se díky sňatku s císařem Františkem Josefem stala nejen rakouskou císařovnou, ale také českou a uherskou královnou. Mnohdy přehnaně idealizovaná panovnice měla své skryté problémy, které ji sužovaly po celý život.
Narodila se 24. prosince roku 1837 v Mnichově a za císaře Františka Josefa se provdala v pouhých šestnácti letech, znala ho však už od patnácti let. Možná, že i brzký sňatek se podepsal na jejím duševním zdraví, které se projevovalo především nezdravými stravovacími návyky a drastickými dietami. Oproti filmovým a knižním předobrazům o půvabné císařovně tedy byla skutečnost poněkud odlišná. Císařovna o svou vychrtlou postavu neúnavně „pečovala“, kvůli tomu si také přivodila mnohé zdravotní problémy.
Císařovna Sisi
Váhou byla posedlá
Sisi, která za celý život nikdy nevážila více než 55 kilo, prý kontrolovala svou hmotnost až třikrát denně. Nutno podotknout, že byla poměrně vysoká, měřila 172 cm. Většinu času však nevážila císařovna s vosím pasem ani 50 kilo. Jenže, i když tím do jisté míry mohla předurčovat tehdejší společenské ideály, po zdravotní stránce to zrovna ideální nebylo. Ba naopak. Zcela jistě trpěla dost často hladovějící panovnice, která mnohdy ze strachu z nežádoucího přibírání nejedla skoro vůbec, mentální anorexií. Jenže tehdy tuto diagnózu ještě lékaři a psychiatři neznali, proto o tom, že by někoho z okolí panovnice, nebo dokonce přímo ji samotnou, napadlo, že by už měla vyhledat odbornou pomoc, nemohla být žádná řeč.
Vodu a ovocné šťávy prokládala zákusky
Kromě sportu řešila panovnice, která byla údajně natolik zaujatá sama sebou, že dobrovolně trpěla kvůli postavě i v těhotenství, především stravování. Protože tehdy neexistovaly kalorické tabulky a v kurzu nebyla ani znalost zdravé a vyvážené stravy, měla Sisi ohledně úspěšného stylu hubnutí dost nebezpečné představy. Většinu času byla pouze o vodě a různých ovocných šťávách. Preferovala také hovězí vývary, ovšem ještě zředěné vodou. Údajně se při jeho přípravě používala mimo jiné volská krev, se kterou se bujón míchal.
Když si sem tam chtěla Sisi přece jen dopřát, hřešila především sladkostmi, kterými se zprvu přejedla, aby se poté opět zase trápila drastickým režimem. Slabost měla pro ovocné i smetanové zmrzliny, sorbety nebo zákusky, piškot, čokolády, máslo a sušenky. Nejspíš její psychický stav ještě zhoršoval stres u dvora. Velice těžce nesla Sisi ztrátu dvouleté dcery Žofie a sebevraždu syna Rudolfa, což její psychické problémy znásobilo. Pookřála pouze občas na cestách po Evropě, kde se jídla údajně obávala méně než doma ve Vídni.
Zdravotní komplikace kvůli bílkovinám
Problémem nebyly jenom hladovky císařovny, ale především nevyváženost její stravy. Její jídelníček byl sice plný bílkovin, ale bylo jich tam až příliš, zatímco jiné důležité složky stravy v něm naopak chyběly. Pouhé popíjení vývarů, ovocných šťáv nebo mléka zkrátka nemohlo stačit k tomu, aby byla Alžběta zdravá. Často čelila otokům obličeje a celého těla právě kvůli nevyvážené stravě, což jí na psychickém stavu nepřidávalo. Kromě toho trpěla kvůli přehnanému strachu z vyšší váhy častými úzkostmi a depresemi. Ty však vedly jen k dalšímu omezování se v jídle. Pokrmů se císařovna dokonce bála i v těhotenství, kdy namísto dostatku živin a vitaminů, některá jídla odmítala, a krátce po porodu raději hladověla.
Zdroje: cs.wikipedia.org, denik.cz, stoplusjednicka.cz, kafe.cz
