Článek
Není divu, že se jedny z posledních brazilských indiánských kmenů záměrně straní moderní civilizace. Někteří lidé jim totiž záměrně ubližují a kromě toho, že vymírají vlivem kácení a ničení deštných pralesů a přirozeného životního prostředí, čelí ze strany Brazilců nevídaně krutým činům. Nezřídka kdy se dokonce stávají terčem nepochopitelného vyvražďování. Jeden z otřesných případů, o kterém se dozvěděla široká veřejnost, se stal před osmi lety v roce 2017. Těžaři při něm zavraždili deset členů indiánského kmene, kteří se vydali k řece sbírat ptačí vejce.
Vraždou se měli chlubit v hospodě
Indián z rezervace Vale do javari v Amazonském pralese .
O tom, že k celému incidentu vůbec došlo, by se nejspíš tamní vyšetřovatelé nedozvěděli, kdyby se sprostí vrazi svým činem ještě následně nepochlubili v jednom baru. Kromě toho, že Indiány z kmene stranícího se civilizaci nemilosrdně zabili, ještě je stihli následně i okrást o ručně vyřezávané pádlo. Tím pak měli podle svědků máchat v restauračním zařízení nad hlavami, byli přitom nevídaně sprostí a celému činu se prý ještě vysmívali. Podle představitelů vládní agentury pro záležitosti domorodých kmenů Funai došlo k masakru Indiánů v Amazonském pralese z rezervace Vale do Javari v srpnu roku 2017.
V odlehlé části pralesa se členové jednoho z místních kmenů vydali podél řeky sbírat ptačí vejce. Jejich první setkání s představiteli moderní civilizace se pro ně stalo bohužel i zároveň posledním a mělo krutý průběh. Přestože se o násilném vyvražďování domorodců ví dlouhodobě a tamní prokuratura jeho obvyklost do té doby oficiálně popírala, tento případ bylo možné vyšetřovat i díky neuváženému veřejnému chvástání zlatokopů v jednom z tamních barů nacházejícím se kousek od hranic mezi Brazílií a Kolumbií.
„Byly to vulgární hospodské řeči. Muži se dokonce vychloubali tím, že těla obětí rozsekali a ostatky naházeli do řeky,“ popisovala nevídanou krutost zločinců jedna z členek Brazilské Národní nadace pro ochranu domorodců FUNAI Leila Silvia Burger Sotto-Maiorová pro nytimes.com. Ve stejném roce se přitom stalo něco obdobného i v únoru, kdy těžaři také zabili několik členů domorodého kmene a podezřelí jedinci byli taktéž vyšetřováni.
Celý násilný trestný čin byl sice zkoumán kriminalisty, nicméně vyšetřování mělo hodně nedostatků vlivem hůře přístupných oblastí a nemožnosti kontaktu s aktéry nebo svědky události. „Oblast je obrovská a přístup do ní limitován. S těmito kmeny nejsme v kontaktu, dokonce i Funai (organizace na ochranu deštných pralesů) o nich má jenom sporadické informace,“ obhajoval prokurátor Pablo Luz de Beltrando sporadický a ne moc úspěšný průběh prošetřování incidentu, při němž došlo k násilí na jednom z nejohroženějších lidských spolků planety. Pachatelé se navíc údajně později bránili tím, že z jejich strany šlo pouze o sebeobranu, jelikož na ně Indiáni zaútočili jako první.
Stranou veškerých moderních pomocníků
O posledních několika desítkách až sto indiánských kmenech žijících skrytě v hlubinách amazonského pralesa je známo, že vesměs žijí stranou veškerých moderních technologií. Až na pár výjimek zahrnujících členy kmene, kteří ve snaze o blaho a ochranu svého lidu reportují ukázky ze svého života tamním průvodcům a průzkumníkům, se snaží, aby toho o nich bylo známo ideálně co nejméně. Nemají auta, moderní domácí spotřebiče a vše si vesměs vyrábí sami, od nábytku až po oblečení nebo nástroje na lov.
Ví se, že indiánské kmeny bývají velmi šikovné v umění a řemeslných pracích, což jim umožňuje celkovou samostatnost a mít vlastní rozmanitou kulturu. V rezervaci Vale do Javari, která je zároveň druhou největší v Brazílii, žije přibližně dvacet kmenů. Každý z nich čítá sotva jen několik desítek členů. Vražda deseti z nich tak mohla být pro zmiňovaný už tak ohrožený kmen likvidační, nemluvě o obrovském smutku ze ztráty členů pro zbývající obyvatele těchto malých komunit. To si ale bezohlední a krutí těžaři zjevně neuvědomují.
Bezbranní domorodci nemají na výběr
Nejen v tomto případě mají drobní zemědělci, tamní kmeny a místní i zahraniční aktivisté jen velmi omezené možnosti, jak chránit sebe a vzácné přírodní bohatství. Vše se děje i kvůli tamním politikům v čele s bývalým brazilským prezidentem, kteří podporují těžbu surovin a sázejí na vliv mocných korporací, které zaštiťují těžaře, farmáře a velkochovatele. Vládě je před životním prostředím přednější zisk. Plíce planety, jak jsou tolik potřebné a užitečné pralesy někdy nazývány, jsou tak kvůli spolčení vlády s místní policií a těžařskými spolky postupně likvidovány, stejně tak tamní domorodci čelící stále přibývajícímu krvavému násilí, o kterém mnohdy nemá nikdo z řad širší veřejnosti ani tušení a je třeba se mu snažit jakýmkoliv způsobem zabránit.
Bývalý prezident země Michel Temer navíc provedl další škodlivé kroky, které jsou jako jed pro amazonské pralesy. Nejen, že výrazně snížil rozpočet o čtvrtinu organizaci FUNAI, ale ke všemu také udělil společně s vládou souhlas k těžbě v jedné z nejvzácnějších rezervací v Amazonském pralese. Ke všemu ještě díky vlivným přátelům z mocných míst unikl trestu ve svých korupčních kauzách a to mu umožnilo dělat další nepopulární a odsouzení hodné kroky.
Indiánům tak nezbývá, než se dál snažit ukrývat před nebezpečnými gangy zlatokopů a výdělku chtivých těžařů, stěhovat se po pralese z místa na místo, a někteří se také odhodlali ke spolupráci s ochránci místních pralesů, čemuž se ale některé kmeny stále vyhýbají, proto až do nedávna nebylo téměř možné s jistotou potvrdit jejich ani existenci.
Zdroje: nytimes.com, plus.rozhlas.cz, novinky.cz, idnes.cz, theguardian.com
