Článek
Osm sourozenců
Dohromady měl Adolf Hitler osm sourozenců. Narodil se 20. dubna 1889 jako potomek z třetího manželství otce Aloise Hitlera, který byl rakouským celním úředníkem. Sám Hitlerův otec nikdy nepoznal vlastního otce, původně se jmenoval Schicklgruber, ale vzal si příjmení otčíma, který ho vychovával a nechal si ho později zapsat i do rodného listu. V rodině Kláry a Aloise Hitlerových žily už dvě děti z jeho předchozího manželství Alois a Angela. Postupně se pak do ní narodilo dalších 6 dětí, včetně Adolfa. Hitlerovi tři starší sourozenci se nedožili dospělosti a zemřeli do pár let po narození. Také mladší bratr Paul později zemřel na spalničky, což Adolf nenesl dobře. Jako jediná se dožila dospělosti Hitlerova nejmladší sestra Paula, se kterou k sobě po smrti rodičů neměl tak blízko jako k nevlastní sestře Angele.
Podivný románek s tragickým koncem
Hitlerova nevlastní sestra Angela vedla nějaký čas jeho domácnost. Měli k sobě blízko až do doby, než se Hitler patologicky zamiloval do její dcery Geli. Kromě toho, že šlo bezpochyby o nezdravý incestní vztah, měl jejich románek tragický konec. O skoro dvacet let mladší Geli se totiž kvůli přehnané náklonnosti a žárlivosti strýce, který se snažil zabránit ji provdat se za někoho jiného a odháněl všechny její nápadníky, ocitla nad propastí. Jeho chování nakonec nevydržela, a v důsledku toho 18. září 1931 ukončila svůj život kulkou ze strýcovy zbraně. Od té doby se zhoršily i Hitlerovy dobré vztahy s nevlastní sestrou Angelou. Ta se od Hitlera nakonec odstěhovala co nejdál a provdala se za architekta Hammitzsche. Údajně neměla moc v lásce ani Hitlerovu další známost — herečku Evu Braunovou a jejich vztah neschvalovala.
Sestra Paula byla vyhozená z práce
Jak Hitlerovy snahy o ovládnutí světa pokračovaly, dostávala se do problémů i jeho jediná vlastní sestra Paula. A to i přes to, že se s bratrem potkávali minimálně. Kvůli příjmení přišla o práci, protože byla příbuzensky spojená s nebezpečným nacistou. S pomocí bratra se proto rozhodla si příjmení změnit a získala nové doklady. Od té doby nosila příjmení Wolffová. S existenčními výdaji Adolf své sestře až do konce války výrazně pomáhal. I když ji po válce vyslýchali američtí vojáci, nikdy nebyla souzená, protože se jí žádnou vinu nepodařilo prokázat. Je možné, že se na válečných zločinech svého bratra moc nepodílela, nebo pro to alespoň neexistovaly žádné pádné důkazy. I tak ji ovšem osud za její původ potrestal. Nejen, že sháněla jenom velice těžko pracovní uplatnění, ale nevedlo se jí ani v lásce. Nikdy se neprovdala a ve věku 64 let v roce 1960 zemřela v osamění.
Nevlastní bratr byl falešným hoteliérem
Geny manipulátora se projevily u Hitlerova nevlastního bratra Aloise. Ten se při svých cestách po Velké Británii seznámil s irskou studentkou Bridget Elizabeth Dowling, kterou však prý okouzlil prostřednictvím snůšky lží. Namluvil jí, že je úspěšným hoteliérem. Ta nedala na varování svých rodičů a Aloise si na základě jeho planých slov a slibů vzala. Když potom vyšlo najevo, že Alois není žádným zámožným podnikatelem, ale obyčejným číšníkem, už bylo pozdě. Kvůli finančním problémům se manželé odhodlali vyslat svého jediného syna Williama do Německa, aby mu jeho strýc pomohl získat dobře placené místo. To se ale nestalo. Mladému Williamovi namísto bohatě ohodnocené práce ve svých řadách dohodil běžnou pozici v automobilovém závodě. Vše navíc podmínil tím, že pokud chce pracovat stejně jako on ve vysoké politice, musí se vzdát britského občanství a přijmout německé.
Synovec se strýci postavil
Pro pozdější prozření Williama bylo neochotné gesto strýce Adolfa zcela jistě prospěšné. Mladík brzy prokouknul, co je jeho příbuzný zač. Každopádně s ním přestal mít slitování a rozhodl se mu vzepřít. Když se William později vrátil do Anglie, neváhal kritizovat celé fašistické a nacistické Německo ani nevlastního bratra svého otce. Jeho nenávist zesílila natolik, že se proti němu později rozhodl bojovat a jeho moci se vzepřít na přímo. Emigroval do Ameriky, kde narukoval do armády a jakožto jiný Hitler se postavil nepříteli Hitlerovi.
Ostatní kolegové z armády ho za to obdivovali a zároveň používali fakt, že se Hitlerovi postavil jeho příbuzný, jako součást bojové taktiky. Nakonec se po válce William Hitler zbavil i neslavného příjmení, stejně tak jako většina Hitlerových příbuzných. Usadil se i se svou rodinou na Long-Islandu v New Yorku a nechal se přejmenovat na Stuarta Houstona. Aby dokázal, že svůj odpor k nacistickému diktátorovi myslí navzdory jejich příbuzenskému vztahu vážně, apeloval dokonce na své syny, aby žádný z nich neměl vlastní potomky. Údajně se obával dalšího šíření Hitlerových nebezpečných genů a patologického chování. V současnosti je výskyt příjmení Hitler v populaci minimální. Po 2. sv. válce nechtěl být s tímto jménem nikdo spojován, proto se v populaci vyskytuje už jen zřídka.
