Článek
Nejen v Pirátech z Karibiku děsil piráty a námořníky obávaný Kraken, který hned poté, co se objevil, zhltnul vše, co mu přišlo do cesty. Objev, který nedávno výzkumníci zveřejnili pro časopis Science, pozměnil dosavadní názor na pořadí pravěkého potravního řetězce. Jeho vrchol se rozšířil o téměř 20metrového mořského obra jménem Nanaimoteuthis haggarti, který se živil ostatními predátory a vedl žebříčku po boku největších druhů dinosaurů.
Zajímavostí je, že giganta jako vystřiženého z lidských představ nemohl žádný člověk nikdy potkat. Žil totiž v období křídy asi před 100 až 72 miliony let. Přesto stavba jeho těla, kterou ze zkamenělin objevených v Japonsku a v Kanadě zrekonstruovali výzkumníci, téměř dokonale odpovídá bájným mýtům o Krakenovi.
Živil se velkými mořskými plazy a žraloky
Drobnější živočichové byli pro chobotnici dorůstající až do 19 metrů s chapadly spojenými kožovitými blánami pouze malým cílem. Ramena odlišně fungující, než jaké mají větší hlavonožci dnes, umožňovala chobotnici sevřít jakoukoliv kořist včetně dravců a predátorů všemi chapadly najednou do nebezpečné svírající pasti připomínající deštník. Podle odborných teorií zvládl kolosální hlavonožec ulovit a sníst žraloky i obávané mořské plazy mosasaury a plesiosaury. V nebezpečnosti předčil pomyslný král potravinového řetězce také větší příbuzné známého Tyranosaura rexe daspletosaury a gorgosaury. Beozbratlý živočich byl nejen nebezpečný, ale také velmi inteligentní, čehož využíval při lovu.
Plazy drtil zobákem
Při rekonstrukci stavby těla chobotnice objevili paleontologové další zajímavosti. Některými rysy se pravěký hlavonožec docela výrazně lišil od většiny současných zástupců svého druhu, jakým je například dosud největší známý žijící bezobratlý živočich, krakatice obrovská. Ta může dorůstat do délky až dvanáct metrů. Z tvrdých částí těla chobotnice, které se jako jediné dochovaly, dokázali vědci odhadnout nejen její rozměry kolem 7 až do 19 metrů, ale také stavbu tvrdého silného zobáku a způsob, jakým ho hlavonožec používal ke zpracovávání kořisti.
Podle většího opotřebení jedné strany bylo zjevné, že při drcení kořisti dával přednost jedné straně zobáku, podobně jako jsou lidé praváci nebo leváci. Mohutným zobákem pak inteligentní hlavonožec rozdrtil i živočichy velkých rozměrů s tvrdými kostmi a schránkami.
Schopnost strategicky přemýšlet, aby se nasytil, rozměry a síla umožňovaly prehistorické chobotnici konzumovat obří mořské ještěry. Na hlavě měla prehistorická chobotnice navíc dvě ploutve ve tvaru pádla, které až na některé dnešní druhy hlubinných hlavonožců již v současnosti tyto živočichové nemívají. Umožnily jim přesné, tiché, energeticky méně náročné, a hlavně nenápadné pronásledování jiného predátora nebo ryby.
