Hlavní obsah
Lidé a společnost

Krásná kurtizána Veronica Franco: Vzdělaná společnice svým šarmem uchránila Benátky před Turky

Foto: Freepik.com

Ilustrační foto. Veronica Franco patřila kvůli vzdělání ve své době mezi takzvané ctěné kurtizány, které oplývaly inteligencí.

Krásnou a vzdělanou kurtizánu a básnířku Veronicu Franco přivedla k nejstaršímu ženskému řemeslu její matka. Ta později díky svým diplomatickým schopnostem, které okouzlily i významného vůdce, uchránila Benátky před nepřáteli.

Článek

Veronica Franco se narodila v roce 1546 v Benátkách. I když její matka chtěla, aby se stejně jako ona věnovala povolání kurtizány, ke kterému se ji snažila vést, Veronica se v 18 letech nejprve provdala za úspěšného lékaře Paola Panizza. Jenže divokost a nestálost dívky způsobily, že manželovi nedokázala být věrná. Podvedla ho s kupcem z Dubrovníku, se kterým navíc otěhotněla. Když ji manžel opustil, dala na rady matky a stala se jednou z nejvyhledávanějších kurtizán v Benátkách.

„Ctěná“ kurtizána

Foto: Wikimedia commons / Public domain

Kurtizána a lyrička Veronica Franco

Veronica Franco nebyla pouze dívkou lehkých mravů, ale toužila po vzdělání a měla diplomatický talent. Prahla po kulturním rozhledu a měla vytříbený vkus. Brzy se jí pro její postavení začalo přezdívat cortigiana onesta, v překladu ctěná kurtizána. Renesanční benátská společnost ji považovala za intelektuálně zdatnou společnici. Tyto kurtizány byl na rozdíl od ostatních najímán mocnějšími vzdělanci a politiky, navíc si přišly na lepší peníze než obyčejné prostitutky z nižší třídy, protože inteligentní společnice získávaly práci na delší dobu.

Byla součástí kruhů intelektuálů

Na svou dobu a povolání byla Veronica neobvykle vzdělaná. Naučila se výborně číst a psát, což u žen a kurtizán k tomu nebylo v 16. století zrovna obvyklé. Kromě toho měla Franco i básnický talent. Skládala básně a psala literární texty. Nejen tím si získala benátskou smetánku. Rychle zapadla mezi spisovatele. Díky tomu ji dokonce přijali do jednoho z nejznámějších benátských literárních kruhů. Její lyrika se dočkala vydání ve svazcích s názvy Terze Rime (Třetí rýmy, překlad) a Lettere familiari a diversi (Známé dopisy různým lidem, překlad). Veronica se těšila například ze společnosti básníka a politika Domenica Veniera, který jí poskytoval kontakty i ochranu, navíc bývala hostem na jeho literárních sešlostech. Spisovatel se stal jejím dobrým přítelem.

Díky románku s králem uchránila Benátky

Významné panstvo si krásnou kurtizánu hýčkalo. Té zase dělalo dobře jejich uznání. Všichni věděli, že má styky s významnými a vlivnými osobnostmi, což by se jednoho dne mohlo hodit. A to se skutečně přihodilo. Když se Benátky v roce 1574 snažili dobýt Turci, mnoho vlivných obyvatel si vzpomnělo právě na její diplomatické schopnosti. Vůdce Benátského státu věděl, že čelit útokům Turků sami nestačí, proto se rozhodl požádat o pomoc francouzského krále Jindřicha III..

Lidé se domnívali, že přemluvit ho ke spolupráci při obraně státu a k poslání vojáků, kteří by posílili obranu Benátské republiky, dokáže právě inteligentní společnice Veronica Franco. Ta se rozhodla vlasti pomoci, a když král přijel na deset dnů do města, využila svých ženských předností. Okouzlila ho natolik, že mezi nimi proběhl krátký románek, který vyústil až ve spolupráci Francie s Benátkami. Ty tak byly s pomocí francouzských vojenských posil před nepřátelskými nájezdníky uchráněny.

Namísto pomoci ostatním zemřela v chudobě

Veronica Franco chtěla využít svého bohatství i postavení pro pomoc sobě rovným, tedy vykonavatelkám nejstaršího řemesla. Měla v úmyslu časem nechat postavit azylový dům pro nemohoucí prostitutky. To jí ovšem nevyšlo, protože zemřela.

Nejprve musela v roce 1575 čelit morové epidemii. Místní obyvatelé, zejména ženy, kterým bylo trnem v oku její nemravné povolání, obvinili Veronicu společně s ostatními lehkými ženami z roznášení této smrtelné choroby. Kvůli tomu musela Franco dokonce z Benátek utéct. Když se v roce 1577 vrátila zpět domů, s údivem zjistila, že jí někdo odcizil většinu jejího bohatství a majetku. Když ovšem poukázala na možného viníka, na kterého měla silné podezření, vymstilo se jí to. Nejen, že ten jí její majetek nevrátil, ale ještě ji obvinil z čarodějnictví.

I když jí vlivný přítel básník Venier v roce 1580 pomohl vyváznout z inkvizičního soudu bez trestu, od té doby se už Veronice nevedlo lépe, ale naopak, začala chřadnout a přestala také s literární tvorbou. Poté o jejím dalším životě už není mnoho dostupných informací. Živořila a stejně jako nespočet jiných, chudších prostitutek, dožila v chudé benátské čtvrti, kde v roce 1591 zemřela ve věku 45 let.

Zdroje: cs.wikipedia.org, venetoinside.com/en/news-and-curiosities/veronica-franco-the-most-talked-about-woman-in-the-serenissima, encyclopedia.com, epochaplus.cz

Máte na tohle téma jiný názor? Napište o něm vlastní článek.

Texty jsou tvořeny uživateli a nepodléhají procesu korektury. Pokud najdete chybu nebo nepřesnost, prosíme, pošlete nám ji na medium.chyby@firma.seznam.cz.

Sdílejte s lidmi své příběhy

Stačí mít účet na Seznamu a můžete začít psát. Ty nejlepší články se mohou zobrazit i na hlavní stránce Seznam.cz