Článek
Na nalezišti, které se nachází kdesi na sever od Plzně, objevili archeologové během svých vykopávek postupně kolem 500 zlatých a stříbrných mincí, na 80 kusů zlata a drahé šperky pocházející z doby halštatské a doby laténské. To znamená, že pochází z 6. až 1. století př. n. l. Archeologicky významné naleziště přitom bylo objeveno právě díky poctivému amatérskému hledači pokladů s detektorem kovů. Těch „nepoctivých“ a po pokladu prahnoucích je ale zřejmě víc, proto se výzkumníci rozhodli, že historicky bohaté pozemky musí za každou cenu uchránit před vyzrazením.
Nález pokladu začal amatérským objevem
Velké naleziště se archeologům odhalilo díky nálezu jedné zlaté mince z přibližně druhého století př. n. l. Byla nalezena amatérským hledačem, který spolupracuje s archeology, takže s ohlášením a odevzdáním svého nálezu neváhal. Tím se odstartovalo pátrání po dalších drobných mincích, až když jich badatelé našli mnohem víc, došlo jim, že nejde o náhodné kusy, ale o historicky významné naleziště.
Většina nalezených artefaktů má 1,5 centimetru nebo méně, přesto jde o mince mimořádné hodnoty. Ne vždy mají ale archeologové s vlastníky detektorů kovů dobré zkušenosti. Většinou je tomu spíš naopak a podle vyjádření několika odborníků se kvůli tomu v Česku některé významné lokality a starobylé předměty nedaří tak rychle objevit. Ročně prý zmizí statisíce mincí a dalších drahých předmětů, které si odnášejí lidé pátrající po vlastní ose na polích a v lesích.
Otazníky a záhady kolem místa
Zajímavým otazníkem, který dnes výzkumníky trápí, je obyčejný fakt, jak se na místo šperky a jiné poklady vlastně dostaly. Co už vědí téměř jistě, nebo to alespoň dosavadní pátrání naznačuje, naleziště překvapivě neodhalilo žádné známky dřívějšího osídlení. Nalezené zlaté slitky a valounky, z nichž velké množství neváží víc než 8,5 gramu a jejich průměr je zpravidla jen několik milimetrů, byly vyrobeny většinou z ryzího zlata, což naznačuje, že v místech muselo docházet k jejich kumulaci anebo trvalé výměně. Jedním z možných vysvětlení toho, jak je možné, že v této oblasti pravděpodobně nikdo trvale nebydlel, je to, že jde o pozůstatky bývalého tržiště anebo starobylého obchodního centra, kde docházelo k vyměňování cenných platidel.
„Mohly se tady pohybovat desítky, stovky osob, ale nevíme, jestli se tady pohybovaly každodenně, tedy jestli to bylo trvalé sídliště, nebo jestli ta lokalita neměla třeba nějaký sezonní charakter, kdy se zde lidé opakovaně setkávali za účelem obchodu, možná redistribuce nějakých zdrojů a surovin, zlata a tak dál,“ vysvětlil pro web ct24.ceskatelevize.cz vedoucí týmu archeologů na severním Plzeňsku David Daněček.
Odborníci se taktéž domnívají, že nelze vyloučit, že zlaté artefakty byly vyráběny přímo v daných místech, a nemusely být tedy dováženy ze vzdálenějších měst, jak se přirozeně nabízí. Pokud se vědcům podaří hypotézu potvrdit, bude stále přísně utajované místo ještě unikátnější a bude nutné ho chránit dvojnásob před všemi nadšenci do hledání pokladů a zlatokopy.
Některé kusy je možné si prohlédnout
Na některé šperky a rozličné předměty z doby halštatské i mince z keltských časů, které mohou mnohé vypovídat o mincovnictví tehdejšího období, je už možné se podívat v Muzeu a galerii severního Plzeňska v Mariánské Týnici, která se stejně jako významné archeologické naleziště nachází na sever od Plzně. Mezi vystavenými předměty si mohou návštěvníci prohlédnout například starobylé jehlice, náramky, spony z bronzu, nebo dokonce sošku koníka. I když je naleziště této sbírky exponátů opravdu bohaté, jak archeologové veřejně vysvětlili, rozhodně to není tak, že by mince nacházeli na každém kroku a každé jejich hledání bylo čistě úspěšné. Většinou se během pátrání po takovýchto pokladech neobešli i bez jiných „obyčejnějších“ nálezů, jako jsou myslivecké broky a další plechové a kovové předměty.
Další poklady na Plzeňsku
Není to poprvé, co se na Plzeňsku podařilo archeologům objevit poklad. Vzácné mince byly objeveny i nedaleko od Plzně kousek od kladrubského kláštera. Objev několika set mincí ze 14. století se podařil jedné dvojici hledačů teprve před pěti lety v roce 2020. Mezi velkým počtem cenností bylo mimo jiné na 92 zlatých dukátů a 343 pražských grošů. Odborníci předpokládají, že poklad souvisí s koncem období vlády Karla IV. Jednou z teorií je, že v okolí kladrubského kláštera probíhaly spory o majetek, proto byly mince ukryty právě tam. Mimořádně vzácný poklad byl podle předpokladů zakopán asi tak koncem 70. let 14. století, což odpovídá období před posledními roky vlády vlivného českého panovníka Karla IV., který zemřel v roce 1378.
Do té doby byly obdobné nálezy na Plzeňsku ojedinělé, a dokonce spíše neobvyklé. V roce 2024 se našel poklad v Plzni na Zábělé, který ukrýval sto stříbrných středověkých mincí. Byly ukryty v zemi na Zábělé severovýchodně od plzeňské městské části Bukovec. To archeologům navíc pomohlo odhalit fakt, že v místech kdysi stávala zaniklá vesnice, jenže se o ní nedochovaly žádné písemné prameny.
Všechny tři zmiňované objevy pokladů, ke kterým došlo náhodou během pěti let, jsou proto skutečně unikátní. V případě keltských mincí navíc pravděpodobně zůstane oblast, kde se tisíce let staré drahé předměty objevily, díky opatrnosti archeologů ještě dlouho zahalená závojem tajemna. Jaké další starodávné předměty v místě archeologové objeví, se prozatím můžeme pouze dohadovat. Na nové poklady si proto budeme muset nejspíš opět počkat.
