Článek
Dosud unikátní výzkum vědců ze Švédska v čele s psycholožkou a spánkovou specialistkou Stockholmské univerzity Tinou Sundelinovou se zabýval tím, jaký vliv má ranní odkládání vstávání na lidský organismus. A navzdory mnoha společenským mýtům, nevyšly pro milovníky spánku a pohodlí výsledky vůbec špatně.
Škodlivost ranního vyspávání není potvrzená
Studie, která byla otisknutá v lékařském časopise zabývajícím se spánkovým zdravím Journal of Sleep Research, vyvrátila, respektive nepotvrdila domněnky negativního vlivu odkládání budíků. Na toto téma, jak uvádí web gizmodo.com, výzkumnice Sundelinová se svým týmem nenašla žádnou dosavadní studii, která by existenci škodlivých vlivů v souvislosti s neochotou vstát na první dobrou dokazovala.
Odkládání budíku patří mezi běžné návyky
Výzkum, který se rozhodl hledat příznivé účinky pozdějšího vstávání, se rozdělil na dvě jednotlivé studie. V té první se vědci ptali vzorku sestávajícího z více než 1700 lidí na to, jak se chovají během spánku. A zjištění, které z ní plyne, je poměrně překvapivé. Ukázalo se totiž, že až 69 % respondentů alespoň občas používá funkci odkládání budíku nebo si na ráno rovnou nastavuje více budíků najednou.
Mladší lidé a noční sovy vstávají déle
Současně výzkum pozoroval i to, jakých jedinců se pozdější vstávání z postele týká. Podle závěrů je možné říct, že ráno déle vyspávají noční sovy, mezi které často patří mladší lidé. Ti, jak se zjistilo, se údajně ve všední dny, kdy spí podle výsledků výzkumu v průměru o třináct minut méně, ráno cítí unavenější a ospalejší oproti volným dnům.
Ukázalo se také, že kvalita spánku nočních sov se ničím významně neliší. Nicméně podle spánkové specialistky platí fakt, že ti, kteří odkládají budík, nejsou ještě dostatečně odpočatí. „Nejčastějším důvodem ranního podřimování je příliš velká únava na to, aby se dokázali ihned probudit,“ vysvětlila Sundelinová na webu gizmodo.com.
Šlofík versus rychlé vstávání
Druhý výzkum se zabýval 31 lidmi, kteří jsou zvyklí si ráno obvykle přispat po zazvonění budíku. Vědci individuálně každého z nich sledovali ve spánkové laboratoři tři noci, ovšem nikoli jdoucí po sobě, ale s určitým odstupem. Zatímco první noc si mohli účastníci studie libovolně přispat a odkládat budík, tu další nikoliv. Druhý den ráno poté museli vždy absolvovat snadné kognitivní testy, které se zabývaly kvalitou jejich chování a myšlení.
Vědci neshledali mezi dnem, kdy dobrovolníci budíky odkládali a tím, kdy hned na první dobrou vyskočili ráno z postele, žádné značné odlišnosti. Nijak výrazně se u pozorovaných jedinců nelišily ani naměřené hladiny stresového hormonu kortizolu, ospalost ani nálada nebo jejich kvalita a režim spánku.
Lepší pozornost a bdělost díky rannímu vyspávání?
Nejen, že negativní vliv odkládání budíku vědci novým výzkumem vyvrací. Dokonce poukazují na to, že ranní šlofík „navíc“ může mít na naše zdraví a především psychiku pozitivní vliv. Kognitivní testy u některých lidí totiž potvrdily, že jsou díky odloženému budíku bdělejší a pozornější, protože si v nich o několik minut déle spící jedinci vedli lépe.
Je to dáno tím, že zazvonění budíku vás může vytrhnout z hlubšího spánku, takže se ještě chvíli po probuzení cítíte dočasně zmatení a unavení na rozdíl od těch, kteří se na vstávání připravují pozvolna a vyspí se o pár minut déle.
Toto zjištění měl podle webu Gizmodo potvrdit i další výzkum loňského roku zabývající se podobným tématem. Jeho výsledky se téměř shodují s tím nejnovějším a taktéž škodlivost odkládání budíku vyvrací. Nicméně i v tomto případě platí, že nic se nemá přehánět. Jak uvádí studie, pozitivní výsledky se objevují jenom u přispání dlouhého maximálně půl hodiny. Při ranním vyspávání o 40 minut a déle se ztrácejí.
Autorka současné studie Sundelinová dlouhodobě upozorňuje také na prospěšnost krátkého odpoledního spánku, který vám podle ní může pomoci se víc soustředit, celkově lépe fungovat a hlavně bojovat s únavou.
