Článek
Pražský kat Jan Mydlář proslul nejen svou červenou maskou připomínající kápi, jež si nasazoval při popravách, ale i svým smutným příběhem. K popravám muže, který sťal hlavy vůdcům stavovského povstání — 27 českým pánům, přivedla podle příběhů snaha o záchranu milované ženy.
Ze studenta medicíny katem
Z dostupných pramenů víme, že se Jan Mydlář narodil v roce 1572 do měšťanské rodiny v Chrudimi. Jeho strýcem měl být Matěj Mydlář, který patřil mezi vážené měšťany. Jan byl údajně chytrý, talentovaný, a proto usiloval o vzdělání.
Podle některých zdrojů, například podle děl spisovatele a historika Josefa Svátka, studoval Jan Mydlář nejprve medicínu. Na studiích se poznal s jedním z nešťastných 27 pánů Janem Jesenským, které později čekala poprava. Stali se z nich blízcí přátelé. O to smutnější je, že Jan Jesenský zemřel právě pod rukou kamaráda a popravčího Jana Mydláře.
Začal stínat hlavy kvůli snaze o záchranu milované dívky
I když to zní až prapodivně, Jana Mydláře přivedla k jednomu z nejstrašnějších řemesel láska a snaha o záchranu života. Byl zamilovaný do dívky Dorotky, která údajně mohla být i dcerou jeho mocného strýce, a snažil se jí pomoci, když byla odsouzena. Zamiloval se do ní i přes to, že stála za vraždou manžela, staršího bohatého mlynáře Vaňury. Nasypala mu jedovaté bylinky do jídla a otrávila ho, aby se ho zbavila.
I když Dorotka budoucímu popravčímu lásku nejspíš nikdy neopětovala a ke všemu byla vinna, rozhodl se zamilovaný Jan Mydlář, že se ji před krutou popravou pokusí zachránit. Dívka měla být zaživa zahrabána pod šibenicí. Aby tomu Mydlář zabránil, rozhodl se stát katovským pacholkem v Chrudimi. Ani tak však mladou dívku nespasil a trestu smrti neunikla. U katovského řemesla už ovšem zůstal.
Jako kat vydělal jmění
I když si Jan Mydlář vybral své povolání dobrovolně, jistě mu při něm nebylo do smíchu. Po smrti platonické lásky u popravování už musel zůstat, protože jeho čest a svědomí už byly napořád poskvrněné. Přestěhoval se do Prahy, kde nejdříve pracoval jako pacholek kata Václava Jaroše ze starého města. Po jeho smrti pak „povýšil“ na místo hlavního popravčího. I když mu neoblíbená a zatracovaná profese vynesla slušné jmění, jeho pověst utržila šrámy. Od té doby byl kvůli svým činům trvale zapovězen až na samé dno společnosti stejně jako každý jiný mučitel.
Popravčí oblíbence císaře Rudolfa II. i mučitel alchymisty
Od počátku 17. století byl kat Jan Mydlář u mnoha historicky známých poprav a mučení. Popravil i oblíbence císaře Rudolfa II. maršála Heřmana Russworma nebo byl přítomen u mučení slavného alchymisty a šarlatána Edwarda Kellyho. V roce 1621 po bitvě na Bílé hoře sťal na Staroměstském náměstí v Praze hlavy 27 českých pánů, čímž se výrazně zapsal do našich dějin. To ale neznamená, že mu to bylo příjemné. Mydlář známý svou příslušností ke kališníkům se prý se skutkem, který vykonal, nemohl dlouho vyrovnat. Obzvláště ho trápila vražda přítele Jesenského, kterému byl nucen před useknutím hlavy v rámci bolestivého mučení ještě vyříznout jazyk.
Za první manželku si Jan Mydlář vzal dceru kolegy kata ze Slaného Alžbětu Špetlovou. Ta po zmíněné nelítostné popravě povstalců podle pověstí spáchala sebevraždu. V řemesle popravčího pokračoval i Mydlářův syn Jan Václav, převzal ho kolem roku 1632. V té době už na něj samotný Jan Mydlář nestačil. Kolik měl celkem dětí, se údajně přesně neví, podle legend však byly nejméně dvě.
Majetek vykoupený krveprolitím
Zajištěný kat Mydlář si časem zakoupil v dnešní ulici Na bojišti v Praze dům. Jakmile zanechal poprav, věnoval se správě majetku a vinohradu. Jeho potomci se však museli jakožto následníci jeho rodu dále věnovat zapovězenému řemeslu v několika různých městech. Ti po otci údajně zdědili více než jen popravčí meč. Prahli stejně jako on po vzdělání a mezi zděděným majetkem se našly mimo jiné cenné obrazy nebo knihovna se stovkami knih.
