Článek
Pažský trojúhelník (chorvatsky: Paški trokut) byl objeven v roce 1999 na úpatí návrší Tusto čelo na chorvatském ostrově Pag úplnou náhodou. Jeho na rozdíl od velkých okolních špičatých kamenů odlišná barva, struktura a pravidelný tvar se světlými kamínky zaujaly poprvé geologa jménem Zdenko Grbavac, který prováděl v místě měření půdy pro kamenolom.
Bílý trojúhelník, který je dobře vidět také z leteckého pohledu, mezi okolními kameny a skalisky vyčníval. Navíc má poměrně velkou rozlohu, zabírá celkem plochu 500 metrů čtverečních. Jeho strany měří 32 × 32 × 22 metrů. Na všech se nachází podivné díry hluboké 30 centimetrů. Někdy se mu pro neznámý původ a tajemný vzhled říká bermudský trojúhelník Chorvatska.
Pozdní objevení nahrává různým teoriím
Do té doby, než byla v roce 2009 k pravidelnému geometrickému obrazci postavena silnice z blízké vesnice Caska, byl Pažský trojúhelník dost možná dlouhé roky nebo tisíciletí přehlížený. Důvodem bylo především jeho umístění schované za špatně překonatelný terén mimo hlavní cesty. Právě tento fakt nahrává ufologům a lovcům záhad. Někteří se začali dohadovat o tom, že jde o důkaz návštěvy mimozemské civilizace. Zatímco podle jedněch jde o obtisk jejich vesmírného plavidla, další vnímají bílý trojúhelník tvořený z opracovaných oblázků jako symbol souhvězdí Velkého psa nebo souhvězdí Cefea, který si tvorové z jiné planety mohli záměrně vytvořit pro lepší orientaci nebo jako vzkaz obyvatelům Země.
Tápou geologové i historici
Nejen samotný vzhled, tvar a rozměry, ale také původ bílých drobných balvanů tvořících rovnoramenný Pažský trojúhelník nevydal zatím geologům a jiným odborníkům svá tajemství. Není jasné ani to, proč kamínky uvnitř trojúhelníku, které se opracovaným kulatým a válcovitým tvarem liší od okolního povrchu, zářily při nasvícení ultrafialovým světlem červenou barvou. Tento odstín patrně souvisí s vystavením kamenů extrémně žhavým teplotám, jaké má třeba láva. Navíc vědci určili, že k tomu došlo asi tak před dvanácti tisíci let. Má to však jeden podstatný háček. K žádnému výbuchu vulkánu na Pagu nikdy nedošlo, protože na tomto chorvatském ostrově se žádná sopka nenachází. Teplá barva vycházející z kamení tak prozatím nemá žádné přesvědčivé vysvětlení.
Jako možné odůvodnění výskytu zvláštního obrazce uvádějí odborníci nevídané schopnosti přírody a její různá kouzla anebo rituály pravěkých obyvatel, kteří mohli v místech provádět při lovu a sběru potravin všemožné obřadní rituály, k nimž jim mohl sloužit právě tvar trojúhelníku.
Rozmach turismu má stinnou stránku
Pažský trojúhelník, který se stal přírodní památkou, navštívilo od doby jeho nalezení více jak 500 000 návštěvníků. Má to ovšem i svou stinnou stránku. Někteří z nich ve víře, že netradiční vzhledově opracované kamínky mají magickou a léčivou moc, která ale nebyla dosud prokázána, si je z místa odnášejí jako suvenýr, čímž samotný obrazec poškozují. V trojúhelníku se tvoří nápadné prohlubně a jamky po odnesených oblázcích. Další se rovnou pouští do vlastních zásahů a na místě tvoří petroformy, mozaiky a různé nákresy ze světlých kamenů. Úřady zatím nezasáhly a vydaly pouze prohlášení, že tyto činnosti na místě nejsou vhodné a doporučené.
