Článek
Ne zcela stejný jedinec, nýbrž alespoň stejné plemeno s identickými rysy, které svému páníčkovi bude dělat radost po skonu toho předchozího. Většinou za cenu prodaného luxusního Mercedesu nebo Porsche. Tak nějak stručně shrnují majitelé naklonovaných zvířat proces, který je přivedl k jejich novému nejlepšímu příteli po odchodu předchozího čtyřnohého parťáka. Velice často vědečtí pracovníci klonují psy, kočky, koně a další domácí a hospodářská zvířata. Je to morální a jak krátký čas bude stačit, než se lidstvo rozhodne naklonovat člověka?
O klonování mají zájem i celebrity
Vztah člověka a jeho zvířecího kamaráda se stává čím dál silnějším. Ostatně i my Češi jsme toho důkazem, protože jsme národem pejskařů. Snad každý, kdo má doma svého nejlepšího chlupatého přítele a člena rodiny by si přál, aby s ním mohl žít už napořád. Jenže je až kupodivu, že i tato myšlenka se začala především v posledních letech přeměňovat v cosi z určitého pohledu zvráceného nebo přinejmenším diskutabilního. Právě touha potom žít se svým čtyřnohým parťákem navždy se poněkud zvrtla, když některé firmy začaly kšeftovat a bohatě vydělávat na klonování domácích mazlíčků. To sice umožňuje zarmouceným majitelům mít doma i po smrti jejich milovaného zvířátka jeho téměř identickou kopii stejné rasy, vzhledu a někdy i podobného vychování, především jde ale o dost dobře promyšlený byznys, v němž se točí miliony.
Jednou z nejznámějších společností na světě, která se klonováním zvířat zabývá a v počtu naklonovaných domácích mazlíčků je na předních místech, je jihokorejská firma Sooam Biotech Research Foundation. S prosbou o kopii svých chlupáčů se na ni obrací státní instituce, významné osobnosti, miliardáři i jiní bohatí lidé z celého světa. Že jde o mocný byznys, dokazuje fakt, že od roku 2006 zde údajně naklonovaly kolem osmi stovek psů.
Další takovou společností, na kterou se s klonováním mazlíčků obrací celebrity, je třeba firma ViaGen Pets fungující od roku 2016. Mezi známé hvězdy, které se na ni obrátily, patří zpěvačka a herečka Barbra Streisand. Ta má díky tomu doma hned dva další mazlíčky, kteří jsou vzhledově nápadně podobní její první fence Samanthě, madagaskarskému plemenu Coton du Tulear.
Jak umělkyně potvrdila, obě dvojnice - fenky Miss Scarlet a Miss Violet, které přišly na svět klonováním, mají však odlišnou povahu než Samantha. V případě klonování Samanthy vědci odebrali buňky ze žaludku feny, když si její majitelka uvědomila, že její chlupatá kamarádka značně zestárla. Z klonování vzešla čtyři štěňata, z nichž jedno zemřelo, jedno šlo do adopce a dvě si zpěvačka ponechala.
Klon je identické dvojče
Klon, který vědci vytvoří, je vlastně identickým dvojčetem původního domácího mazlíčka. Může mít zcela odlišnou povahu, i když na pohled bývá od originálního jedince nerozeznatelný. Klonování vědci provádí na základě uchování DNA zvířete. Celý proces je možné dokonce opakovat. Nejvíce diskutabilním procesem je odebrání buněk mrtvému zvířeti, jejichž prostřednictvím ho lze ještě rozmnožit.
Když domácí mazlíček zemře, má jeho majitel až pět dnů na to, aby mu odebral kousek kůže. Pouze to stačí k tomu, aby jeho prostřednictvím vytvořili ve specializovaných firmách jeho kopii. Nyní se jedna nachází už také ve Velké Británii. A vypadá to, že se tento milionový byznys začíná kvůli vysokému zájmu chovatelů rozmáhat. Klonování probíhá tak, že vědečtí pracovníci v laboratoři vzorek zmrazí, a poté ho vloží do dárcovského vajíčka, z něj se pomocí elektrických impulzů vytvoří embryo, které odnosí náhradní zvířecí matka. Nejde o přesného dvojníka zvířete, ale o stejnou rasu s identickým vzhledem. Povaha naklonovaného mláděte se přitom může hodně lišit.
Ceny klonování
Že jde o poměrně nehumánní byznys, naznačují především nehorázné částky za proces klonování. Ani to ovšem některé lidi neodrazuje od toho, aby využili služeb takových firem. Mnohdy neváhají za totožně vypadající zvíře utratit celé úspory nebo kvůli němu prodat drahá auta a další majetek.
Ceny klonování zvířat se pohybují kolem několika desítek až sto tisíc dolarů, což je v přepočtu několik milionů Kč. I když zákony některých států klonování zakazují, aby v budoucnu nemohlo být využito i pro rozmnožování lidí, najde se spousta míst, kde je povoleno. Bohatí lidé z řad celebrit a veřejně známých osobností ho využívají stále více. Je tedy jen otázkou času, kdy bude potřeba učinit další opatření proti rozmachu klonování nebo si lidstvo bude muset vybrat, zda se opravdu vydá nepřirozenou cestou rozmnožování tvorů, z které patrně nebude cesty zpět.
Prvním klonem byla ovečka
Prvním zvířetem na světě, které se podařilo vědcům naklonovat, byla ovce. V roce 1996 výzkumníci z Edinburghu ve Skotsku naklonovali ovci Dolly. Od té doby je proces klonování velice diskutovaným celospolečenským tématem. Není se čemu divit, protože někteří vědci, jako například Hwang Woo-suk, zakladatel jedné ze společností pro tvorbu klonů Sooam Biotech, se opakovaně nechávají slyšet, že obdobným způsobem se mohou rozmnožovat také lidé.
Právě Hwang se v minulosti netajil tím, že prostřednictvím vlastních výzkumů toho bude brzy schopen, když údajně, jak sám tvrdil, jako první na světě dokázal získat kmenové buňky z klonovaných lidských embryí. Jenže jeho kontroverzní výzkum se ukázal jako pochybný, plný nepravdivých informací a silně neetický, proto se i v Jižní Koreji, odkud Hwang a jeho firma na klonování mazlíčků pochází, od praktiky klonování lidí nakonec upustilo.
Jak daleko bude lidstvo schopné zajít?
Vzhledem ke klonování zvířat, jehož případy jsou stále početnější, se začíná nabízet otázka, jak daleko bude lidstvo v této oblasti v budoucnosti schopné zajít. Je skutečně v pořádku plést se přírodě a evoluci do něčeho tak komplexního a zároveň zázračného, jako je proces rozmnožování? A opravdu má o vzniku nového života rozhodovat věda a pracovníci v laboratoři?
Když pomineme fakt, že tím tento biologický proces ztratí jakési kouzlo a už nebude vyvolávat v okolí pocity zázračnosti a jedinečnosti, mohlo by být klonování nových tvorů dokonce nebezpečné. Už v současnosti není lidstvo daleko od toho, aby se lidé rodili takzvaně na objednávku, dokonalí, bez jediné drobné chybičky nebo nedokonalosti. Co když možnosti vytvořit identického jedince v budoucnu začnou zneužívat fanatičtí a nebezpeční narcisté prahnoucí po moci? Tak či tak by bylo dobré se nad touto otázkou etiky, morálky a bezpečnosti dobře rozmyslet a nejenom politici by měli začít přemýšlet o tom, co si počnou, až nebude stačit zákaz daný zákonem. Jaká bude prevence?
Zdroje: ct24.ceskatelevize.cz, idnes.cz, denik.cz, zoom.iprima.cz, idnes.cz
