Článek
Jen málo míst na světě se může pochlubit tak nelichotivým a zároveň fascinujícím údajem jako právě ostrov Ilha da Queimada Grande, který leží jen 35 kilometrů od brazilského státu São Paulo.
Odhaduje se, že se na každém jednom metru čtverečním ostrova vyskytují čtyři jedovatí hadi. Území jako takové totiž představuje domov tisíců hadů, z nichž většina je prudce jedovatá. Najdeme zde i druhy, které se nikde jinde na světě nevyskytují. Samotný ostrov má přitom rozlohu pouhých 0,43 kilometrů čtverečních.
Vzácný had křovinář
V případě kolem jeden metr dlouhého hada, kterého nikde jinde, než na pro turisty zapovězeném ostrově nenajdete, je řeč o kriticky ohroženém křovináři ostrovním. Jde o prudce jedovatý druh hada z podčeledi chřestýšovitých. Pro člověka je setkání s ním životu nebezpečné – jeho jed je smrtelně jedovatý. Po uštknutí tímto hadem hrozí smrt do hodiny. Právem se tak řadí mezi nejnebezpečnější hady z celé Jižní Ameriky a mezi deset nejjedovatějších hadů na světě.
Izolovaný druh
Podle vědců se právě křovinář ostrovní, který je extrémně nebezpečný, ale jeho jed může být do budoucna i výrazně užitečný při výrobě protijedu a některých potřebných léků, dostal na ostrov před 11 tisíci lety. Tehdy byl ovšem ostrov ležící v současnosti nedaleko brazilského státu São Paulo ještě součástí pevniny.
A právě s geografickým vývojem ostrova souvisí izolace tohoto vzácného živočicha. Jak okolní hladina oceánu během doby ledové stoupala, postupně ostrůvek oddělila od pevninské Brazílie. Podle vědců je právě lokalita výskytu těchto hadů důvodem, proč byl jejich vývoj tak specifický a proč je jejich jed pětkrát jedovatější než u druhově příbuzných hadů.
Na ostrově, kde nežijí žádní savci, se hadi živí především migrujícími ptáky, proto se časem jejich jed stal ještě silnější - tyto druhy ptactva jsou obvykle velikostně větší. Had se silně hemotoxickým jedem, který rozkládá tkáň oběti, v současnosti nemá žádného přirozeného predátora. Podle biologů uštknutí křovináře způsobuje mučivou smrt.
Lidé ostrov opustili před sto lety
Ostrov, který obývá cca na čtyři tisíce nebezpečných hadů, poslední lidé dle bezpečnostního opatření místních úřadů opustili už před více než sto lety. I když neexistují žádné oficiální záznamy o množství smrtelně jedovatých fatálních uštknutí na ostrově, odborníci usoudili, že vkročit na ostrov znamená pro běžné turisty příliš velké riziko. A funguje to také obráceně. Ochránci se snaží vzácného hada křovináře uchránit před vnějšími vlivy a místo je tedy zároveň přísně chráněnou přírodní rezervací.
Ve dvacátém století chtěli Brazilci na ostrově postavit jakési zázemí, které představoval maják, u něhož měla být také banánová plantáž. Když ovšem někteří z nich měli neblahou zkušenost s místními hady, nakonec své snažení o zabydlení ostrova vzdali. Ostatně jeden ze samotných správců majáku prý utrpěl smrtelné hadí uštknutí.
Dodnes je obyčejným turistům vstup na ostrov přísně zakázán a pro udělení výjimky je nutné nejen povolení, ale také dávka odvahy a pořádná zdravotnická výbava. Každý rok se na ostrov dostane pouze několik vědců a průzkumníků nebo brazilská stráž kontrolující stav majáku a jeho okolí. Dobrý přehled o situaci na ostrově mají okolní rybáři, kteří však zároveň všechny od vstupu na ostrov z bezpečnostních důvodů odrazují a ani oni sami se na něj neodváží vstupovat.
Na ostrov se odvážili tvůrci dokumentu
Na ostrov se přece jenom před pěti lety odvážili vydat tvůrci televizních dokumentů s názvem 60 minutes of Australia. Všemu ovšem musely předcházet pečlivé přípravy. Podcenit jakýkoliv detail mohlo pro novináře znamenat jistou smrt.
„Když se mi naskytla možnost navštívit ostrov, byla jsem nadšená. Miluji dobrodružství a ráda poznávám nové destinace. Pak mi bylo řečeno, že tam žijí čtyři tisíce z nejjedovatějších hadů naší planety. Mluvili jsme s místním rybářem, který nás před návštěvou ostrova varoval,“ uvedla pro web news.com.au producentka televizního pořadu Tara Brownová.
Celý štáb měl při cestě na ostrov s sebou zkušený lékařský tým, protijedy i respirátory, navíc byla pro případ nouze připravená také sanitka, která čekala na pevnině. Zkrátka všichni museli být v pohotovosti, protože jim bylo jasné, že situaci na ostrově není radno podceňovat. I když vše nakonec dobře dopadlo, setkání s jedovatými všudypřítomnými křovináři se výzkumníci nevyhnuli.
Zdroje: denik.cz, news.com.au, pt.wikipedia.org, cs.wikipedia.org
