Hlavní obsah
Příroda a ekologie

V Chorvatsku žijí jedovatější druhy zmijí než u nás a jiní nebezpeční tvorové. Vyplatí se je znát

Foto: Wikimedia commons by Autor BS Thurner Hof – Vlastní dílo, CC BY-SA 3.0

Zmije růžkatá je nejjedovatějším hadem Evropy

Mysleli jste si, že v Chorvatsku setkání s žádným prudce jedovatým živočichem nehrozí? Jste na omylu. Jadranský stát má co dočinění hned s několika druhy zmijí. A potkáte tam jedovaté medúzy i neoblíbeného pavouka.

Článek

V Chorvatsku žije nejjedovatější had Evropy

Ač to málokdo ví, při cestě do Chorvatska byste si měli dávat pozor i na hady a jedovaté živočichy. Zejména konkrétně na jednoho hada, se kterým setkání nemusí být vůbec příjemné, ale zato hodně nebezpečné. Řeč je o silně jedovaté zmiji růžkaté, která je dokonce právem považována za nejjedovatějšího hada v Evropě. Setkat se s tímto druhem hada můžete u Jadranu celkem běžně a zkušenost s tím i letos mělo podle dostupných informací hned několik cizinců.

Mezi oblasti, kde byl letos zaznamenaný výskyt zmijí, patří například chorvatský národní park Paklenica. Právě tam zmije růžkatá uštkla teprve šestiletého chlapce původem z Belgie. I když jed tohoto hada může způsobit smrt, chlapec měl štěstí, a díky včasnému podání protijedu setkání s tímto nebezpečným druhem plaza přežil.

Jak jedovatého hada poznáte?

I zmije růžkatá má své typické znaky, podle nichž ji bezpečně poznáte. Hlava je ve tvaru trojúhelníku a oproti zbytku těla vyčnívá, stejně jako zmije obecná má i klikatou čáru na hřbetě, ta ale nemusí být dobře viditelná. Podobně jako jiní hadi má v očích zorničky ve tvaru štěrbiny, šupinaté podsadité tělo a jeden podstatný znak, kterým se odlišuje od ostatních druhů zmijí — menší růžek na nose. Podle toho je zmije ostatně pojmenována.

Nebezpečný je především její vysoce toxický, život ohrožující jed, který z ní dělá nejjedovatějšího hada Evropy. Zmije růžkatá se vyskytuje na jihu Evropy, na Balkáně i na Blízkém východě, takže je na ni možné narazit téměř všude, kde je na nejstarším kontinentu teplo. Pohybuje se ve skalách, ale stejně tak v lesích, kde se nejčastěji vyhřívá na pařezu nebo na stromě.

Další druhy zmijí

Dalo by se říct, že v Čechy oblíbeném Chorvatsku se to poslední dobou jedovatými tvory jenom hemží. Zmije růžkatá tak není zdaleka jediným nebezpečným tvorem, kterého tam můžete potkat. Když zůstaneme u hadů, v zemi se nachází ještě několik dalších druhů zmijí, než je jenom u nás známá zmije obecná. V zemi žije i zmije menší neboli Ursiniho, která má o něco méně nebezpečný jed a na zádech nosí také typickou klikatou kresbu.

V Řecku, Turecku i v Chorvatsku se daří také zmiji turecké, která dorůstá až do délky 130 centimetrů. Mezi poznávací znaky této zmije patří tmavý pruh vedoucí od oka až ke koutku tlamy, na horní straně má flíčky připomínající kapky a tmavé skvrny pod okem. Vyznačuje se typicky šedou, béžovou a někdy až světle hnědou barvou. I tento druh je silně jedovatý, proto se vyplatí vzít při setkání s ním raději hned nohy na ramena.

Medúzy a jedovatí pavouci

Foto: Wikimedia commons by Dan Hershman, CC BY 2.0

Jedovaté medúzy zvané talířovky se v Chorvatsku v posledních letech rozmnožily

Kvůli globálnímu oteplování a teplejšímu moři v Chorvatsku řádí také jedovaté druhy medúz jako kořenoústky a talířovky. Setkání s nimi může být velice nepříjemné, a to i přesto, že nezpůsobují ohrožení života. Chcete-li se vyhnout ošklivému a bolestivému popálení, buďte při plavání v chorvatském moři (hlavně na západní části poloostrova Istrie) zvláště opatrní.

Foto: Wikimedia commons / Public domain

Pavouk černá vdova se vyskytuje i v Chorvatsku

Nebezpečné je také kousnutí jednoho z druhů Černé vdovy, který se v Chorvatsku čím dál častěji objevuje. Jmenuje se snovačka jedovatá. Ta se navzdory své přirozenosti poslední dobou nevídaně frekventovaně stahuje i do lidských obydlí. Zaznamenaný výskyt tohoto jedovatého pavouka byl na chorvatském ostrově Rab. Výjimečně se může pavouk, jehož kousnutí bolí jako zabodnutí špendlíku do kůže, vyskytovat i u nás. V místě kousance se většinou vytvoří otok rozsáhlý až 15 centimetrů. Jed tohoto pavouka vyvolává silné křeče až paralýzu, zrychluje tep i zvyšuje tlak.

Jed černé vdovy je prudce jedovatý, přesto většina kousnutí nakonec dopadne dobře a pacienti ho přežijí. Je možné po kousnutí podat účinný protijed, ten ovšem nebývá všude k dispozici. K úmrtí v důsledku kousnutí tohoto prudce jedovatého pavouka dochází podle statistik méně často, příčinou bývá převážně ochrnutí dýchacích cest.

Máte na tohle téma jiný názor? Napište o něm vlastní článek.

Texty jsou tvořeny uživateli a nepodléhají procesu korektury. Pokud najdete chybu nebo nepřesnost, prosíme, pošlete nám ji na medium.chyby@firma.seznam.cz.

Sdílejte s lidmi své příběhy

Stačí mít účet na Seznamu a můžete začít psát. Ty nejlepší články se mohou zobrazit i na hlavní stránce Seznam.cz