Článek
Chudá blondýnka s vysokými ambicemi
Maria Mandel se narodila roku 1912 do rodiny rakouského ševce. Protože pocházela z chudé rodiny, na větší životní úspěchy by mohla za normálních okolností rovnou zapomenout. S tím se ale ambiciózní ďábelská blondýnka smířit nehodlala. Když došlo ke spojení Rakouska s Německem, přestěhovala se do Mnichova, aby se přidala do řad nejkrutějších nacistů.
Stala se z ní dozorkyně v koncentračních táborech. Nejprve se podílela na těch nejkrutějších činech v táborech Lichtenburg a Ravensbrück, pro svou vychytralost, nevídanou krutost a lstivost se ale rychle vyšplhala výš. Nacisté ji převeleli do Osvětimi, kde se povahově zhýralá, vzhledově atraktivní Maria navzdory svému nízkému původu stala vrchní dozorkyní.
Bestie
Dozorkyně Maria Mandel
Maria Mandel, která byla v Osvětimi dva roky, rozhodovala o dalším osudu vězňů. Na jejích bedrech bylo rozhodnutí, kdo půjde do plynu a kdo přežije. A z jejích skutků je patrné, že se tím, že celkem zavraždila půl milionu lidí, nijak zvlášť netrápila. Naopak. Vraždící a trýznivé úkony si údajně vychutnávala za poslechu hudby, kterou si k popravě nevinných vyžádala. Pro počet obětí, které měla na svědomí, se na první pohled nevinně vypadající blondýnce začalo přezdívat Bestie. Aby toho nebylo málo, v jejích šlépějích šlo několik dalších dozorkyň, které se k nevinným lidem vězněných v koncentračních táborech podle jejího vzoru chovaly tím nejodpornějším způsobem.
Slabost pro hudbu podnítila vzniku mučicího orchestru
Zrůdná dozorkyně měla jednu velkou zálibu - vážnou hudbu. Za strašidelných tónů smyčců své vězně s oblibou mučila, kopala k smrti a vraždila. Náhodou se Bestii podařilo dostat do spárů i neteř Gustava Mahlera houslovou virtuosku Almu Rosé, která se jednoho dne dostala do koncentračního tábora v Osvětimi po pokusu o útěk do Švýcarska.
Slabost vrchní nacistky pro vážné skladby se hned projevila. Dozorkyně Almě přikázala společně s dalšími talentovanými hudebnicemi založit orchestr. Alma i její kolegyně z orchestru se díky svému nadání ocitly pod ochranou zvrácené dozorkyně. Nebylo to všem snadné vykoupení. Muzikantské seskupení muselo doprovázet nejen ranní nástupy a příjezd vězeňských transportů do tábora, ale především také nelítostný výběr obětí k popravě a do plynu. Hrát skladby od Griega, Schuberta, Chopina či Beethovena musely členky nedobrovolně vzniklého orchestru také při samotných popravách a mučení nevinných. Většina žen z hudebního tělesa díky tomu pobyt v koncentračním táboře přežila. Sama Mahlerova neteř se však bohužel konce války nedožila. Zemřela v dubnu 1944 za podivných okolností. Předpokládá se, že na otravu jídlem.
Popravě neunikla
Po válce se nacistka Maria Mandel ještě nějakou dobu ukrývala v bavorských horách, a poté v Münzkirchenu, odkud pocházela. Tam ji ovšem vypátrala americká armáda, zatkla a odvedla do Polska. Od soudu v Krakově dostala vražedkyně rozsudek smrti. V roce 1948 byla Mandel oběšena ve věku 36 let.
