Článek
Jediná žena mezi kandidáty nabízí/slibuje patnáctiminutové město s dostupným bydlením, fungující dopravou a bez korupce
Kdo je Tereza Nislerová, kterou Piráti vysílají do souboje o pražský magistrát, čím je přesvědčila a proč má být pražskou primátorkou? Odpovím vám sama. A hned na začátku sundávám nálepku „fosilní lobbistky“, kterou mi někteří dali. Zkratkovitá kritika je k ničemu. Je to právě moje pirátská DNA, která mě poslala bojovat přímo ke zdroji problému. A stejně budu bojovat i za Prahu. Máme totiž společného více, než si myslíte.
Jsem jako vy. Jsem rodič, s manželem bydlíme v bytě na Praze 4, naše tři dítka zde chodí do školky a školy, máme kočku. Řeším stejné věci jako každý občan Prahy – cenu bydlení, bezpečné ulice, školy, školky, dopravu i to, jak se u nás hospodaří s veřejnými penězi.
Zajímám se o to, co se u nás na čtyřce děje, spoustu věcí mě těší a spoustu mě jich štve. Sháním peníze na podporu místních projektů, vedu místní sdružení Pirátů. Jako opoziční zastupitelka koukám tamní radě pod ruce, například ve finančním výboru. Praha 4 ale není osamocené políčko v Monopolech, své okolí vnímám v širším kontextu a souvislostech. Hlavní město má své výzvy. Komunální politika mě naučila řešit problémy přímo tam, kde vznikají. Prahu vidím jako sebevědomou metropoli, bez korupce a se službami na dosah. Díky mým kolegům ve vedení Prahy, jako je například Adam Zábranský, je na co navazovat.
Moje manažerské zkušenosti z oblasti energetiky a zavádění čistých technologií Prahu posílí
Jako ekonomka a manažerka se ve svém současném civilním zaměstnání zabývám zaváděním čistých technologií do praxe v energetice a průmyslu. Vím, že transformace není o líbivých heslech, ale o konkrétních krocích, které dávají ekonomický i technický smysl. Hledám cesty, jak věci fungují – ne výmluvy, proč to nejde.
Svět zatím bohužel nemůže fungovat bez ropy, aniž by se vrátil do roku 1920. Tak to je, čeká nás dlouhá cesta. Proto je třeba hledat všechny malé pramínky, které se jednou spojí v řeku. Pracuji přímo na transformačních projektech – od výstavby nových sítí elektro nabíječek, po miliardové projekty na využití vodíku nebo recyklování plastů, díky kterým nekončí na skládkách nebo dnech oceánů, ale nachází znovu smysluplné využití. Tyto zkušenosti plánuji využít i v pražské politice.
Změna klimatu je realita, se kterou se Praha musí vypořádat. Neznamená to rezignovat na pohodlný život ve městě, ale naopak ho chytře zajistit i do budoucna. Praha má Klimatický plán a já chci přispět k jeho naplnění v praxi: rozvojem energetiky, podporou čisté dopravy, investicemi do modrozelené infrastruktury a výsadbou stromů, které skutečně ochlazují město. V následujících letech například vybudujeme dalších 1500 dobíjecích stanic z evropských fondů, rozšíříme trolejbusové tratě, budeme pokračovat v rozvoji tramvajové dopravy a v obnově vozového parku dopravního podniku.
Hnůj mě nezaskočí. Umím se rychle zorientovat
Příležitostí pro rozšíření obzorů i hledání řešení jsem se nikdy nebála. Na gymplu jsem odjela vylepšit si angličtinu jako au-pair v Anglii, kde jsem se starala také o koně. Náhodou si mě přes pracovní agenturu vybrala aristokratická rodina – přes den jsem tedy odklízela kupky hnoje ve stájích a skamarádila se s „lidmi od koní“ a večer jsem naslouchala hovorům těch, kteří se běžně stýkali s britskou královskou rodinou. Tato zkušenost mě naučila být vnímavější k rozdílným startovacím pozicím. Ne každý má stejné štěstí k dobrým výchozím podmínkám a tito lidé by od zbytku společnosti vždy měli dostávat pomocnou ruku.
Studium ekonomie a mezinárodních vztahů na VŠE v Praze jsem doplnila o program mezinárodního managementu na HEC Paris a následně program evropské politiky na College of Europe v Bruggách. Vzdělání má pro mě velkou hodnotu. Jsem si vědoma toho, že kromě vlastního úsilí to bylo i velké štěstí, že jsem měla příležitost i podmínky na to studovat, aniž bych se musela zadlužit. Přála bych je všem mladým lidem. Startovacím můstkem jsou dobré základky a střední, i to je věc, kterou jako politička můžu ovlivnit.
Nabízím mezinárodní zkušenosti sebevědomému městu
V zahraničí jsem sbírala i profesní zkušenosti. Mimo jiné jsem pět let pracovala v antimonopolním úřadu Evropské komise v Bruselu. Zabývala jsem se restrukturalizačními plány evropských firem napříč zeměmi i oblastmi podnikání, například aerolinek ČSA, polských oceláren nebo chorvatských loděnic. Zastupovala jsem EU při přístupových vyjednáváních s Chorvatskem, Srbskem a Černou horou. Dohlížela jsem na dodržování pravidel hospodářské soutěže. Tedy na realizaci férové tržní ekonomiky v praxi. Hlídání férových pravidel a ochrana občanů proti zneužívání moci jsou principy, které si nesu i do politiky.
Do Prahy jsem se vrátila v roce 2014 s jasným rozhodnutím: chci tu žít, pracovat a vychovávat děti. Praha má obrovský potenciál – a také odpovědnost vůči další generaci. Chci město krátkých vzdáleností, dostupného bydlení, kvalitního vzdělávání a silného mezinárodního renomé. Efektivní, udržitelné a otevřené.
Vím, že na to mám. A vím, že Praha si zaslouží, aby ji řídil někdo s mezinárodním rozhledem. Nesmí se stát provinčním otloukánkem v rukách lokálních vazalů, kteří nikdy nevystrčili paty z domu.
