Článek
Již od starověku se tradují příběhy popisující, jak delfíni připluli na pomoc lidem, kteří byli v nesnázích nebo v ohrožení života. Příroda někdy podá pomocnou ruku právě ve chvíli, kdy to nejméně čekáme, což dokládá několik doložených příběhů.
Pomocníci rybářů
Volně žijící delfíni u brazilského pobřežního města Laguna pomáhají rybářům v tamní zátoce ulovit co nejvíce ryb při jejich migraci, která trvá jeden měsíc v roce. Delfíni zahánějí hejna ryb směrem ke břehu a poté dávají rybářům, kteří čekají v řadách buď v lodích nebo ve vodě, jasné signály, kdy a kam mají hodit sítě. Rybáři se tak na delfíny bezvýhradně spoléhají, protože voda v zátoce je kalná, a tudíž nemají šanci poznat kde se hejno ryb zrovna nachází. Delfíni však vyluzují intenzivní ultrazvuky a naslouchají jejich odrazu od rybích těl. Poté vyplují na hladinu, mávnou ocasem a vzápětí zmizí pod vodou, a to je pro rybáře znamení, aby do těchto míst hodili síť. Bubliny stoupající k hladině pak prozrazují, že loví poblíž místa, kde se stahuje síť. Delfíni jim tak nahánějí skupiny ryb zvaných parmice, které jsou důležitým místním zdrojem potravy. Když rybáři protahují sítě ve vodě, tak také tlačí ryby k delfínům a ti je pak mnohem snadněji získají. Tato vzájemná spolupráce mezi rybáři a delfíny probíhá minimálně 150 let.
Tonoucí mladá dívka
Jednoho dne, když terénní bioložka Maddalena Bearzi se svým výzkumným týmem sledovala hejno delfínů skákavých ve vodách u Los Angeles, se jeden z delfínů náhle odklonil od zbytku své skupiny a zamířil do hlubších vod. Pro tým, který běžně pozoroval delfíny plavající v mělkých pobřežních vodách to bylo chování velmi netypické. Zbytek skupiny následoval jeho příkladu a vědci měli co dělat, aby se svou loďkou stačili jejich tempu. Nakonec se delfíni zastavili a vytvořili kruh kolem čehosi tmavého. Když však připluli blíž, zjistili, že moře unáší bezvládné tělo dospívající dívky, která však slabě rukou signalizovala pomoc. Vypnuli motor svého člunu a vysílačkou kontaktovali plavčíky, kteří jim doporučili, aby počkali na ně a nepodnikali žádné kroky. Ale čas byl pro záchranu dívčího života klíčový, a proto se rozhodli vytáhnout tonoucí podchlazenou dívku do člunu. Když ji vytáhli, zjistili, že má kolem krku igelitový sáček. Poskytli ji první pomoc a poblíž přístavu se setkali se záchranným člunem plavčíků a předali jim ji. Později se vědci od lékaře na pohotovosti dozvěděli, že dívka byla osmnáctiletá německá turistka na návštěvě Los Angeles a že sáček kolem krku obsahoval dopis na rozloučenou. Lékař jim pak také řekl, že kdyby nesledovali delfíny a neobjevili dívku, tak by zcela jistě zemřela. Maddalena Bearzi tento fascinující zážitek poprvé detailně popsala ve své knize Dolphin Confidential, která vyšla v roce 2012.
Topící se chlapec
Jedné srpnové neděle roku 2000 u jihovýchodního pobřeží Itálie poblíž Manfredonie Emanuele Ceci vyjel se svým synem Davidem v malé lodi na moře. Chystali se chytat ryby. Moře bylo klidné. Náhle do lodě narazila vysoká vlna, Davide ztratil rovnováhu a spadl do moře. Zatímco Emanuele si nevšiml, že jeho syn není v lodi, delfín skákavý místním známý jako Filippo, který se na Jadranu zdržoval již od roku 1998, kdy se oddělil od hejna delfínů, které tudy proplouvalo, bleskurychle připlul a topícího se chlapce vytlačil na hladinu a dostrkal zpět k lodi kde ho otec včas zachytil a vytáhl. Poté se delfín rychle otočil a odplaval pryč. Do této události byl delfín Filippo jen místní celebritou a turistickou atrakcí neprojevující sebemenší strach z lidí a často doprovázel po dlouhé hodiny jejich plavidla. Ovšem po tomto činu se stal mezinárodně uznávaným hrdinou.
Záchrana před žraloky
V roce 1972 se Yvona Vladislavičová ještě s několika dalšími lidmi plavila na jachtě v Indickém oceánu. Zastihla je však bouře a devět metrů vysoké vlny loď nakonec potopily. Yvona se snažila plavat, ale šance na přežití byly nulové. Plavala šest a půl hodiny, dostávala křeče, byla vysílená, nohy měla zraněné, krvácela. Pak si navíc všimla, že se ve vodě blízko ní pohybuje žralok. Už se loučila se životem, když se jako zázrakem z vln vedle ní vynořil delfín a žraloka zahnal. Netrvalo dlouho a žena vysílením omdlela. Delfíni ji však zemřít nenechali. Jeden plaval pod jejím tělem a udržoval ji nad hladinou, další dva plavali v kruzích kolem nich a udržovali žraloky v bezpečné vzdálenosti. Delfíni tímto způsobem přepravili Yvonu na vzdálenost 67 kilometrů. Po dvanácti a půl hodinách ji vysadili na jedné bóji. Krátce na to připlula loď. Byla zachráněna.
V červenci roku 1996 se devětadvacetiletý Martin Richardson potápěl v Rudém moři u egyptského Sinajského poloostrova, kde byl na dovolené, když ho napadl žralok. Kousl ho do boku a vytrhl mu kus masa z paže. Společníci na potápěčské lodi zaslechli jeho křik a poté sledovali, jak ho obklopili tři delfíni skákaví a utvořili ochranný kruh. Ploutvemi a ocasy vířili vodu a žraloka odehnali. Delfíni kroužili kolem zraněného muže ještě několik minut, dokud se k němu jeho společníci nedostali. Richardson byl urychleně převezen do egyptské vojenské nemocnice ve městě El-Tur asi 88 kilometrů. Zranění přežil a uzdravil se.
V červenci roku 2002 36 rybář Grant Dickson se svými dvěma společníky vyrazil na lov krevet. Rybáře však zastihla nepříznivá změna počasí a jejich loď se potopila na rozbouřeném moři u pobřeží australského státu Queensland. Podařilo se mu dostat k nafukovacímu člunu společně s dalším členem posádky, který pak zmizel poté, co se rozhodl, že pokusí doplavat zpět na pevninu. Kapitán lodi také nebyl nalezen navzdory rozsáhlému pátrání ze vzduchu i na moři. Silně krvácející Dickson se křečovitě držel převráceného člunu a sledoval několik dorážejících žraloků. Dobře si uvědomoval, že je jen otázkou času, než na něho zaútočí. Po chvíli začal jeden kroužit stále blíž a blíž, když se v poslední chvíli z ničeho nic objevil delfín a prudkým nárazem odehnal žraloka pryč. Celých čtyřicet hodin pak skupina delfínů chránila vyčerpaného rybáře před žraloky, kdy pokračoval v driftování v Tichém oceánu a neopustili ho až do chvíle kdy se objevili záchranáři a přepravili ho do nemocnice.
V listopadu roku 2004 na Ocean Beach poblíž novozélandského města Whangarei zkušený plavčík Rob Howes plaval asi 100 metrů od pláže společně s patnáctiletou dcerou Niccy a jejími dvěma kamarádkami Karin Cooper a Helen Slade. Pak se ale zničehonic objevilo šest až sedm delfínů skákavých. Začali kolem nich plavat v těsných kruzích a ploutvemi narážet do hladiny. Když se někdo pokusil od skupiny vzdálit, delfíni ho jemně navedli zpět. Nikdo nechápal proč. Po chvíli Rob Howes zahlédl pod hladinou asi třímetrového žraloka bílého, který se k nim přibližoval zejména k mladším plavcům. Delfíni mezi lidmi a žralokem vytvořili živou bariéru a drželi žraloka v bezpečné vzdálenosti až ztratil zájem a odplaval. Delfíni s plavci zůstali ještě asi 40 minut, než se jim podařilo dostat zpět na břeh. Tento incident inspiroval dokument BBC The Natural World v epizodě Saved by Dolphins.
V srpnu roku 2007 čtyřiadvacetiletý Todd Endris surfoval ve vlnách Marina State Beach v Kalifornii, když na něj zaútočil zhruba čtyři a půl metrový velký bílý žralok. Kousl ho celkem třikrát a způsobil mu hluboké tržné rány na zádech a jednu nohu obnažil až na kost. Silně krvácel a rychle ztrácel síly. Právě ve chvíli, kdy se žralok chystal k dalšímu útoku ho náhle obklopilo hejno delfínů skákavých, kteří se celou dobu pohybovali v příboji poblíž a vytvořili kolem něj těsný kruh. Začali kolem něj kroužit a tím drželi žraloka v bezpečné vzdálenosti a zabránili mu, aby se k Endrisovi znovu přiblížil. Delfíni pak zůstali v jeho blízkosti, zatímco s vypětím posledních sil plaval ke břehu, kde vyhledal první pomoc. Poté byl okamžitě převezen do nemocnice a podstoupil několik operací. Přežil.
V roce 2014 se sportovec Adam Walker chystal na speciální akci – překonat Cookův průliv mezi Severním a Jižním ostrovem Nového Zélandu v rámci plavecké výzvy Oceans Sevens. Osm hodin a 36 minut dlouhé plavání proběhlo poměrně bez problémů, dokud si nevšiml dvoumetrového žraloka bílého. Náhle ho však obklopila skupina asi deseti delfínů a začala plavat vedle něj, což donutilo predátora uprchnout. Delfíni ho obklopovali i další hodinu a zajišťovali jeho bezpečnost. Walker v té době plaval na podporu globální neziskové organizace WDC (Whale and Dolphin Conservation).
Zdroje:
https://www.dolphin-way.com/dolphins-the-facts/dolphins-helping-humans/
https://www.oceanconservation.org/pdf/press-kit/2014_05_29_Dolphins_Guide_Scientists_Rescue_Girl.pdf
https://www.nytimes.com/1972/09/10/archives/south-african-reports-a-rescue-by-dolphins.html
http://news.bbc.co.uk/2/hi/asia-pacific/2145887.stm
