Článek
Film Sbormistr měl nakročeno k tomu, aby se utkal o americkou cenu Oscar v kategorii Nejlepší zahraniční film. Nakonec se tak nestalo a členové České filmové a televizní akademie vybrali dokument režisérky Kláry Tasovské Ještě nejsem, kým chci být. Jak moc velkou roli v tom sehrál dopis Radovana Síbrta, v němž uvádí důvody, proč by to nebylo vhodné a etické, kdy jeho sestra poznává svůj příběh, k jehož zfilmování nedala faktický souhlas.
Dle filmových tvůrců však byla jistá snaha o spolupráci, avšak ta zřejmě nebyla, vzhledem k momentálním skutečnostem, dostatečná. Domnívám se, že to byl spíše pokus o kontakt za účelem získání „tichého souhlasu“. Jak moc srozumitená byla komunikace tvůrců o obsahu filmu včetně detailů a zda byla odezva správně pochopena se lze jen domýšlet. V konečném důsledku však jde o zbytečně bolestivou a smutnou záležitost. A to pro všechny zúčastněné. Tedy kromě diváků, kteří ať mají o dané kauze povědomí či ne, budou hodnotit herecké výkony, výpravu, kostýmy, děj a hlavně to, zda nepromrhali svůj čas a jestli jim film za to vstupné stál.
Oceňovaný, vychvalovaný, s potlesky ve stoje a ovacemi. Než se dostal na Netflix.
Hodnocení uživatelů Facebooku, kteří se po zhlédnutí k němu vyjádřili je: Nuda. Zklamání. Ztráta času. Nic pořádného se tam nestalo. Skoro celý film jen zpívaly. A že čekali víc. Některé komentáře jsou až cynické. Takové hodnocení filmu, jehož tvůrci popisují jako edukační se snahou ukázat manipulativní jednání sexuálního predátora. A vyvolat diskuzi. Což vyvolali, ale jinak, než asi čekali a chtěli.
Dle mě, film, jakožto umělecké dílo, není tím nejúčinnějším nástrojem k tomu, aby se upozornilo na nebezpečí sexuálního zneužívání. Na to jsou jiné cesty a způsoby. Přednášky, besedy, osvěta v širším rozměru. Film nezafunguje už jen z toho důvodu, že ho lidé berou jako zábavu, za kterou platí. A to buď v kině, anebo na Netflixu s měsíčním předplatným, takže když už se tam objevil, tak se tedy podívali a poté museli podělit o své dojmy na Facebooku. A z nich, jak je vidno, není určen pro většinového diváka, který se chce jen bavit a za svůj čas a peníze požaduje jen to, aby „se něco dělo“. Ať už má o dané kauze povědomí či ne, bude hodnotit jen ten výsledný produkt, za který zaplatil.
Mně osobně se film jako celek moc líbil a musím říct, že mě velmi příjemně překvapilo to, že ze zavádějících úryvků jednotlivých scén působících až klišovitě, nakonec působily v kontextu celého filmu úplně jinak, lépe, rozkryly mnohé. Závěrečná scéna mě totálně rozsekala, ty poslední vteřiny, kdy bylo vyjasněné, co znamená ono gesto držení ruky, to zoufalé a drásající procitnutí hlavní hrdinky, kdy pochopila… Nezájem o její pocity po tom, co se odehrálo, žádné vysvětlení a poté po ní chtít prvotřídní pěvecký výkon. Herecké ztvárnění excelentní, ano, vyvolalo to ve mně emoci, ale co z toho? Pro mě to byla jen chvíle, ale jsou tu lidé, kterým bude tento film vyvolávat negativní pocity dlouhodobě.
K čemu tedy má tedy sloužit? Bylo nutné ho natočit? Po řemeslné stránce je naprosto skvělý, ale už tomu tak není po té etické.
Názory, že film je hodný nevyššího amerického ocenění na straně jedné, a že je to propadák a ztráta času na straně druhé, jsou a budou.
Tvůrce i herce a všechny ostatní, co se na filmu podíleli by toto ocenění jistě potěšilo a zahřálo u srdce tím, že by tak byla oceněna jejich tvůrčí práce a čas, který do jeho vzniku vložili, plni nadějí, že opět, po letech, by český film přinesl zlatou sošku.
Ale co je za tím vším. Co se skrývá ve scénách odehrávajících se na filmovém plátně, na němž nám herci zprostředkovávají příběh svým hereckým umem. Když není jednoznačně veřejnosti komunikováno, že film byl natočen v konsenzu těch, kterých se může osobně týkat. A protože tomu tak není, nemohu mít radost z případného ocenění a uznání v podobě nejprestižnější filmové ceny. Jen si to zkuste představit. Film získá Oscara nebo Českého lva. Bude se vychvalovat, pět ódy na scénář, zpracování, výpravu, herecké výkony, kostýmy, ale už se nevzpomene na reálné osoby, kteří byly předobrazem ke ztvárnění filmu. Jak se budou cítit, v té chvíli, kdy si tvůrci budou přebírat, cenu, usmívat se, uklánět a děkovat, jak to budou vnímat…? Já právě určitou představu mám a není vůbec příjemná.
Tvůrci ovšem tvrdí, že jejich dílo má hlavně ukázat, že sexuální predátor nemusí být na první pohled rozpoznatelný, nepožívá fyzického násilí, ale psychologické manipulace. Ale opravdu splňuje tuto vizi? Vzhledem k okolnostem, za kterých film vznikl a to, jakým způsobem byl natočen je, dle mého názoru, správné, že nezíská Oscara.
Zdroje:
ohlasy na film Sbormistr v diskuzích na Facebooku
https://www.heroine.cz/moje-telo/karolina-r-film-sbormistr-vypravi-muj-pribeh-tvurcum-jsem-souhlas-nedala-po-premiere-jsem-utekla-z-ceska
https://www.lidovky.cz/nazory/filmova-a-televizni-akademie-film-sbormistr-nominace-na-oscara-ondrej-provaznik.A250812_165125_ln_nazory_lgs
