Článek
Rozdíl mezi tím, kdo po přečtení článku o kratomu u dětí odsuzuje rodiče – a tím, kdo právě zjistil, že jeho dítě bere kratom? Někdy jen pár hodin.
Žádná rodina není imunní. Přečtěte si to prosím ještě jednou – žádná. Děláte pro své dítě vše? Chodí do nejlepší možné školy, podporujete ho ve sportu, je přihlášené do spousty kroužků a hlídáte čas na počítači? To nemusí hrát roli. Nebo naopak – dokonce cokoli z uvedeného může být pro dítě důvodem pro užívání kratomu.
Někteří začnou brát kratom kvůli škole. Zpočátku jim poskytne energii a chuť k učení, hodiny jsou zábavnější a lze se učit déle. Jiní užívají před tréninkem nebo posilovnou – kratom jim dodá nejen motivaci, ale otupí i bolest z přetažení. A kroužky s nezbytnou sociální interakcí mohou být pro některé děti náročné. Hádejte, co pomůže s odbouráním sociálních zábran? Kratom však nesouvisí jenom se školou nebo výkonem. Ve vyšších dávkách zklidňuje a pomáhá večer „vypnout“.
Nechci vás vyděsit. Je ale dobré pochopit, že kratom je realitou – pro všechny. S kratomem se setká většina dospívajících. Ať na gymplu, učňáku nebo průmyslovce, ve třídě nebo v paralelce se nejspíš najde někdo, kdo ho již vyzkoušel.
Snad vás teď napadne začít hledat ve školním baťůžku nebo nenápadně pátrat po symptomech. Zlepšil se mu školní prospěch, protože bere kratom, nebo protože ho nebere? A pak si to s potomkem pěkně vyříkat, podobně, jako to dělali naši rodiče s námi. Jenže podobný přístup, založený hlavně na kontrole a autoritě, nemusí u dnešních dětí fungovat – a může zavřít cestu vzájemné důvěry.
Je však možné si místo otázky „Bere moje dítě kratom?“ položit jinou: „Jaké by mohlo mít důvody brát kratom nebo jiné návykové látky?“. Chce to jen vyzkoušet? Experimentování je přirozenou součástí dospívání. A protože dítě čerpá většinu informací z internetu nebo od vrstevníků, je dost dobře možné, že rizika podceňuje – podobně jako my je naopak máme tendenci přeceňovat. Je dost dobře možné, že když se o tom v klidu pobavíte, zjistíte nakonec, že se ve většině postojů shodnete.
Zpozornět bychom měli ve chvíli, kdy si všimneme, že dítě dlouhodobě něco trápí. To může být i výzva pro nás rodiče – vždyť zdrojem jeho nepohody můžeme být i my sami. Neklademe na něj příliš velké nároky? Nemotivujeme ho pochvalou jen tehdy, když se mu něco povede perfektně – a jinak mlčíme? A uděláme si vůbec dostatek času na to, abychom poznali, že naše dítě něco tíží?
Pokud si všimneme, že dítě dlouhodobě prožívá stres, úzkost nebo frustraci, pak není zas tak důležité, zda sáhne po kratomu, alkoholu nebo tráví celé dny u počítačových her. Podstatné je, že hledá únik z reality.
Prameny a další čtení:
1. Vrbová, Tereza. Kratom: droga nebo bylinka? 2025.
