Článek
Začneme-li se zabývat tématem kratomu do hloubky, narazíme dříve nebo později na jednu nesrovnalost. V komunitách jihovýchodní Asie dodával kratom sílu a energii potřebnou k práci a byl často užíván dlouhodobě. V naší společnosti však pozorujeme případy předávkování, či dokonce úmrtí a poměrně rychlý vznik závislosti. A nejsme v tom sami – problémové užívání kratomu se týká západního světa obecně. Co je příčinou tohoto paradoxu? Jak může jedna a tatáž rostlina působit tak různě v různých prostředích? Možných vysvětlení je hned několik.
Nelze samozřejmě vyloučit, že problémy spojené s kratomem jednoduše nebyly v tradičních komunitách dostatečně dokumentovány. Kratom mohl působit řadu problémů, které venkovský lékař prostě neřešil nebo připisoval jiným faktorům. Provedené studie ale naznačují, že dlouhodobí uživatelé kratomu v Thajsku a dalších oblastech nevykazovali horší zdravotní stav než zbytek populace, i když na kratomu často nejspíš závislí byli. A co víc – dokázali fungovat v rámci rodiny i komunity.
Další příčinou problematického užívání kratomu může být častá kombinace s jinými drogami nebo léky, typická pro západní svět. Jak ještě uvidíme v některém z dalších dílů, kombinace řady běžných léků s kratomem může být skutečně riziková. To platí i pro nejrozšířenější drogu u nás – alkohol.
Nebezpečný trend míchání kratomu s jinými látkami se koneckonců nevyhnul ani mládeži v jihovýchodní Asii. Známý je případ nápoje 4×100, který obsahuje několik složek s psychoaktivními účinky: odvar z kratomu, Coca‑Colu (pro chuť a obsah kofeinu), sirup proti kašli a další látky dle preference – sedativa jako diazepam, tvrdý alkohol, stimulanty jako efedrin. Účinky jednotlivých složek se vzájemně zesilují a výsledná směs může být velmi riziková.
Poslední příčinou – a z mého pohledu snad tou nejdůležitější – je pak odlišný způsob užívání kratomu v moderní společnosti. Kde tradiční uživatelé žvýkali pár čerstvých listů během dne, tam si naši školáci dopřávají vrchovaté lžičky sušeného kratomu – opakovaně během dne. Snad právě zde leží odpověď na otázku, proč může být tato látka pro naši společnost velkým problémem.
Proč vlastně došlo k tak rozdílnému přístupu? Kratom se k nám dostal jako jeden z mnoha exotických rostlinných přípravků. V nižších dávkách působí stimulačně a v záplavě produktů typu guarany nebo ashwagandy příliš nevyčníval. Nebyl regulovaný, a i když stát na něj nepohlížel jako na potravní doplněk, dlouho jej nevnímal ani jako drogu. A na rozdíl od alkoholu či marihuany byl daleko dostupnější – i pro školáky. Stačilo zajít do nejbližší večerky nebo k prodejnímu automatu.
Zároveň chybělo společenské povědomí. Dlouho jsme kratom nevnímali jako drogu. Těžko si představíme školáka, který začne den panákem lihoviny. Naše děti vyrůstají „mezi lahvemi“ a společnost jako celek ví, že alkohol může být nebezpečný. U kratomu to teprve zjišťujeme. Ještě nedávno byl mnoha uživateli považován za naprosto neškodnou a nenávykovou bylinku.
A právě zde leží velké riziko. Pokud nevnímáme kratom jako návykovou látku, můžeme si prvních varovných signálů všimnout až ve chvíli, kdy už „bude pozdě“. A ten okamžik přijde u někoho dříve a u někoho později.
Neumíme přesně určit, za jak dlouho vznikne závislost na kratomu. Dostupné studie i zkušenosti uživatelů ale ukazují, že riziko obecně roste s velikostí dávek, četností užívání a délkou konzumace. Jinými slovy – občasné užití malého množství představuje jiné riziko než každodenní popíjení několika vrchovatých lžiček opakovaně během dne. Vedle osobních dispozic – psychických, fyzických i sociálních – jsou právě velikost dávky, frekvence užívání a délka konzumace hlavními faktory při vzniku závislosti.
Zkrátka – mezi lidmi existují velké rozdíly v tom, za jak dlouho se závislost na kratomu rozvine a jaké dávky jsou k tomu potřebné. Pokud však člověk užívá kratom pravidelně, často a po dlouhou dobu, riziko závislosti je reálné.
Ale jak poznat, že se kratom týká zrovna našeho dítěte? A kdo může mít jistotu, že tento problém řešit nemusí? To už jsou otázky na příště.
Prameny a další čtení:
1. Vrbová, Tereza. Kratom: droga nebo bylinka?, 2026.
