Článek
Co se stane, když zkusíte kratom? Pokud sledujete dění posledních týdnů, nejspíš vás překvapí, že nepadnete k zemi bez známek života. Možná se budete cítit o něco méně unavení – asi jako po silné kávě. Při větším množství se naopak zklidníte a podaří se vám konečně zrelaxovat. A ne, nevyrazíte hned druhý den se svými životními úsporami shánět další dávku.
Nechci zlehčovat rizika. Ale kratom se vlastně v mnoha aspektech tak trochu podobá látce, kterou s takovou oblibou užíváme při společenském vyžití: alkoholu. Kratom v nižších dávkách působí stimulačně, ve vyšších tlumivě. Při dlouhodobém pravidelném užívání může vzniknout závislost. U obou látek také může dojít k poškození zdraví, zejména postižení jater – i když abychom byli fér, v případě alkoholu jsou změny od určité chvíle nevratné, zatímco popsané případy naznačují, že se funkce jater po vysazení kratomu vrací do normálu.
V jednom aspektu si alkohol vede dokonce hůře. Zatímco po požití velkého množství alkoholu dochází k otravě, která může skončit smrtí, u kratomu jsou podobné případy vzácné. Po požití vysokých dávek kratomu jsou sice hlášena úmrtí – ale v drtivé většině se jedná o případy, kde vystupuje více různých látek – léků či drog. Případy úmrtí po užití samotného kratomu jsou vzácné a spíše než o klasickou otravu se pravděpodobně jedná o individuální dispozici – srdeční onemocnění, odlišnou aktivitu enzymů podílejících se na odbourávání alkaloidů a podobně.
Proč se tím ale vlastně zabýváme? Má nás určitá podobnost mezi kratomem a alkoholem uklidnit? Jak se to vezme. V roce 2010 se sešla skupina britských odborníků na návykové látky s jediným cílem – ohodnotit společenskou škodlivost dvaceti různých drog. Za tím účelem společně vypracovali seznam šestnácti kritérií škodlivosti, které rozdělili do dvou kategorií: škody pro uživatele a škody pro ostatní. Kritériím pak byla přiřazena různá váha – například úmrtí v důsledku užívání drogy je závažnější než jiné zdravotní následky. Výsledkem pak byla jakási všeobecná „škodlivost“ té které drogy na škále od 0 (naprosto neškodná) po 100 (nejvíce škodlivá).
Srovnání škodlivosti drog
Závěr byl jednoznačný – alkohol je s převahou celospolečensky nejškodlivější droga ze všech. Škodlivější dokonce než heroin či pervitin. Od té doby vyšlo několik dalších studií s velmi podobným výsledkem. Zastánci kratomu tento argument rádi používají – proč se nezakáže ta nejnebezpečnější droga ze všech: alkohol.
A jak dopadl kratom? Ten ještě v tehdejším srovnání chyběl – v Evropě se v roce 2010 prakticky nevyskytoval. Pozdější práce, které vyhodnocovaly některé z těchto kritérií pro kratom, naznačují, že by se neumístil na předních příčkách. Přesné zařazení neznáme, protože podobné hodnocení zatím nebylo provedeno.
Zdá se tedy, že máme hotovo – zakažme alkohol. Ale je to skutečně férové srovnání?
Alkohol je zdaleka nejrozšířenější drogou v naší společnosti. Je tedy přirozené, že se umístí vysoko v žebříčku škodlivosti, kde hodnocení zahrnovalo i škody pro okolí a společnost. U těchto společenských škod se nepřímo promítá i rozšířenost užívání. Alkohol nasbíral mnoho bodů zejména v kategoriích jako ekonomické náklady, újmy rodinám, kriminalita, zranění druhých osob či dopad na komunitu.
Jinými slovy: žebříček vznikl za účelem cílené protidrogové politiky – pojďme se zaměřit na to, co nám jako společnosti škodí nejvíc. Pokud bychom se řídili tímto přístupem, je logičtější omezit dostupnost alkoholu než kratomu.
Odpůrci kratomu nevidí jako dostatečný argument pro legalizaci kratomu škodlivost alkoholu. A mají svým způsobem pravdu. V této debatě nejde o to, která látka je ta nejhorší, ale o to, který přístup je ten nejméně nákladný pro společnost i státní kasu. Takovou debatu by měli vést především odborníci. Úkolem politiků je v ideálním případě jejich doporučení vyslechnout a přemýšlet o tom, jak nejlepší řešení vysvětlit svým voličům a prosadit v praxi.
A my ostatní se zatím můžeme zaměřit na to, jak minimalizovat škody, které obě tyto látky napáchají na nás a našich blízkých. Třeba tak, že se poučíme o jedné velmi nebezpečné a potenciálně smrtelné známosti: alkoholu s kratomem. To bude naše téma pro příště.
3. Vrbová, Tereza. Kratom: droga nebo bylinka?, 2026.
