Článek
Vraťme se k otázce z minulého dílu: je možné – a vhodné – používat kratom při léčbě závislosti na opioidech? Zatím jsme se věnovali hlavně výsledkům dotazníkového šetření mezi uživateli kratomu. Tato studie měla řadu omezení, o kterých jsme mluvili. Jedno jsme ale nezmínili: kratom je návyková látka a jeho užívání může vést k závislosti. Jak napsal jeden z komentujících pod minulým článkem: „90 % uživatelů jakékoliv drogy předstírá, že to potřebuje na léčbu.“
Je to celé tak jednoduché? Byli respondenti prostě jen závislí na kratomu a tvrdili, že jim pomáhá jen proto, aby nemuseli přestat? Jinými slovy – lhali? Šlo jen o přechod z jedné drogy na jinou, z heroinu na kratom?
Jenže kde vzít pokusné subjekty, které nelžou?
A právě proto se dnes budeme zabývat pokusy na zvířatech, a položíme si otázku, zda jim alkaloidy obsažené v kratomu pomohly zvládnout abstinenční příznaky a zda samy vyvolaly fyzickou závislost.
Nejdřív se podíváme na studii z roku 2020. Laboratorní potkani dostávali šest dnů morfin ve zvyšujících se dávkách tak, aby se u nich vytvořila závislost. Sedmý den vědci podávání morfinu náhle ukončili. U potkanů se objevily abstinenční příznaky – ale jak je vyhodnotit?
Potkani sice nelžou, ale ani nemluví, takže své potíže nemohou popsat. Vědci se proto museli spolehnout na pozorování chování. Jednotlivé projevy – například pískání při dotyku, potřásání hlavou, zívání nebo průjem – bodovali podle závažnosti.
Po vysazení morfinu se u zvířat skutečně objevily abstinenční příznaky. Začaly hned první den, postupně slábly a po šestnácti dnech zcela vymizely.
Výzkumníci pak z kratomu izolovali hlavní alkaloid mitragynin a podávali jej potkanům závislým na morfinu. Abstinenční příznaky byly u těchto zvířat mírnější než u potkanů, kteří mitragynin nedostávali. Jinými slovy – mitragynin dokázal významně zmírnit opioidní abstinenční syndrom. A čím vyšší byla dávka, tím výraznější byl účinek.
Když vědci přestali mitragynin podávat, rozdíl mezi potkany, kteří dostávali mitragynin, a těmi, kteří jej nedostávali, zmizel. To naznačuje, že tato látka závislost neodstraňuje, ale pouze mírní abstinenční příznaky po dobu podávání.
Dále se výzkumníci zaměřili na porovnání mitragyninu se stávajícími léky. K tlumení opioidních abstinenčních příznaků se dnes používají i metadon a buprenorfin. Obě látky samy patří mezi opioidy a mohou mít řadu nežádoucích účinků. Je účinek mitragyninu srovnatelný s těmito léky?
Jiná skupina potkanů proto dostávala po vysazení morfinu metadon nebo buprenorfin. Abstinenční příznaky se i u nich zmírnily. To není překvapivé, vždyť obě látky jsou také opioidy. Potkani tak přešli z jednoho opioidu na jiný, což je ostatně princip substituční léčby.
Důležité však je, že účinek mitragyninu při tlumení abstinenčních příznaků byl podobný účinku metadonu a buprenorfinu.
Našli jsme tedy jejich alternativu? Na takový závěr je ještě brzy. Výsledky jsou ale zajímavé a zároveň odpovídají zkušenostem některých uživatelů, kteří používají kratom ke zvládání opioidních abstinenčních příznaků. Ani tato shoda však sama o sobě nic nedokazuje.
Je tu ale ještě jedna důležitá otázka: nevyvolávají kratomové alkaloidy stejně silnou fyzickou závislost jako morfin a další opioidy?
Na tu se pokusila odpovědět studie z roku 2021. Hlavními hrdiny jsou tentokrát laboratorní myšáci. Autoři porovnávali s morfinem hned tři látky odvozené od kratomu: směs kratomových alkaloidů, mitragynin a látku zvanou mitragynin pseudoindoxyl (MGP). O té jsme zde ještě nemluvili. Jedná se o polosyntetický derivát mitragyninu, který působí na opioidní receptory podstatně silněji.
Zvířata dostávala jednu z těchto čtyř látek po dobu pěti dnů. Následně se vědci zaměřili na několik důležitých otázek.
Vyvine se tolerance? Jinými slovy: bude pro dosažení stejného účinku potřeba stále vyšších dávek? Myšáci dostávali jednotlivé látky a zkoumalo se, za jak dlouho ucuknou s ocáskem ponořeným do teplé vody. Čím dříve reagovali, tím citlivější byli na bolest. Po pěti dnech se test zopakoval. Pokud se rozvinula tolerance, analgetický účinek zeslábl a zvířata ucukla dříve. A opravdu, morfin vyvolal silnou toleranci. U směsi kratomových alkaloidů a mitragyninu byla tolerance méně výrazná a nejlépe si vedl MGP, u něhož byla tolerance nejmenší.
Vyvine se hyperalgezie? O co jde? Lidé, kteří dlouhodobě užívají opioidy – například na bolest – začnou být paradoxně na bolest citlivější než před léčbou. Morfin vyvolal výraznou hyperalgezii. U směsi kratomových alkaloidů a mitragyninu byla slabší, zatímco u MGP se významná hyperalgezie neprokázala.
Další otázka zněla: vzniká při užívání kratomových alkaloidů fyzická závislost? Po několika dnech podávání testovaných látek dostali myšáci naloxon. Ten okamžitě zablokuje opioidní receptory, a pokud je tělo fyzicky závislé, dostaví se rychle abstinenční příznaky. Vědci hodnotili chování zvířat a zjistili, že u morfinu se objevily výrazné abstinenční příznaky. U mitragyninu a kratomového extraktu byly podstatně slabší. U MGP byly abstinenční příznaky slabší než u morfinu, ale silnější než u samotného mitragyninu.
Poslední otázka byla zásadní – dokážou kratomové alkaloidy pomoci při odvykání? Po vytvoření závislosti na morfinu podávali vědci myšákům jednotlivé látky a zjistili, že mitragynin, kratomový extrakt i MGP významně zmírnily abstinenční potíže po jeho vysazení.
Tato studie tedy naznačuje, že kratomové alkaloidy tlumí abstinenční příznaky po vysazení morfinu a současně vyvolávají slabší projevy fyzické závislosti než morfin. Zajímavé je, že u MGP přetrvával analgetický účinek při delším podávání lépe než u kratomového extraktu i samotného mitragyninu. Zároveň se u MGP rozvinula menší tolerance a neprokázala se významná hyperalgezie.
Co lze z pokusů na zvířatech vyvodit? Má kratom při odvykání opioidům nějaký smysl, nebo to jsou jen babské povídačky? A je možné a rozumné ho používat pro tlumení bolesti místo opioidních analgetik?
Na jednoznačné odpovědi je ještě příliš brzy. Jedná se o studie na zvířatech a klinický výzkum chybí. To nestačí k tomu, aby bylo možné kratom s čistým svědomím doporučit k léčbě závislosti nebo bolesti.
Výsledky však vypadají natolik zajímavě, že si kratomové alkaloidy zaslouží další výzkum. Už dnes také vznikají nové látky inspirované jejich strukturou, které by jednou mohly najít lékařské využití. A právě tomuto výzkumu se budeme věnovat v dalším dílu.
Prameny a další čtení:
1. Hassan, R., Pike See, C., Sreenivasan, S., Mansor, S. M., Müller, C. P., & Hassan, Z. Mitragynine Attenuates Morphine Withdrawal Effects in Rats – A Comparison With Methadone and Buprenorphine. Frontiers in Psychiatry, 2020.
2. Wilson, L. L., Chakraborty, S., Eans, S. O., Cirino, T. J., Stacy, H. M., Simons, C. A., Uprety, R., Majumdar, S., & McLaughlin, J. P. Kratom Alkaloids, Natural and Semi-Synthetic, Show Less Physical Dependence and Ameliorate Opioid Withdrawal. Cellular and molecular neurobiology, 2021.
3. Váradi, A., Marrone, G. F., Palmer, T. C., Narayan, A., Szabó, M. R., Le Rouzic, V., Grinnell, S. G., Subrath, J. J., Warner, E., Kalra, S., Hunkele, A., Pagirsky, J., Eans, S. O., Medina, J. M., Xu, J., Pan, Y. X., Borics, A., Pasternak, G. W., McLaughlin, J. P., & Majumdar, S. Mitragynine/Corynantheidine Pseudoindoxyls As Opioid Analgesics with Mu Agonism and Delta Antagonism, Which Do Not Recruit β-Arrestin-2. Journal of Medicinal Chemistry, 2016.
4. Vrbová, Tereza. Kratom: droga nebo bylinka? - 2026.
