Článek
Stačí malé ohlédnutí do minulosti. Roku 1859 izoluje německý chemik Albert Niemann alkaloid z listů tropické rostliny používané již starými Inky k potlačení únavy, hladu a výškové nemoci. Látka dostane jméno kokain a stává se účinným lokálním anestetikem.
Ve středověké Evropě sloužil rulík zlomocný jako součást halucinogenních čarodějných mastí. Později je z něj izolován alkaloid atropin užívaný v urgentní medicíně při pomalém tepu a otravách organofosfáty. A příkladů je mnohem více: psilocybin z halucinogenních lysohlávek, který se jeví nadějně při léčbě těžkých depresí; směs THC a CBD z konopí, která pomáhá pacientům s roztroušenou sklerózou; kofein z kávy stimulující dechové centrum u nedonošených dětí …
Ostatně i léčivo naloxon používané při předávkování opioidy, jako je fentanyl, vděčí za svůj vznik odedávné zálibě lidstva ve šťávě nezralých makovic. Ta vedla k výrobě opia, ze kterého byl roku 1804 izolován alkaloid nazvaný po řeckém bohu snů Morpheovi morfin.
Někdy jsou využívány přírodní účinné látky přímo, jindy jsou účinnější či bezpečnější látky chemicky podobné, odvozené od původních sloučenin. V případě kratomu se pozornost výzkumníků zaměřila především na hlavní alkaloid mitragynin a na 7-hydroxymitragynin, který z něj vzniká a působí silněji. Z nich pak chemici odvodili řadu nových molekul.
Kratomové alkaloidy mají některé užitečné vlastnosti opioidů – například dokážou mírnit bolest. Mají i jejich nevýhody?
Morfin a podobné silné opioidní léky totiž nejen skvěle tlumí bolest, ale přinášejí také celý ranec nepříjemných nežádoucích účinků. Tak za prvé: způsobují nebezpečnou respirační depresi. To znamená, že ve vysokých dávkách tlumí dechové centrum a to může vést až k zástavě dechu při předávkování. Dále vyvolávají toleranci – tělo si na ně zvyká a pacient musí užívat vyšší a vyšší dávky pro stejný léčebný účinek. Při dlouhodobém užívání mohou navíc vyvolat fyzickou závislost. Některé vyvolávají euforii a odměňující účinek, což zvyšuje riziko zneužívání. Nepříjemným vedlejším účinkem přímo souvisejícím se způsobem, jakým opioidy tlumí bolest, je zácpa.
Otázka tedy zní – lze zachovat analgetický účinek bez těchto nežádoucích účinků a pomůže nám kratom při hledání nových účinných látek?
Studie z roku 2016 hledala komplexní odpověď pomocí pokusů na buněčných kulturách a poté i experimentů na zvířatech. Výzkumníci systematicky testovali mitragynin pseudoindoxyl (MGP) a další chemické deriváty inspirované kratomovými alkaloidy.
Už výsledky pokusů na buněčných kulturách naznačily, že se MGP chová nezvykle a spouští v buňkách jinou kombinaci signálních reakcí než běžná opioidní analgetika. Vědci tehdy předpokládali, že by to mohlo souviset s pomalejším vznikem tolerance a menším útlumem dýchání. Teprve pokusy na zvířatech ale měly ukázat, zda tomu tak skutečně bude.
Hlavní roli v dalších testech hrály malé bílé myšky – přesně ty, které si každý vybaví, když se řekne laboratorní myš. Nejprve se zkoumala schopnost MGP tlumit bolest. Výzkumníci měřili, za jak dlouho myš ucukne ocáskem před zdrojem sálavého tepla. Dále sledovali, za jak dlouho si na vyhřívané desce olízne tlapku nebo s ní zatřepe. MGP byl v tlumení bolesti podobně účinný jako morfin, ale stačily k tomu nižší dávky.
Vědci chtěli také porovnat schopnost obou látek vyvolat toleranci. Bude analgetický účinek při podávání stále stejné dávky časem slábnout? Morfin vyvolal výraznou toleranci už po pěti dnech, zatímco u MGP se srovnatelná tolerance rozvinula až po 29 dnech pravidelného podávání. A to je důležitý rozdíl pro pacienty, kteří užívají silné léky na bolest.
A co fyzická závislost? Po určité době podávání MGP či morfinu dostaly myši naloxon. Pokud byla myš fyzicky závislá, vyvolal naloxon okamžitě abstinenční příznaky, mimo jiné charakteristické skákání. U myší, které dostávaly morfin, se abstinenční příznaky skutečně objevily: během patnácti minut vyskočily průměrně 77krát. U MGP šlo v závislosti na délce podávání o 12 až 14 skoků – podobně jako v kontrolní skupině s fyziologickým roztokem. V tomto testu tak MGP nevyvolal statisticky významné projevy fyzické závislosti, na rozdíl od morfinu.
Důležité bylo porovnání schopnosti vyvolat útlum dechu. Pokud vás zajímá, jak se taková věc u pokusných myšek měří, tak takto: Na oholenou část těla se nasadí optický senzor – obvykle v podobě malého límečku kolem krku. Pak se nechají volně pobíhat, aby si na přístroj zvykly.
Myši dostávaly morfin nebo MGP ve dvou dávkách – nižší a vyšší. Ty byly zvoleny podle analgetické síly obou látek: protože k dosažení stejného účinku stačila nižší dávka MGP než morfinu, nebylo by smysluplné porovnávat stejné dávky obou látek.
Morfin snížil dechovou frekvenci přibližně o 30 % při nižší a o 50 % při vyšší dávce. Morfin tedy v obou dávkách dech výrazně utlumil. Při podávání MGP v nižší dávce však prakticky nedošlo k útlumu dechu. U vyšší dávky byl dech utlumen asi o 15 % oproti 50 % u morfinu.
Dalším důležitým znakem opioidů je, že působí odměňujícím způsobem. S tím je úzce spojena jejich návykovost. Jak se to testuje? Podobně jako kocour, který se zjeví v kuchyni při vrznutí dvířek lednice, i myšáci mají zafixované místo spojené s podáváním látky vyvolávající příjemné stavy. Mají proto k dispozici dvě komory, v jedné dostávají testovanou látku a v druhé ne. Pokud začnou dobrovolně trávit více času v komoře, kde látku dostávaly, znamená to, že si ji spojily s příjemným účinkem.
Vedle MGP vědci testovali morfin, kokain a U50,488H – látku, která u myší vyvolává nepříjemné stavy. Morfin a kokain vedly myši k následnému vyhledávání komory spojené s jejich podáním. U50,488H naopak vyvolal odpor a myši se této komoře vyhýbaly. Komoru spojenou s podáváním MGP myši ani nevyhledávaly, ani se jí nevyhýbaly. To naznačuje, že MGP by mohl mít nižší návykový potenciál – minimálně pro myšáky.
Způsobuje MGP zácpu podobně jako opioidy? Výzkumníci testovali střevní motilitu – jak daleko střevem postoupí podané aktivní uhlí, které slouží jako marker. Morfin průchod střevem téměř zastavil. MGP ho také významně zpomalil, ale méně než morfin. Zvýšení dávky MGP už nemělo výrazný vliv.
Studie z roku 2016 tak ukázala, že MGP – molekula inspirovaná kratomovými alkaloidy – působí u myší jako silné opioidní analgetikum, ale některé typické nežádoucí účinky se u něj projevují podstatně méně než u morfinu. Tolerance se u něj rozvíjela pomaleji, projevy fyzické závislosti byly méně výrazné, dýchání tlumil méně a střevní průchod tolik nezpomaloval. Přesto se z něj během následujících deseti let nestal lék a nevstoupil dosud do klinických studií.
Neznamená to, že tento výzkum byl slepou uličkou. Pomohl ukázat, že alkaloidy kratomu mohou sloužit jako chemická předloha pro nová analgetika.
Čas však přinesl i jiné poznatky. Polosyntetický MGP se objevil v komerčních výrobcích a někteří uživatelé začali varovat před rychlým vznikem závislosti. V roce 2026 byly zveřejněny první kazuistiky opioidního abstinenčního syndromu po dlouhodobém užívání vysokých dávek MGP. Pokud se tato pozorování potvrdí, bude to další připomínka toho, že příznivé výsledky pokusů na zvířatech nejsou zárukou stejného výsledku u člověka.
Do klinického výzkumu však míří jiná molekula. Na podzim 2026 je plánováno zahájení první klinické studie s čistým mitragyninem u zdravých dobrovolníků. Ta má zatím zkoumat bezpečnost a snášenlivost a zjistit, jak se mitragynin v těle vstřebává, metabolizuje a vylučuje – nikoli tedy ještě jeho účinnost při tlumení bolesti či léčbě závislosti.
Cesta od kratomu k léčivu tedy pokračuje. Jen se zdá, že možná nepovede přes molekulu MGP, která v roce 2016 vypadala tak slibně.
Zdroje:
1. Váradi, A., Marrone, G. F., Palmer, T. C., Narayan, A., Szabó, M. R., Le Rouzic, V., Grinnell, S. G., Subrath, J. J., Warner, E., Kalra, S., Hunkele, A., Pagirsky, J., Eans, S. O., Medina, J. M., Xu, J., Pan, Y. X., Borics, A., Pasternak, G. W., McLaughlin, J. P., & Majumdar, S. Mitragynine/Corynantheidine Pseudoindoxyls As Opioid Analgesics with Mu Agonism and Delta Antagonism, Which Do Not Recruit β-Arrestin-2. Journal of Medicinal Chemistry, 2016.
2. Stanciu C. N. Severe Early-Onset Withdrawal Following Intentional Use of Mitragynine Pseudoindoxyl: A Case Report and Emerging Clinical Considerations. Cureus, 2026.
3. Warrick-Stone, T., Fulton, K., Durney, P., Goodstein, D., Paquin, E., Fitzpatrick, G., Montesi, M., Martin, C., & London, K. Mitragynine Pseudoindoxyl Withdrawal Treated with Macro-Dosed Buprenorphine Induction: A Case Report and Review of the Literature. Psychoactives, 2026.
4. Vrbová, Tereza. Kratom: droga nebo bylinka?,2026.
5. Phase I, Randomized, Double-Blind, Placebo-Controlled, Single Ascending Dose Study to Assess the Safety, Tolerability, and Pharmacokinetics of Oral MG001. NCT07204171.
