Článek
A tak jsme se spolu domluvily, že článek o nemocné borderce Miný zveřejníme, protože příběhů se šťastným koncem není nikdy dost.
Arachnoidální cysta mezi mozkem a mozečkem. Megaesophagus. Reflux. Nemocné srdce. A jeden sežraný rybářský háček. Ale hezky popořádku.
Jak se k nám Miný dostala
S manželem se již několik let pokoušíme o miminko. Cesta je to náročná, a tak jsme se rozhodli, že si pořídíme pejska. Dlouhou řadu let jsem si přála border kolii. Viděla jsem ji tenkrát u kamarádky a tuto rasu jsem si oblíbila. Nebyl však žádný inzerát, který by se mi líbil a přesvědčil mě, že je to ten správný.
Až jednou přišla ke mně do kosmetického salonu moje dlouholetá klientka a vypraví mi o narozených štěňátkách své border kolie. A že je tam jedno, které mělo velmi těžký příchod na svět, bylo zaseklé v porodních cestách, oživovali jej a při porodu bylo menší než hrst, tedy třetinové oproti svým sourozencům. Ale nyní se má čile k světu a prospívá. „Wau,“ řekla jsem si. „To je přesně to štěňátko, které má být u nás!“ I já mám za sebou zkušenost, kdy mi moc šancí nedávali a přeci jen jsem to zvrátila. Bylo mi tedy nesmírně sympatické, jaké je to stvoření bojovník. Takto se k nám dostala naše milovaná borderka Minnia, které říkáme Miný, protože je maličká.
Jak se z péče o pohodové štěňátko stává ve 4 měsících boj o život
Vše bylo skvělé, zalité sluncem. Miný byla veselé štěňátko. Když jí byly 4 měsíce, vše se změnilo… Její problémy začaly náhle. Bez jakýchkoliv poslíčků. Z ničeho nic přestala chodit. Ráno ještě běhala na procházce a nosila klacíček a odpoledne už jen ležela rozpláclá jako žabička a kňoukala bolestí. Měla odpojené nožičky a hlavičku nemohla otočit do jedné strany. Hrozné!!! A tady začíná náš boj o její život.
Jsme z Poděbrad a máme tady skvělého pana veterináře MVDr. Miroslava Tomči z veteriny v Chlebech. První kroky směřovaly k němu. Velmi trpělivě se nám snažil pomoct. Udělal všechny možné testy a odběry, které byly v jeho kompetenci. Nepochopitelně vše vycházelo negativně. JAK TO?! Vždyť nemůže chodit, evidentně ji to bolí, protože kňouká, a my nevíme, jak jí pomoct. Pan doktor věděl, že on už nemá další možnosti, jak Miný prozkoumat, a tak nás odkázal na veterinu do Nymburka.
Skvělý tým z veterinární kliniky Socrates nás hned přijal a o Miný se krásně starali. Bylo vidět, že i oni mají opravdu strach, co jí je. Opět proběhlo kolečko vyšetření. Dokonce i odběr mozkomíšního moku, ale opět s negativním výsledkem. Během tohoto několikadenního procesu Miný vždy dostala léky, které jí ulevily, ale bohužel ne na moc dlouho.
Zbývala magnetická rezonance – nikdo nevěděl, co Miný je
Jediné, co nám ještě zbývalo, bylo vyšetření magnetickou rezonancí. Vydali jsme se tedy do Prahy na kliniku.
Při podepisování smlouvy Vám hned předloží předběžnou cenu vyšetření, zda s tím souhlasíte. Suma, kterou jsme podepsali, byla na bezmála 48.000,-Kč!
Miný v té době byly 4 měsíce. Malý bezbranný uzlíček nafutrovaný omamnými léky. Mám pocit, že jsem od začátku, kdy to celé začalo, stále jen plakala, že jí neumím pomoct! Můj manžel je muž činu. Je statečný, a i když jsem věděla, že je sám zlomený, držel mě i Miný. Děkuji Ti, že jsi!
Beznadějný verdikt: Arachnoidální cysta mezi mozkem a mozečkem
Na klinice v Praze si Miný několik dní nechali. Poprosili jsme je, ať jí do „pelíšku“ dají manželovo triko, které si sundal na recepci, jelikož jsme nepočítali s tím, že si ji tam nechají, nebyli jsme nachystaní. Bohužel po čtyřech nekonečných dnech přišel verdikt. Arachnoidální cysta mezi mozkem a mozečkem. Bez možnosti operace. Cysta tam tlačí, mozkomíšní mok neproudí, tlapky jsou tím pádem nehybné a trpí velkou bolestí hlavy, protože se mozkomíšní mok tlakuje v lebce. Její život by bylo lepší ukončit hned, jelikož nemá žádné vyhlídky.
Při tom, co pan doktor říkal, mám pocit, že se zastavil a zhroutil celý svět. Vždyť vždycky se dá něco dělat nebo ne? To není snad ani možný! Proč zase my?! Proč ona?! Vždyť je to takový bojovník a nezaslouží si to.
Varianty A) utratit nebo B) léčba kortikoidy
Varianty tedy byly – utratit, což nám bylo doporučeno, nebo kortikoidy, které by mohly otok snížit a vrátit ji do života. Na klinice tomu moc nevěřili, jelikož výsledky magnetické rezonance mluvily jasně. Řekli jsme si, že zkusíme kortikoidy a budeme bojovat, pokud bojovat bude i ona, a hlavně pokud nebude vykazovat známky bolesti a skleslosti.
Začali jsme tedy podávat každé ráno Prednison 5mg. Je lepší pejskovi dávat před kortikoidy lék, který snižuje kyselost žaludku. U nás nejlépe funguje Famosan. Miný po pár dnech začala chodit, i když trochu vratce, ale vše vypadalo, že je na dobré cestě.
Zvracení nevěstí nic dobrého
Týden na to přišlo ale blinkání. Přikládali jsme to k užívání léků a jejímu citlivému zažívání, které má odjakživa. Můžeme ji krmit jen krůtí konzervou a večer dostává rýži s vývarem z kostí.
Rýže s vývarem nám mimochodem vyřešila „lačné zvracení“. Celé noci Miný problinkala a kolikrát skončila na kapačce dehydrovaná. Zkoušeli jsme vše možné i nemožné a až rýže s vývarem vše vyřešila a naše psí slečna spinká i 10 hodin v noci. Neuvěřitelné.
Megaesophagus, reflux, nemocné srdce
Navštívili jsme tedy nymburskou veterinu. Diagnóza byla opět raritní. Megaesophagus neboli „pelikánův vak“. Jde o vytahanou svalovinu jícnu. Je to vrozené onemocnění jícnu, kdy jícen neposouvá potravu do žaludku, ta zůstává v prověšeném jícnu a dělá tam neplechu. Nedá se to léčit, ani operovat. Pejsci s tímto onemocněním se musí krmit ve svislé poloze, aby gravitace stáhla potravu do žaludku. Ok, to zvládneme, to není nic tak hrozného.
Při vyšetření jícnu se však přišlo i na to, že má reflux a srdíčko také není úplně v kondici. Propustnost komory, která ještě není tak vážná, aby se s tím něco teď dělalo. Potřebovali jsme vyřešit akutnější věci.
Naše Miný je droboučká. Momentálně je jí 14 měsíců a váží necelých 9 kg, takže držet ji při jídle nebo po jídle není problém. Pro pejsky s touto diagnózou jícnu se dají nechat vyrobit i takové speciální křesílka na krmení. Vypadá to jako trůn a pejsek v něm sedí ve svislé poloze. Ale to jsme zatím nechtěli, co kdyby se to náhodou uzdravilo. Ono je totiž možné, že jícen takto reaguje i po množství narkóz, které prodělala. Naděje umírá poslední a tím jsme se řídili.
Zázračná pilulka jménem VIAGRA, respektive Sildenafil
Nedalo mi to a přes sociální sítě jsem začala hledat skupiny s pejsky se stejným onemocněním. A ejhle, našla jsem. A hned jsem se dozvěděla, co jsem potřebovala vědět. Zázračná pilulka se jmenuje VIAGRA, respektive Sildenafil. Látka obsažená ve viagře – Sildenafil – vytvoří jakýsi tlak, tím stáhne potravu do žaludku a je hotovo. Recenze páníčků byly skvělé.
Zeptala jsem se tedy na veterině, zda to můžeme zkusit. Není jednoduché určit vhodnost léku. Některý lék může způsobit zvýšenou tvorbu mozkomíšního moku, a to je v našem případě nepřípustné. Ale protože se Sildenafil užívá i u některých kardiovaskulárních onemocnění pejsků, šli jsme do toho.
Opravdu to začalo vše fungovat, jak mělo a my byli nadšeni. Hlavně proto, že Miný byla pořád veselá, hravá a nijak jí to nesebralo její psí osobnost. Po dobrání Balcogy – viagry, jsme požádali o kontrolní vyšetření. To dopadlo skvěle. Jupí, máme vyhráno… Jelikož nebylo jasné, zda je jícen nemocný po narkózách nebo je to vrozená vada, navíc teď na vyšetření vypadal tak, jak jícen vypadat má, rozhodli jsme se viagru již nenasazovat. Čím méně léků, tím lépe.
Fyzioterapie jí hodně pomohla
Uběhlo pár měsíců, které byly moc fajn. Začali jsme chodit u nás v Poděbradech na psí rehabilitace k paní MVDr. Kohoutové do Physiowell. Nejdříve chodí Miný 20 min ve vodě, pak na ortopedických balančních pomůckách a pak má lasery do kloubů a masáž. Je to vážně legrace, jak si to užívá. Její chůze a držení těla se rapidně zlepšila. Už si nezakopává o zadní tlapky, ale chodí jako zdravý pejsek. Neuběhne sice 20 km, ale to po ní nikdo nechce. Máme domeček se zahrádkou, a tak jejím revírem je zahrada a 2× denně chodíme na 3 km procházky.
Co se týče času, který je vyhrazen na hraní, musíme vymýšlet takové hrátky, aby Miný neubližovaly. Takže nějaké frisbee, skákání nebo náhlé běhání u nás nepřichází v úvahu. Zaměřili jsme se na nosework, tedy hry, kdy zapojuje čich. Miluje také hlavolamy. Je neuvěřitelně bystrá a učenlivá, a tak si hrajeme i formou povelů. Vše jde, když se chce. Když je teplo, milujeme rehabilitace v poděbradském jezeře. Miný musí mít plovací vestičku. Nemá tolik síly, aby plavala bez ní, ale ona je drak. Skáče do vody, blbne v ní a užívá si to. My samozřejmě s ní.
Rybářský háček…
Bohužel kortikoidy znamenají obrovskou chuť k jídlu. Musíme ji tedy hlídat a na procházky chodí s náhubkem, jinak by vše snědla… A když říkám vše, myslím tím i věc, která by mě nikdy nenapadla. Rybářský háček. Ano, sežrala ho přímo přede mnou asi ve vteřině. Zareagovala jsem pozdě, a tak opět cesta na kliniku a vyndání háčku. V Hradci na klinice VIVA jsou moc šikovní a Miný nám zachránili. Už po několikáté nám tu psí zlobivku někdo vytáhl hrobníkovi z lopaty.
Naneštěstí se u zákroku ale přišlo na to, že jícen rozhodně není v tak dobré kondici, jak jsme si mysleli. Pracuje na 80 %. To znamená, že 20 % potravy zůstává mimo žaludek. Začali jsme tedy krmit tak, aby Miný byla při jídle v nakloněné rovině a po jídle jí držíme chvilku jako miminko, než slyšíme žbluňknutí a říhnutí. Jak jsem zmínila již výše, Miný má reflux a bude ho mít navždy. Znamená to krmení 4× denně v menších dávkách, proto je držení po jídle pro ni lepší.
Jaké máme vyhlídky?
Na podzim v říjnu nás čeká návštěva kardiologie v Praze. Uvidíme. Třeba dostane znovu Sildenafil. Po pravdě bychom byli ale raději, kdyby byla bez dalších léků. Je veselá, nijak jí to neomezuje a nás také ne. Stačí podržet chvilku, žbluňk a je hotovo.
Pro představu užívá momentálně tyto léky:
1) První dávka jídla s Euthyroxem na štítnou žlázu – to jde ruku v ruce s užíváním kortikoidů
2) 15 min před druhou dávkou Famosan na překyselený žaludek
3) Druhá dávka jídla s Prednison 5mg
4) Třetí dávka jídla s doplňky stravy medicinální houby Coriolus + Hericium
5) Čtvrtá dávka jídla s Euthyroxem
Alternativní cesta jí nesedí kromě medicinálních hub
Během této cesty jsme vyzkoušeli i alternativní způsoby léčení, homeopatika aj., ale bohužel to v jejím případě nebylo ono. Vyhovují nám medicinální houby Coriolus neboli outkovka pestrá a Hericium neboli korálovec ježatý. Zklidnilo se jí zažívání, hodně jí to pomohlo i v obnově poškozených nervů po odebírání mozkomíšního moku a zlepšilo se i trávení. Medicinální houby nám pomáhají v boji s různými infekcemi, patogeny a jinými nástrahami, které venku číhají. Musí nosit náhubek, ale i tak občas oblízne nějaké hovínko. Zvažujeme tedy koupi náhubku s dvojitým dnem.
Finanční náročnost v lécích, které momentálně užívá, je oproti všem vyšetřením zanedbatelná. Pokud dostane znovu viagru, bude to o dost dražší, ale my už víme, že Sildenafil si můžeme nechat namíchat v lékárně. Jen si musíme dát pozor, s jakou nosnou látkou ho míchají. Nesmí to být laktóza. Na tu má Miný intoleranci.
Nevyměnili bychom ji ani za 100 zdravých pejsků
Nejdražší jsou návštěvy veterinárních klinik. Miný máme 14 měsíců a nechali jsme za ni už kolem 200.000,-. Nestihli jsme ji pojistit. Vše začalo tak brzy. Ale nestěžujeme si. Měli jsme na výběr a my se rozhodli. Nevyměnili bychom ji ani za 100 zdravých pejsků. Vrací nám to tím, jak je na světě ráda, je to náš miláček a my jsme si jisti, že jsme udělali správně. Udělala z nás s manželem ještě větší parťáky, než jsme byli a naučila nás, o čem život je a že je důležité užít si tu každou chvilku a neřešit malichernosti.
Ano, je to celé o penězích, bohužel. Ale co dnes není, že? Každopádně se vyplatí bojovat a nehledat vždy tu jednodušší cestu. Jsme rozhodnuti, že pokud by se měla trápit nebo jí mělo něco bolet, nebudeme její život prodlužovat, ale dokud je to taková kousalka a lumpajznice, jedeme dál.
Aktuální stav závěrem
S Miný jsme byli na kardiologii, kde jí pan doktor udělal veškerá vyšetření. Sice řekl, že tam nějaký malý defekt na srdíčku je, ale rozhodně by ji neládoval dalšími léky, protože pejsek je hravý a spokojený. Kontrola nás čeká za rok.
Mininka oslaví za měsíc dva roky. Troufám si tvrdit, že kdo by neznal její diagnózu, ani by nepoznal, že jí něco je. Je to úžasný, veselý, bezstarostný pejsek.
Příběh borderky Miný má šťastný konec, to je radost psát. Kéž by všichni psi měli takové štěstí na vstřícné, laskavé a zajištěné páníčky, jako má borderka Miný, a žili s nimi spokojený psí život všem překážkám navzdory.
