Článek
Jak se slušný chovatel chová ke svým psům chovným důchodcům? Co si myslí o pro chov nepovinných zdravotních vyšetřeních? Jak vybírat budoucí majitele odchovanců a jakou roli hraje v chovu povaha feny? Čímpak se vyznačuje chov špatný? A o tom, že vlastně každý slušný chovatel vzešel ze slušného majitele…
„Podle mne je to souhrn několika velice důležitých vlastností a chování. Chovatel by měl být nejen slušný, ale také zodpovědný! Dává totiž vzniknout novému životu a dle mého názoru by měl nést za tento život jistou zodpovědnost,“ říká Marcela Wendlová.
Nikdy to není vina psa
Slušný chovatel pracuje s živým tvorem s vědomím, že je takový, jaký je. Pes není věc, kterou někdo vyrobil dobře nebo špatně. Je to živý tvor, který neví, jakého ho chceme mít. Je takový, jaký se narodil, takový, jakou má povahu a genetické předpoklady, ale vždy je věrný, oddaný a vždy se nám snaží zavděčit. A pokud není takový, jakým bychom ho chtěli mít, NIKDY to není jeho vina! On nás miluje bez podmínek! Za všechny chyby, nedostatky či neúspěchy musí slušný chovatel vinit jen a jen sám sebe. Za všechny úspěchy je slušný chovatel vděčný svému parťákovi – psovi.
Základní otázky slušného chovatele
Každý slušný a zodpovědný chovatel by si měl v prvé řadě uvědomit, co vlastně je chov psů. Chov není jen rozmnožování dvou uchovněných jedinců s PP. Chov by měl být zušlechťováním a rozvojem plemene, povahově, exteriérově i zdravotně. Slušný chovatel si musí především položit několik zásadních otázek:
- Proč vlastně chci chovat?
- Kam chci chov směřovat?
- Mám dostatek času i prostředků zajistit nejen matku a vrh štěňat, ale i své odchovy v budoucnu?
- Je fena, na které chci chovat, opravdu tak kvalitní, aby byla pro chov přínosem?
Bezcílné rozmnožování vs. množírny bez PP
V současné době se vedou boje proti množení psů bez PP a je to určitě moc dobře. Pokud ovšem bezhlavě rozmnožujeme psy, byť s PP, ale bez toho, abychom hleděli nejen na zdraví, povahu a exteriér, ale i na genetické predispozice apod., není to podle mne chov, ale jen bezcílné rozmnožování.
Já osobně příliš nesouhlasím ani s rádoby chovem, kdy si někdo koupí fenu, sice ji uchovní, ale jen proto, aby měla jednou štěňata, když už mám fenu, tak proč jednou nechovat. Pokud někdo takový chce chovat, měl by se obrátit na zkušenějšího chovatele a nechat si poradit. Nesouhlasím ani s bezmyšlenkovitým krytím feny psem, který je zrovna po ruce, je blízko nebo se mi prostě jen líbí, bez toho, aby chovatel myslel na další faktory budoucího vrhu.
„Každý slušný a zodpovědný chovatel by si měl v prvé řadě uvědomit, co vlastně je chov psů. Chov není jen rozmnožování dvou uchovněných jedinců s PP. Chov by měl být zušlechťováním a rozvojem plemene, povahově, exteriérově i zdravotně.“
Slušnost ke svým psům
Slušný chovatel by měl být především slušný ke svým psům. O chovateli hodně vypovídá to, jak se ke svým psům chová. Pes je zvíře nejen velice inteligentní a oddané, ale i zvíře velice empatické s bohatým vnitřním emotivním životem. Věrnost a oddanost psů je neoddiskutovatelná. Pes by měl být především partner, ne pouze prostředek k dosažení našich cílů. Tím ovšem nemám na mysli polidšťování psů. To rozhodně ne. Pes je zvíře a zvířetem je třeba ho nechat. Se všemi jeho zvířecími vlastnostmi, vlohami i instinkty.
Velice si vážím chovatelů, kteří si nechávají své důchodce a dopřejí jim spokojené stáří. Zbavovat se jedinců, kteří celý svůj živost sloužili k chovu a když už to nejde, tak musí pryč, mi přijde neskutečně bezohledné a kruté.
Zdraví, povaha, exteriér psů
Slušný chovatel dbá na zdraví svých chovných jedinců. Dělá i nepovinné zdravotní testy a snaží se, aby nově vzniklý život měl, pokud možno, co nejlepší předpoklady pro dobré zdraví. Samozřejmě jakékoli podvody a zatajování zdravotních problému mezi slušné chovatele nepatří.
Povaha feny matky je v odchovu zásadní
Úplně stejně tak dbá na kvalitní povahové vlastnosti i exteriér. Povaha chovných zvířat je velice důležitá, zvláště povaha chovné feny. Čekat, že když podprůměrnou a povahově slabou fenu nakryji šampiónem, vzniknou skvělá štěňata, je velmi naivní pohled. Pes štěňatům předá pouze část genetického materiálu a tím to pro něj končí. Fena je ta, která štěňata nosí a pak se o ně dva měsíce stará. Funkce feny jako matky je neoddiskutovatelná. To, co má fena možnost štěňatům předat, to, co je naučí, jak se k nim chová a jak je vychovává, má pro štěňata obrovský význam. Vše, co štěňata zažijí nebo nezažijí u chovatele, má pro ně význam na celý život.
„Velice si vážím chovatelů, kteří si nechávají své důchodce a dopřejí jim spokojené stáří. Zbavovat se jedinců, kteří celý svůj živost sloužili k chovu a když už to nejde, tak musí pryč, mi přijde neskutečně bezohledné a kruté.“
Kdysi mi jeden velmi zkušený chovatel řekl: „Vybírej si na krytí dobré psy, co měli skvělé matky!“ Tímto se snažím v chovu řídit a rozhodně se mi potvrdilo, že je to pravda. Důležité je i to, v jakých podmínkách jsou chovná zvířata i fena se štěňaty. Jak kvalitně jsou krmena, jak je s nimi zacházeno, kolik možností má fena k výchově svých štěňat apod.
Jak funguje exteriér
S exteriérem je to stejné. Nevěřila bych, kolik rádoby chovatelů si stále myslí, že když malou fenu nakryje velkým psem, vzniknou správně velká štěňata. Takhle to opravdu nefunguje, genetika je velmi mocná a zapeklitá, ale nikdy ne aritmetický průměr.
V chovu německých ovčáků bohužel často dochází k tomu, že chovatelé exteriérových psů vůbec nebo jen velmi málo hledí na povahu. Chovatelé pracovních psů zase často podceňují exteriér. Dle mého názoru je to velmi špatně. Jak už řekl zakladatel německého ovčáka pan Max von Stepanitz: „Výkonem ke kráse, krásou k výkonu.“ A také řekl (volně přeloženo): „Exteriér se dá vylepšit během několika málo generací, ale povahové vlastnosti se budují velmi dlouho.“ S tím naprosto souhlasím a v chovu se tím řídím.
Problém povahy není samozřejmě jen u německého ovčáka. Kam povahově dospěl chov jiných „pracovních“ plemen, je všeobecně známé, je to velmi žalostné. Stejně tak exteriérově deformovaní psi jsou krutou vizitkou špatného chovu, ale to už je zcela jiné téma.
Sledovat a starat se o své odchovance je základ
Velice důležité je i sledování svých odchovů nejen po stránce zdravotní ale i povahové, exteriérové apod. Jedině tak může chovatel dostat zpětnou vazbu, zda se mu jeho práce daří a zda jde správným směrem.
Dalším úkolem slušného chovatele je najít pro své odchovy stejně slušné majitele. Jak už jsem psala výše, chovatel by měl cítit jistou zodpovědnost za nově vniklý život a měl by se pokusit zajisti svým odchovům šanci na kvalitní život.
Navíc pokud chci chov někam směřovat a opravdu chovat, nejen rozmnožovat, je nezbytná zpětná vazba s novými majiteli. Jako chovatel potřebuji vědět, jak mé odchovy rostou, jak prospívají, jaké mají zdraví, povahu, exteriér a to nejlépe v průběhu celého jejich života. Je to úkol velmi náročný a ne vždy se podaří, ale slušný chovatel se o to ze všech sil snaží.
„Nevěřila bych, kolik rádoby chovatelů si stále myslí, že když malou fenu nakryje velkým psem, vzniknou správně velká štěňata. Takhle to opravdu nefunguje, genetika je velmi mocná a zapeklitá, ale nikdy ne aritmetický průměr.“
Trvalý kontakt s novými majiteli je naprosto skvělý, nejen že chovatel ví, že se jeho odchovy mají dobře, ale získává tolik potřebné informace pro další chov. Na oplátku je slušný chovatel ochoten v rámci možností být novým majitelům ku pomoci. S chovem, výcvikem i řešením různých problémů apod. Sdílet s novými majiteli radosti i starosti s jeho odchovem.
Velmi si vážím chovatelů, kteří se starají o své odchovy. Ale opravdu starají. Nejen chlubením se úspěchy svých odchovů ale hlavně pomocí, řešením problémů, nestrkání hlavy do písku před problémy a jsou dle svých možností nápomocni, pokud o to nový majitel stojí.
Chovatelská stanice je značka chovatele
Stejně tak slušný chovatel neopouští své odchovy. Každé štěně nese jméno svého chovatele. Jméno chovatelské stanice je chráněná značka, je to značka – jméno chovatele. Každé odchované štěně se stává jeho součástí a je do jisté míry jeho vizitka a chovatel by měl být připraven mu v nesnázích pomoci.
Samozřejmě není možné si například vzít zpět všechny „nechtěné“ psy z chovu. Ale nechat svůj odchov třeba v útulku a nejevit zájem?! To je něco, co mezi slušné chovatele rozhodně nepatří. Každá situace se dá řešit, nějak, jakkoliv. Když se chce… Ale dělat mrtvého brouka a nejevit zájem, tak to určitě ne. I tohle si musí chovatel uvědomit.
Slušný chovatel si zaslouží slušného majitele a naopak
Pak je tu i druhá stránka věci. Někteří majitelé vstřícnosti chovatele zneužívají, mají nereálné požadavky. Ale to už k tomu všemu taky patří a chovatel se s tím musí poprat. Rozhodně to není o tom nechat si od nových majitelů všechno líbit, to rozhodně ne. Zkrátka chov je o práci se zvířaty i lidmi. Jedno bez druhého nebude fungovat. Mnohdy je třeba hledat kompromisy, ale když se chce, všechno jde.
Můj velmi moudrý dědeček, který mimochodem měl prvního německého ovčáka v naší rodině, už v roce 1930 vždycky říkal: „Slušných lidí se vejde všude hodně, sobci a pitomci se nevejdou nikam.“ Pokud se nad tím člověk zamyslí, platí to i v chovu. Slušní lidé se domluví, hledají způsob, jak něco jde, ne důvod, proč by to nešlo. Slušní lidé společnou cestu i řešení najdou.
Gaučáky fakt nedělám, sorry
Slušný chovatel by také neměl prodat štěně úplně každému, kdo projeví zájem. Prodej štěněte by měl promyslet. Zaprvé nezatajuje zájemcům o štěňata žádné informace – o zdraví, o povaze, o ničem. Neupravuje skutečnosti jen proto, aby štěně prodal. Pokud přijde zájemce, co chce hodného, klidného pejska, bez motivace s ním něco dělat, raději mu vysvětlím, že v mém chovu jsou psi velmi, velmi temperamentní s jistou dávkou vrozené agresivity na člověka a neskutečnou chutí do jakékoliv činnosti, která když nebude naplněna, budou vznikat problémy.
Nezatloukat, nezatloukat, nezatloukat
Stejně tak naopak, pokud bude někdo chovat tzn. „gaučáky“ bez chuti do čehokoliv nebo bude mít třeba ne příliš povedený exteriér, je velmi nefér novým zájemcům tvrdit, že štěně bude mistr práce nebo výstavní šampión. Sice do jisté míry platí, že „štěně si kupujete, ale psa z něj děláte“, ale vše v rámci jen určitých mezí. Prodáním štěněte nevhodnému kupci dost pravděpodobně uděláte nešťastného nového majitele i štěně. Skončí to prodejem psa či jinými více čí méně velkými problémy. A slušný chovatel o tohle rozhodně nestojí. Samozřejmě i když se snažíme sebevíc, nemusí si nový majitel se štěnětem sednout, ale vhodným výběrem, a hlavně mluvením pravdy, tomu značně předejdeme. Slušný chovatel hledá stejně slušného majitele.
Smlouvat o ceně? Ruce pryč
Slušný chovatel nechová pro peníze, ale jeho práce a obětavost má rozhodně svoji cenu.
Smlouvání o ceně? Nemáte něco levnějšího bez PP? Chci ho jen na zahrádku… To jako vážně?! Kupujete snad levněji auto bez techničáku?! Pro Boha – od takových zájemců slušný chovatel prchá. Slušný chovatel si zaslouží slušné majitele svých odchovů. Slušný chovatel by se neměl podceňovat a degradovat tím tak svou chovatelskou práci. Slušný chovatel takovému zájemci štěně neprodá.
Každý slušný chovatel vzešel ze slušného majitele
Teď by možná mělo následovat téma, „Slušný majitel“, který by měl mít vlastnosti vlastně stejné. Každý slušný chovatel vzešel ze slušného majitele. Já osobně jsem měla neskutečné štěstí na velice slušné majitele. Za což jsem neskonale vděčná a všem slušným majitelům mých odchovů moc děkuji. Moc si jich vážím a jsem za ně moc ráda. Doufám, že tak šťastnou ruku budu mít i do budoucna. Samozřejmě se vyskytly výjimky, ale tomu se ani při nejlepší vůli nedá zabránit. To prostě nejde. I to k chovatelství patří. Vždy jsem ale situaci řešila a pokud to bylo alespoň trochu možné, vždy ji nějak vyřešila.
Opravdu, velice si vážím slušných chovatelů, kteří se s láskou starají o své psy, pečlivě vybírají vhodné jedince k chovu, kteří se starají o své odchovy, do jisté míry i o jejich majitele, chovatele, kteří neopouštějí své odchovy, když je opustí jejich majitelé. Mají práci poměrně těžkou ale i krásnou, když např. můžou s novými majiteli sdílet jejich radosti a úspěchy. Na tuhle cestu se dali dobrovolně, tak musí bojovat, ale stojí to za to.
Chtěla bych popřát všem slušným chovatelům hodně úspěchů v chovu a jen samé slušné majitele. A všem slušným zájemcům o psa, aby vybrali slušného chovatele.
