Článek
Prý levnější potraviny, zajímavé trhy, oblečení za hubičku a atmosféra, kterou u nás nezažijeme. Znělo to lákavě. Tak jsme si přivstali, děti posadili do auta a vyrazili. Ani ve snu by mě nenapadlo, že se ten den změní v noční můru, na kterou dodnes vzpomínám s hořkostí.
Cesta probíhala bez problémů. Silnice byla volná, nálada v autě příjemná, já si už dopředu představovala, jak budeme chodit mezi stánky a domů si povezeme tašky plné věcí, které u nás stojí dvojnásobek. Obyčejná sobota, která měla přinést jen trochu radosti. Dorazili jsme na místo, našli parkoviště kousek od tržiště a začali procházet mezi stánky. Bylo to přesně tak, jak nám vyprávěli známí. Obrovský výběr, na každém kroku něco, co lákalo k nákupu. Dětem jsem koupila drobnosti, sobě kabelku, která vypadala jako z butiku, a partner se kochal nabídkou uzenin a sýrů. Byli jsme nadšení, jenže to netrvalo dlouho.
Když se člověk cítí dobře a trochu ztratí ostražitost, stačí chvilka, aby přišla pohroma. U jednoho stánku jsem se naklonila k pultu, abych si prohlédla zboží, a měla jsem kabelku položenou hned vedle. V té chvíli jsem ještě nic nepostřehla, všechno se zdálo normální. Teprve po pár minutách, když jsme se přesunuli dál, jsem sáhla do kabelky pro peněženku a srdce mi málem vyskočilo z hrudi. Byla pryč. Celá peněženka s hotovostí, doklady, platebními kartami. Zmocnil se mě pocit, který bych nepřála nikomu. Směs strachu, vzteku a bezmoci.
Zastavila jsem se, začala prohledávat kabelku a okamžitě věděla, že je zle. Peněženka nebyla nikde. Partner se mě snažil uklidnit, že ji třeba jen zapomněla u jiného stánku nebo že mi vypadla, ale já věděla, že ne. Ta lehkost, s jakou kabelka působila, byla jasným znamením, že ji někdo vytáhl přímo z ní. Nohy se mi rozklepaly a do očí se mi draly slzy. Najednou už všechno kolem ztratilo kouzlo a místo příjemného trhu jsem viděla jen chaos, davy lidí a cizí tváře, z nichž každá mohla být tváří zloděje.
Okamžitě jsme se vydali zpátky na parkoviště. Chtěli jsme se obrátit na místní policii, ale ještě dřív, než jsme tam došli, jsme zjistili, že jsme přišli o víc než jen o peněženku. Partner sáhl do kapsy bundy, kde měl uschované drobné peníze a také mobil. Bylo pryč i to. Nedokázali jsme pochopit, kdy a jak se to stalo. Cítili jsme se jako úplní amatéři, ačkoli jsme si dávali pozor. Byli jsme ale v davu, tlačenici, lidé do sebe naráželi, a kdo je v takových situacích zkušený, ten umí využít i té nejmenší nepozornosti.
Na policii jsme nakonec šli, ale upřímně, byla to spíš formalita. Úředník si vyslechl náš příběh, vyplnil protokol a jen pokrčil rameny, že podobné případy se tam stávají denně. Zloděje prý málokdy chytí a šance na nalezení peněženky je prakticky nulová. V tu chvíli jsem měla chuť rozplakat se ještě víc. Bylo to ponižující, nejen že nás někdo okradl, ale ještě jsme měli pocit, že s tím nikdo nic neudělá.
Cesta domů byla tichá. Děti nechápaly, proč jsme tak skleslí, proč nemáme dobrou náladu jako ráno. Snažili jsme se jim nic nevyčítat a udržet klid, ale uvnitř mě to hlodalo. Pořád jsem si říkala, že jsem si měla kabelku hlídat víc, že jsem neměla být tak neopatrná. Jenže ruku na srdce, kdo z nás by čekal, že během obyčejného rodinného výletu přijde o všechny peníze a doklady?
Doma začal kolotoč. Blokace karet, vyřizování nových dokladů, vysvětlování na úřadech. Stálo mě to spoustu času a nervů, a ještě teď se při každé návštěvě cizího trhu nebo rušnějšího místa přistihnu, jak křečovitě držím kabelku u těla a rozhlížím se kolem. Ta lehkomyslnost je pryč, zůstala jen nedůvěra a ostražitost.
Není to jen o penězích, i když i ty bolely. Hotovost, kterou jsme měli, abychom mohli nakoupit, zmizela beze stopy. Je to hlavně o pocitu, že vás někdo připravil o bezpečí a klid, že vám v cizině zůstanou jen oči pro pláč. Věřila jsem, že takové věci se dějí jiným, a teď vím, že se to může stát komukoli. A kdybych měla poradit někomu dalšímu, kdo se chystá na podobný výlet, pak jedině tohle: dávejte si pozor, hlídejte si každou kapsu, kabelku i batoh. Protože já ještě dnes lituji, že jsem do toho auta ten den vůbec nasedla.
