Článek
Gérard Philipe, idol poválečné Francie, herec s tváří básníka a očima plnými ideálů, se nesmazatelně zapsal do dějin evropské kinematografie. A právě o to tišší byl jeho odchod – ve věku pouhých 36 let, doma v Paříži, v přítomnosti nejbližších. Dny před narozeninami.
Z herce se stala legenda
Narodil se 4. prosince 1922 v Cannes. Jako herec debutoval v divadle, ale už v roce 1946 zazářil i na filmovém plátně – v roli knížete Myškina v adaptaci Dostojevského Idiota. Jeho jemný projev, civilní charisma a hloubka, s jakou vnesl do postav lidskost, z něj rychle udělaly fenomén. Kritika i diváci byli nadšeni. A nebylo to naposledy.
Philipeho kariéra plynula souběžně na dvou frontách – v kině i v divadle. Na jevišti exceloval jako Rodrigo v Cidovi, Caligula ve stejnojmenné hře Camuse, nebo Princ z Homburgu podle německého dramatika Heinricha von Kleista. Byl hercem, který do svých rolí nevnášel jen emoce, ale i myšlenku.
Na plátně se pak stal zosobněním ideálu – ať už hrál Stendhalova hrdinu ve Věznici parmské nebo Juliena Sorela v Červeném a černém, vždy vyzařoval něco, co se nedalo naučit. Přirozený půvab, který okouzlil ženy a uhranul muže.
Fanfán, na kterého se nezapomíná
Právě rolí Fanfána Tulipána z roku 1952 se jeho jméno definitivně zapsalo do dějin. Dobrodruh s lehkostí v kroku a jiskrou v oku – to byl Gérard Philipe v nejčistší podobě. Po tomto filmu se stal mezinárodní hvězdou. Dívky omdlévaly v kině, jeho fotky se objevovaly na stránkách časopisů po celém světě. A přitom si zachoval civilnost, kterou mu kolegové záviděli.
Ve filmech často hrál muže, kteří milují – a trpí. V Ďáblu v těle, v Ďáblově kráse, ve Velkých manévrech. Vždy křehký, ale silný. Vždy zranitelný, ale odhodlaný. Byl jako stvořený pro role, kde se touha potkává s tragédií.
V roce 1958 se vrátil k Modiglianimu, jehož osud ztvárnil v Milencích z Montparnassu tak přesvědčivě, že jeho výkon patří dodnes k nejcitovanějším. Ve stejném roce natočil Hráče podle Dostojevského – uzavřený kruh mezi první a předposlední filmovou rolí. Posledními snímky byly Nebezpečné známosti a Horečka stoupá v El Pao. Jejich premiér se už nedožil.
Předčasný konec
V roce 1959, kdy byl na absolutním vrcholu slávy, přišla zpráva, kterou nikdo nečekal. Lékaři mu při operaci objevili pokročilou rakovinu. Všechno šlo ráz na ráz. Během několika týdnů se herec, který do té doby působil plný energie, ztrácel přímo před očima.
Zemřel doma, 25. listopadu 1959. Jeho manželka Anne přišla z ulice – právě doprovodila děti do školy – a našla ho bez známek života. Bylo mu 36 let. Do narozenin zbývalo devět dní.
Zůstala po něm hluboká stopa. Nejen ve filmu, ale i v divadle, v paměti generací, v černobílých fotografiích, na kterých se dívá do objektivu s tichým úsměvem. Gérard Philipe nikdy nehrál pro efekt. Vždycky pro člověka. Možná právě proto ho milovali všichni. A ženy obzvlášť.
Zdroje:
