Článek
Kdyby nám před pěti lety někdo řekl, že pojedeme na hory do lázeňského města právě kvůli lázním, asi bychom si zaťukali na čelo. Tenhle rok jsme se ale rozhodli jet s babičkou a dědou – a ti už nevyžadují jen nekonečné hltání sjezdovek, ale zároveň i relax.
My obecně sjezdové lyžování moc nepreferujeme. Jednak je to tak trochu „zadarmo“ (prostě vás to na kopec vyveze a vy pak tlačíte sníh z kopce dolů) a jednak změna klimatu vede k tomu, že se z toho začíná stávat sport pro bohaté – protože co si budeme vyprávět, 70 EUR za skipas na osobu na den je docela rána. Děti ale sjezdování baví a vidina toho, že si přes den budou brousit svah s babičkou a dědou a my budeme moct vyrazit někam na túru nebo na běžky, byla velmi lákavá. A když se naučí hezky sjezdovat – skialpy už tak „zadarmo“ nejsou 🙂
Otec vyrazil tři dny dopředu na teambuilding s kolegy ke Gerlosu, který jsme už dvakrát navštívili v létě. Jak se mu to tak občas stává, zjistil, že na tom místě už byl, až v okamžiku, kdy na běžkách trpěl ve stejném kopci jako při letním výběhu.
Kilometry upravených běžkařských tratí a konečně sluníčko
Rodinný sraz byl tedy po třech dnech v Bad Hofgasteinu. Díky dobrému tipu jsme si vybrali ubytování, které má přímý vstup z hotelu do komplexu termálních lázní Alpentherme. Ubytování Gxund sice nebylo nejlevnější, ale jeho součástí byl právě volný vstup do lázní, který by se jinak platil samostatně, a lokální karta, která zlevňovala další aktivity (bruslení, půjčovnu běžek v centru a různé další radosti).
Po standardním vybalování tisíce a jedné tašky, hraček a letos poprvé i nového účastníka zájezdu – horkovzdušné fritézy (do které se otec zjevně zamiloval) – jsme vyrazili trochu prozkoumat město. Tedy mimo matky, která nezkrotila svoje ADHD a vyrazila na běžky. Bad Hofgastein je půvabné malé městečko s příjemným centrem a pár fajn kavárnami, ale seženete tu samozřejmě i běžné obchody včetně papírnictví, ze kterého jsme si odnesli první úlovek: dva balíky papírů pro tvoření našich nejmenších.
Za celou dobu jsme si (díky přítomnosti fritézy a celkové použitelnosti a vybavení kuchyně) vařili spíše sami, ale jednou jsme si vyrazili na večeři a objevili po dlouhé době fakt fajn jídlo – špecle na mnoho způsobů. Ty jsme od té doby zařadili mezi „top easy recepty do 10 minut, které milují jak děti, tak rodiče“.
Lyže byly fajn! Za jeden skipas si zalyžujete prakticky ve třech střediscích, která jsou mezi sebou propojená. Jen sjezd zpět dolů do Bad Hofgasteinu je pro děti dost náročná dlouhá červená, která místy připomíná spíš černou sjezdovku. Amálka tak sjížděla dolů kabinkou.
Těžiště proklatě nízko, růžová helma a vysoká hladina adrenalinu
Jen matka si lyžování moc neužila. Coby Liberečák odkojený na běžkách si před výletem jednou půjčila lyže na Ještědu a poté, co párkrát sjela kopec, prohlásila, že proti sjezdu na běžkách je to vlastně pohoda a že se toho nebojí. Alpské lyžování je ale alpské lyžování – a tak druhý den, poté co musela poslední dva kopce scházet po svých kvůli křečím v nohách, přepustila svůj skipas otci.
Taky se docela nenaplnila představa toho, jak budou děti jezdit s babičkou a dědou. Uhlídat dva špunty, kteří mají těžiště proklatě nízko a prakticky bez zábran jsou schopni vynechat oblouček přes půl svahu, jaksi nenaplňovalo jejich představu o pohodových lyžích plných káv. A tak si vymínili, že s nimi někdo bude jezdit. Otec po patnácti letech nechal snowboard snowboardem, půjčil si lyže a jal se pomáhat se špunty. Nečekal, že si tělo vzpomene a obloučky naskočí skoro samy.
Po lyžích byl vždy jasný program – lázně. Po příjezdu jsme se trochu báli, jestli se děti nebudou nudit, ale Rakušáci jako vždycky nezklamali. Prostě to umí. V létě v Alpách najdete nespočet nádherných hřišť a vyblbnutí pro děti, a v lázních tak nesměl chybět Family World, který nabízí tobogány, tunel s akváriem, divokou řeku a venkovní bazének, kde děti poprvé okusily, co to znamená plavat v teplé vodě a mít hlavu na mrazu.
Nechybí ani 65° oblečená sauna, kde se děti můžou prohřát, neexnou vám a nemusíte řešit otázky ani ukazování prstem na různé rozmanitosti nahých těl okolních saunistů. To, čemu jsme prakticky nejméně věřili, bylo nakonec absolutním stropem – děti v bazénu každý den trávily dvě až tři hodiny a večer nás za to odměnily tím, že šly brzy spát.
I takovéhle výhledy si užijete z venkovního bazénu Alpentermen
S dětmi jsme sice využívali primárně Family World, ale nahlédli jsme i do Therapy Worldu, kde je velká sada saun, parních lázní a teplých i studených jezírek pod hvězdami – a ten vypadal taky velmi lákavě. Jen doporučujeme návštěvy dopoledne, kdy většina lidí honí vroubky na svazích. Odpoledne jsou sauny hodně plné a i když proti nahotě nic nemáme, otec to zhodnotil jako „moc velká koncentrace lál“.
Lyže jsme prokládali i drobnými výlety. Kolem řeky, která Bad Hofgasteinem protéká, jsou krásné procházky, při kterých se můžete kochat horami kolem sebe. Pouhých patnáct minut autem nebo autobusem dorazíte do lázeňského města Bad Gastein – nečekejte ale Mariánky nebo Karlovy Vary. Město je položené ve velkém svahu a je celé velmi členité. Zato vás v centru obohatí krásným vodopádem a v horní části opět krásnou procházkou kolem řeky.
Vodopád uprostřed lázeňského města Bad Gastein
Posledním sportem, který zmíníme, byly běžky. Přímo v Bad Hofgasteinu je fajn okruh (cca 4 km), na kterém se člověk může trochu protáhnout po lyžích, ale nic velkého. Za pár euro se tu u postaršího pána v budce dají půjčit dětské běžky na klasiku. Další okruhy jsou v Bad Gasteinu (opravdu lázeňském městě) a ve Sportgasteinu – ten byl podle slov matky nejkrásnější (příroda, stoupání… no proti sjezdovkám, ze kterých jsou křeče, ráj pro Liberečáka!).
Na malém okruhu nás děti překvapily a vyžádaly si také účast na běžkách. Matěj uběhl 4 km a pak kvůli puchýři vzdal, Amálka uklouzala asi 3 km. Ale jako v jakém stylu? Čekali jsme otcovu krev, matčin pot a dětské slzy – ale nic z toho se nekonalo. Po třech stech metrech děti pochopily techniku a začaly klouzat vpřed jak o život.
Po pěti prosportovaných dnech jsme v pátek využili možnosti našeho hotelu po checkoutu v 11 ještě navštívit lázně (což je poté, co odtaháte tisíc tašek, lyže, běžky a horkovzdušnou fritézu do auta, opravdu skvělé!) a vyrazili domů. Po cestě domů jsme se ještě zastavili na krátkou procházku v Salzburgu, který patří mezi naše top města – ale o tom až jindy.
Salzburg ! Město které nám přirostlo k srdci
Alpy nám připomněly, že cestování s dětmi nemusí být o tom, kolik toho stihneme, ale jak se u toho cítíme. Když se k horám přidá trochu zpomalení a teplé vody, může z toho vzniknout překvapivě fungující kombinace. O podobných cestách – s radostí, únavou i rodičovským chaosem – píšeme i dál.
