300 miliard EUR Donalde! Pojďme se bavit o evropských nákladech na války USA

Celkem 450 životů britských vojáků, 150 Kanaďanů, 86 Francouzů, 53 Italů, 43 Dánů, 40 Poláků a mimo jiné i 14 Čechů bylo zmařeno v afghánské kampani pod vedením Spojených států. Co dokázali? Předat vládu militantnímu Tálibánu? Odpovědět musí Donald Trump.

Zapomněli jsme na 34 Španělů, 41 Australanů a 24 Holanďanů. Tyto životy ale zřejmě pro současnou americkou administrativu nic neznamenají. Ukrajinci vynakládají nejen životy, ale také peníze, ty jsou pro Trumpa zásadní a chystá vystavení účtu za poskytnutou vojenskou pomoc. Budou státy EU a Velká Británie stejně odvážné a vystaví účet Spojeným státům za války v Afghánistánu a Iráku? Ani kampaň v Iráku nebyla nijak zvlášť úspěšná, režim Saddáma Husajna nahradil později Islámský stát a dnes jde o slabý a chudý stát, který je odkázán na podporu spojenců, jinak může přejít pod vliv sousedního Íránu.

Nejprve ale pojďme vyhodnotit účet Spojených států za Irák a Afghánistán. Donald Trump se rád ohání svými obrannými výdaji, ty ale z velké části v letech 2001 až 2021 tvořily právě oba tyto konflikty.

Pro porovnání - podpora Ukrajiny během tří let její obrany proti ruské agresi stála spojené státy dle ověřitelných zdrojů 119 miliard dolarů.

Neuvěřitelných 2,3 bilionu dolarů vynaložily Spojené státy na válku v Afghánistánu. Kromě peněz zde také zemřelo 2 400 amerických vojáků a nespočet dalších bylo zraněno. Tisíce kusů vojenského vybavení byly zničeny a při neobratném ústupu - který vyjednal Donald Trump - padly další kusy cenného vybavení do rukou Tálibánu.

V zemi ale nepůsobili jen vojáci, také soukromí operátoři amerických vojenských společností, na konci války až v poměru 3:1 vůči státním vojákům. Jejich smrt tak není započítána do oficiálních statistik a server Politico odhaduje, že jich zemřelo přes 3 400.

Výsledek? Afghánistán je v roce 2025 pod stejnou vládou teokratického totalitního režimu, pod jakou byl v roce 2001.

Spojené státy zde ale nepůsobily samy. Koalice států NATO zahrnovala Českou republiku, Dány, Němce, Brity, Španěly, Italy a další, jejichž vojáci zde také bojovali, umírali a často utrpěli doživotní zranění, která je vyloučila z dalšího působení ve společnosti. Celkový účet Němců a Britů odhaduje americký výzkumný institut Brown University na úroveň 49 miliard EUR ke konci roku 2021.

Další náklady je složité odhadnout, státy je nezveřejňují. Pokud bychom použili procentuální vyjádření nákladů na základě čísel z Německa a Británie, vyjde celkový účet za válku na úrovni 90 miliard EUR. Spojenci tak utratili téměř stejnou částku jako vynaložili na podporu Ukrajiny proti ruské agresi a dosáhli pouze toho, že v Afghánistánu opět vládne Tálibán.

Válka skončila fiaskem. Prezident Donald Trump - což je historií opomíjeno - vyjednal onu památnou dohodu o stažení vojsk s Tálibánem. Spojenci se měli stáhnout ke dni 1. 5. 2021 a postupně Afghánistán opustit. Po své prohře ve volbách roku 2020 ale Trump otočil a nařídil prezidentským dekretem stažení okamžité.

Vojáci a velitelé armády Trumpův rozkaz nerespektovali (!!!). Jednalo se o bezprecedentní porušení hierarchického velení, kdy přímý rozkaz prezidenta USA nesplnili jeho vlastní vojáci. Uvědomovali si totiž katastrofu, kterou by způsobili nejen samotným Spojeným státům, ale také spojencům z řad NATO.

Republikán Adam Kizinger popsal tento neobvyklý rozkaz prezidenta Trumpa následovně:

,,Rozkaz měl stáhnout naše jednotky okamžitě. Byla by to naprostá katastrofa. Trump rozkaz s vědomím všech důsledků podepsal a vystavil.“

Náčelník generálního štábu armády USA neskrýval svůj údiv z rozkazu, který byl vystaven pouhé čtyři dny po prezidentských volbách, ve kterých Donald Trump prohrál. Keith Kellog, dnešní Trumpův spojenec a zmocněnec pro vyjednávání na Ukrajině také popsal své pocity z rozkazu k okamžitému stažení a Donalda Trumpa nešetřil, prý se provinil špatnou službou národu a vykonání rozkazu viděl též jako katastrofickou možnost.

A co spojenecké jednotky států NATO? Státníci mlčeli ačkoli všechny výše uvedené informace jistě měli k dispozici. Nechtěli svého spojence - Spojené státy - ponižovat a akcentovat vnitřní rozkol uvnitř aliance.

Co účty? Vystaví spojenci Donaldu Trumpovi účet za zpackané stažení vojsk z Afghánistánu a současně zcela neefektivní kampaň, která trvala dekády a stovky spojeneckých vojáků zde zemřely?

Logikou Donalda Trumpa by měli Britové a státy EU vystavit fakturu navýšenou o úroky minimálně nikoli v částce 90, ale spíše 270 miliard EUR - Donald Trump totiž rád svou pomoc fakturuje s dvojnásobnou přirážkou.

Vojenská pomoc Ukrajině po celé období války tak tvoří pouhých 5 % nákladů na válku v Afghánistánu, která z pohledu dnešních událostí neměla narozdíl od ukrajinské obrany žádný smysl.

Další kontroverzní válka vstoupila do historie svým odůvodněním. Zpravodajské služby USA tvrdily s naprostou jistotou, že Saddám Husajn disponuje jadernými zbraněmi. Na základě této informace schválil americký kongres invazi a Britové ani další spojenci z řad zemí NATO nenechali svého spojence samotného, k invazi se připojili.

George Bush odhadoval, že invaze bude stát mezi 50 až 60 miliardami dolarů. Nakonec se jednalo o téměř padesátinásobek a přes 4 400 vojáků zemřelo. Ve statistice opět nejsou uvedeni vojenští soukromí kontraktoři, kteří působili po boku vojenských jednotek i během této války.

Jaké státy poskytly své jednotky pro zpackanou invazi do Iráku? Výčet jistě překvapí.

Málo se vzpomíná na fakt, že koalice Američanů, Britů a Australanů podpořených Poláky Irák napadla, nicméně členové koalice NATO a další - například Ukrajina - udržovaly v zemi pořádek a množství jich zahynulo. Výdaje na invazi si platili sami, nikdy Spojeným státům účet nevystavili.

Jen Britové utratili v Iráku dle odhadů přes 30 miliard liber, lze předpokládat, že účet všech spojenců USA mohl dosáhnout hodnoty 50 až 60 miliard dolarů.

Níže je dostupný graf s výdaji na obranu Spojených států a dalších států skupiny G7. Je zcela patrné, že z úrovně kolem 3 % pozorujeme strmý nárůst v období války v Iráku (2003) a invaze do Afghánistánu (2001).

Jelikož je graf z amerického zdroje, lze vidět tendenční tvrzení, že USA investují do obrany více zdrojů, než jiné státy skupiny G7. Problémem je, že zatímco USA vedly dvě války trvající přes 15 let, evropské státy žily v míru.

Dnes vydávají Spojené státy na obranu necelá 3 % HDP. V porovnání s válkami v Iráku a Afghánistánu tak výše zmíněných 119 miliard dolarů po dobu tří let tvoří necelá 2 % celkových nákladů obou válek, které neměly zásadní výsledek a jejich dopad je diskutabilní. Ukrajinci se úspěšně brání ruské invazi, nejde o teroristy ukryté v horách a jeskyních, jak tomu bylo v Afghánistánu. Rusové disponují moderními zbraněmi, tanky a stíhačkami, protiletadlovou obranou, drony a válečnými loděmi. Výkon Ukrajinců je obdivuhodný, ačkoli situace na bojišti nyní nevypadá nijak zvlášť příznivě.

Za zlomek nákladů tak byla Ukrajina schopná ochromit ruskou armádu a její vliv i postavení. Částka podpory je ale pro Donalda Trumpa zřejmě tak zásadní, že hodlá vydírat nejen Ukrajinu samotnou, ale i své spojence, kteří v minulosti USA pomáhali a bojovali po boku v amerických invazích.

Na základě výše uvedených dat, zdrojů a výčtu padlých vojáků lze pochybovat o přístupu amerického prezidenta, který se tváří jako neochvějný dobrodinec, který trpí svou blahosklonností a musí žádat zpět bezplatně poskytnutou pomoc navíc navýšenou dvojnásobně.

Své spojence vydírá Donald Trump přerušením podpory, pokud nebudou nakupovat jeho plyn, ropu a zbraně. Ukrajinu vydírá přerušením pomoci, pokud neposkytne USA výsadní práva pro těžbu nerostných zdrojů po další desetiletí. Nikdo nemluví o minulých válkách, nákladech spojenců a životech vojáků z evropských armád, kteří padli v boji po boku svých spojenců z USA.

Někdo by měl Donaldu Trumpovi připomenout, že zatímco spojenci NATO byli vždy po boku USA i v těch nejnesmyslnějších válkách, Spojené státy nyní přistupují k Evropě a Ukrajině jako lichváři k dlužníkům, ačkoli jde o odvěké spojence. Náklady USA nejsou nijak vysoké, to ukázalo porovnání s Irákem i Afghánistánem - proč tedy Donald Trump tak usilovně trvá na své pravdě?

Prezident USA zřejmě rozumí jen síle a kupeckým počtům. Je tak načase, aby mu spojenci zrekapitulovali své náklady, navýšené o inflaci a úroky z prodlení a po jeho vzoru mu vystavili fakturu ve výši minimálně 300 miliard EUR.