Článek
V posledním roce se rozšířil nešvar s články médií a rozhovory s lidmi, kteří AI propagují jako všespásný instrument a vyzdvihují takzvané AI agenty, tedy samostatně působící programy zcela nezávislé na lidech se schopností pracovat bez lidského dohledu. Když pohlédneme za oponu, zjistíme, že rozhovory většinou poskytují právě ti lidé, jejichž AI služby (placené) určují osudy jejich firem a je tak logické, že se snaží maximálně potenciální produkt „prodat“.
Na druhé straně jsou zde ale nejlepší vědci v oboru umělé inteligence, kteří rozhodně tolik entuziastičtí nejsou a to i navzdory faktu, že většinově působí v největších technologických firmách světa a za jejich prací stojí nejlepší mozky planety a rozpočty v miliardách dolarů. V dnešním článku se tak pokusím vysvětlit nezaujatě a konzervativně i za pomocí citací a názorů vědců pokrok na poli AI a také se pokusím vyvrátit obecnou tezi, že lidé v masovém měřítku přijdou o práci a AI nahradí vše od automatů na kávu přes novináře až po letušky, jak často v médiích čteme.
Jen v posledních třech dnech vyšly dva články s příhodnými titulky a to „Nahradí umělá inteligence letušky? Pozor na žebříčky „ohrožených“ povolání“ od Seznam zpráv a „10 nejohroženějších profesí, které nahradí umělá inteligence. Microsoft zveřejnil studii“ od Echo24.cz
Ve výše uvedeném článku od Seznamu musím pochválit práci redaktora Pavla Kasíka, který taktéž kriticky nahlížel na prezentovaná data a šel do hloubky při rozboru, zda jsou tvrzení založená na realitě. První, co by mělo člověka okamžitě trknout je zadavatel studie, kterým je Microsoft. Aha! Ten Microsoft, který masivně zainvestoval firmu OpenAI a na AI postavil svůj byznys model tím, že zprostředkovává výpočetní výkon a buduje vlastní AI kapacity? Aha… Je ale rozdíl mezi tím, co prezentuje a zpracovává marketingové a prodejní oddělení Microsoftu a co říkají samotní vědci, kteří se ve firmách umělou inteligencí zabývají.
AI je hloupější než kočka, říká šéf AI z Mety
Společnost Meta, dříve Facebook, Marka Zuckerberga je rozhodně jednou z firem, která do umělé inteligence investuje nejvyšší částky a její legendární lov talentů skrze stovky milionů, ne-li miliard dolarů značí eminentní zájem disponovat nejlepšími mozky a výzkumníky na planetě. Jedním takovým je šéf vývoje AI ve společnost Meta, držitel Turingovy ceny Yann LeCun.
Jeho slova z října 2024 až června 2025 líčí jiný příběh než studie prezentovaná společností Microsoft. Názor šéfa AI vývoje společnosti Meta cituji níže,
- Yann LeCun, šéf vývoje AI společnosti Meta: „Necháme se jednoduše ošálit tím, jak skvěle to jazykové modely (AI) umí se slovy a myslíme si, že jsou inteligentní. Jejich vnímání je přitom poněkud rozmarné.“
- Yann LeCun, šéf vývoje AI společnosti Meta: „Ne, je opravdu nemožné (orig. výraz - there's no way in hell!) aby AI dosáhla funkčního agenta do dvou let. To je úplně mimo“
- Yann LeCun, šéf vývoje AI společnosti Meta: „AI nenahradí lidi. Jen jim umožní využívat pokročilé nástroje a my musíme být jejím šéfem, jinak to nejde. Kognitivní funkce má AI pod úrovní kočky nebo psa, opravdu není inteligentní.“
Kromě Yanna LeCuna existují i další oponentní názory k obecné pravdě o umělé inteligenci nahrazující většinu známých povolání, jakými jsou právníci, novináři, umělci a další. Zakladatel Google Brain, oddělení zaměřující se na umělou inteligenci a profesor na Stanfordské univerzitě v USA, Andrew Ng, upřesňuje,
- Andrew Ng, zakladatel Google Brain: „Pro velkou většinu pracovníků, zhruba 20 až 30 %, pokud se jejich práce zautomatizují, stále tam budou. Maximálně nahradí lidé využívající AI ty, kteří se tomu budou bránit“
A jeho slova potvrzuje Hariick Vin, počítačový vědec a technický ředitel indického kolosu Tata Consultacy Services,
- Haarick Vin, technický ředitel Tata Consultacy Services: „AI pomůže lidem pracovat lépe než pracují dnes. Počty lidí se nezmění ale fundamentálně se zlepší jejich produktivita práce “
Názory vědců, výzkumníků a šéfů technologických kolosů jsou znatelně rozdílné od výsledků studie Microsoftu a například i od častých tvrzení Jensena Huanga, šéfa společnosti Nvidia. Rozpory lze hledat zejména v obchodním modelu obou firem a zájmu obou společností maximálně společnosti působící na trzích vybudit k implementaci umělé inteligence na vlastním pracovišti a tím využít čipy od Nvidie a cloudové služby nebo výpočetní výkon od Microsoftu. Samotní vědci ale mluví jinak.
AI je tak podle názorů odborníků nástroj, nikoli náhrada a lidská práce zůstává nezastupitelná zejména díky absenci kognitivních schopností jazykových modelů, díky čemuž na první pohled poznáme text psaný pomocí AI - jednoduše mu chybí lidskost a emoce. Může být gramaticky dokonalý, ale jsou to právě drobné chyby a odlišnosti, případně i emoční vsuvky, které texty odliší a vdechnou jim duši. Tak je to i v jiných oborech a umělá inteligence rozhodně nebude řešit poblinkané dítě v 10 kilometrech nad zemí při letu z Londýna do New Yorku. Studie je tak třeba brát s rezervou.
Jak vědci odhadují pokrok na poli AI v dalších letech?
Již dnes se mluví o AI agentech, tedy samostatných programech působících v roli lidí nebo i celých týmů lidí. A samozřejmě již existují společnosti, které takové programy prodávají a tvrdí, že fungují. Může to být i pravda, ale taková služba by kontrastovala s tvrzením nejlépe financovaných mozků planety, jejichž názory si opět vypůjčím a budu je citovat.
- Alexander Kvamme, technologický ředitel Echo AI: „Technologický sektor o AI agentech mluví roky, ale dosud se nematerializovali. Je to skutečně náročný problém.“
- Mark Greene, generální ředitel firmy UiPath: „Neuvidíme AI agenty jako samostatné, to určitě ne. Vezmou si ale část práce člověka a budou jí schopní vykonávat pod dohledem.“
- Jason Delman, ředitel produktového designu, Google Vertex AI: „Na AI agenty je moc brzy. Musí se vybudovat spousta nástrojů, aby AI agenti byli produktivní a ještě tam nejsme. Bude to trvat roky.“
A navzdory tvrzení seniorních pracovníků a výzkumníků miliardových společností stále narážíme i v České republice na firmy, které autonomní AI agenty nabízí a účtují si za tyto služby desetitisíce. Konkrétní firmy nebudu jmenovat, nepřeji si je poškodit, ačkoli přehánějí a slibují nemožné.
Nasazení autonomní umělé inteligence v současnosti končí selháním a často AI vytvoří daleko více škody než užitku, jak ukazují i reálné příklady. Kodérský AI agent Replit například udělal chybu a následně se jí snažil zamaskovat tím, že vymazal celou produkční databázi společnosti, což se rovná katastrofě. Ředitel startupu se následně musel veřejně omluvit a experiment s AI agenty ukončit. Také firma Anthropic nechala svou umělou inteligenci řídit jednoduchý automat na výdej jídla a pití. Skončilo to fiaskem, AI začala objednávat kameny a prodávala produkty se ztrátou, aby se zavděčila. Šéf Anthropicu opět experiment ukončil předčasně. AI od společnosti Amazon zas ve svém náborovém webu mazala životopisy žen a upřednostňovala muže, protože modelovala své chování na základě historických dat a vnímala tedy ženy jako podřadné.
AI je nástroj, nikoli konkurence a bude sloužit především pro zlepšení výkonnosti a k podpoře práce člověka. I vědci z univerzit a největších soukromých společností potvrzují, že do autonomní umělé inteligence máme skutečně daleko a někteří dokonce vyvracejí možnost přemýšlející umělé inteligence úplně. Na poli AI tak jako v mnoha dalších oborech soupeří reálná data a podklady s často marketingově upravenými materiály, které slouží ku prospěchu především těm, kteří je publikují.
Již dnes umělá inteligence mění svět dva roky a nic se zas tak zásadně nezměnilo. Je jisté, že se technologie dále vyvíjí a dočkáme se i pokroků, ty ale zatím vědci nevidí jako reálné v krátkodobém horizontu. Svět se jistě změní a některé činnosti s nízkou přidanou hodnotou zaniknou.
Není ale důvod k panice, AI je zatím podle vědců hloupější než vaše kočka.
