Článek
Nedává to smysl. Většina občanů v České republice nevnímá Ruskou federaci nijak přívětivě a stejné trendy panují i u Viktora Orbána. Podpora maďarského premiéra ze strany Andreje Babiše, který průzkumy vnímá jako pomyslnou korouhvičku otáčející politickou orientací hnutí ANO, je tak překvapivá a na první pohled nesmyslná. Současná vláda se snaží činit neutrální až mírně proukrajinské kroky, čímž se snaží smýt ruskou nálepku, ale vzápětí podporuje zcela prokazatelně zkorumpovaný a klientelistický režim strany Fidész v Maďarsku, který s Vladimirem Putinem otevřeně spolupracuje a navíc s ním i podle médií sdílí závažné informace z jednání na úrovni Rady Evropské unie. Babiš se k Orbánovi na evropské úrovni nehlásí, jen aby jej pak otevřeně podpořil a toleroval otevřený příklon SPD i Motoristů sobě právě k maďarské vládě.
Pro Babiše je podpora Orbána na tuzemské úrovni čistě negativní a může hnutí ANO u české, značně na západ orientované populace dokonce i zlomit vaz. Proč tedy mezi českým a maďarským premiérem nadále existuje ona politická pupeční šňůra? Za vším lze hledat širší politickou hru na evropské úrovni, která je pro osud hnutí ANO, mimo jiné i Fidészu, zcela klíčová a významnější než několik procent ztracených preferencí na tuzemské politické scéně.
Prokletí Patrioti pro Evropu. Andrej Babiš ví, že v Česku nic nezmůže a klíčová je Evropa
Za nevýhodným spojenectvím s Viktorem Orbánem stojí jeho klíčová pozice v evropské frakci Patrioti pro Evropu. Po evropských volbách roku 2019 se bezmála 40 let vládnoucí koalice socialistů a evropských lidovců rozpadla, respektive ztratila dostatečnou sílu k vytvoření parlamentní většiny. Aby se zachoval status quo, vytvořil francouzský prezident liberální frakci Renew Europe, která dnes dotváří evropskou trojkoalici a určuje politiku bloku.
Vládnoucí frakce ale dlouhodobě oslabují a pokles německé SPD i dalších členských partají socialistů nevyhnutelně povede společně s úpadkem strany Renaissance francouzského prezidenta Macrona k otřesům v samotných základech Bruselu. Těžké politické váhy unijní politiky nyní čelí téměř nemožnému rozhodnutí. Mohou se spojit se Zelenými a otočit kurz Evropy silně doleva, nebo je také možné přizvat do budoucí vládnoucí koalice frakce ECR a právě Patrioty pro Evropu, čímž dojde k opačnému vývoji a unii by v takovém případě ovládli suverénisté a národní konzervativci. Podle aktuálních preferenčních modelů serveru Politico by ale při rozpadu Renew Europe spojenectví s mírně euroskeptickou ECR nestačilo. I účast Bratří Itálie premiérky Meloniové nebo české ODS by se současnou unijní politikou zamávala, ale vzestup Patriotů k moci by se rovnal zničujícímu zemětřesení v dosud stabilních strukturách Bruselu.
Pro Patrioty je navíc pozitivní i názorové štěpení uvnitř frakce ECR, kde zejména z Rumunské strany AUR sílí hlasy požadující přestup k početně silnější a značně více euroskeptické frakci Viktora Orbána a Marine Le Pen. Po volbách v Německu a Velké Británii se ukazuje, jak centristické strany slábnou a rostou národně orientované strany, ale i Zelení. Politický střed mizí a brousí se stále ostřejší hrany na obou stranách politického spektra. Tři nejsilnější státy Evropské unie, tedy Itálie, Německo a Francie, navíc vedou spíše pravicově smýšlející lídři a volby ve Francii příští rok pravděpodobně rozhodnou, zda tamní politiku ovládne Národní shromáždění Marine Le Pen, nebo ultralevicová frakce Nepodrobená Francie Jeana-Luca Mélenchona. Klání marxisty Mélenchona se silně národoveckým kandidátem frakce Marine Le Pen je přesně tím typem volebního klání, kde se voliči přikloní k jednomu nebo druhému extrému a středoví politici zřejmě znovu ostrouhají.
Již v minulém roce byli Patrioti pro Evropu jazýčkem na vahách u Německem prosazovaných reforem a deregulací a s jídlem roste chuť. Frakce je stále vlivnější, silnější a s každými volbami se přibližuje i prospekt Patriotů coby skutečné vládní strany v Evropském parlamentu, na které je vládnoucí většina, tedy i vedení Evropské komise zcela závislé. Tento boj o moc v Evropské unii, který je pro lídry zemí často důležitější než domácí vládní pozice, je i důvodem spolupráce vlády České republiky s tou maďarskou i v tak vyhrocené situaci, jaká panuje před blížícími se volbami. Fidész nezmizí ani v případě Orbánovy prohry a Péteru Magyarovi se nepovládne snadno, nezíská-li proti všem předpokladům a průzkumům ústavní většinu v maďarském parlamentu.
Babiš riskuje. Politika dvou tváří je neudržitelná
Bez skutečné moci na úrovni Evropské unie nedosáhne Andrej Babiš ničeho, co dříve voličům nasliboval. Neprosadí revizi klimatické politiky, zákazu prodeje aut se spalovacím pohonem a nedokáže ani Evropské unii zabránit v tom, aby vyšetřovala případný střet zájmů a další problémy premiéra a velkopodnikatele v jedné osobě.
Udržení moci je pro lídra hnutí ANO otázkou přežití. Nestačí však jen veto na Evropské radě, tento instrument si Babiš nemůže dovolit před vlastními voliči zneužívat, odměnili by jej poklesem preferencí. Premiér nemůže Evropskou unii ani po vzoru Orbána či Fica blokovat, opět by nesklidil potlesk dostatečné většiny české veřejnosti a euroskeptická, leč konstruktivní česká veřejnost žádá od premiéra jiný typ jednání. Andrej Babiš tak potřebuje prostředníky a sám si musí zachovat natolik konstruktivní renomé, aby byl schopen vyjednávat s Emmanuelem Macronem i Viktorem Orbánem a nabízet se jako zprostředkovatel vlivu a mediátor.
Být zadobře se všemi však není dlouhodobě možné, zvlášť pak v časech, kdy Donald Trump usiluje skrze konzervativně-národoveckou scénu o oslabení Bruselu a jeho zájmy korelují i s úmysly Ruské federace, pro kterou je centralizovaná Evropská unie hrozbou. Výsledky politiky Bruselu však do náruče Patriotů pro Evropu a podobně smýšlejících partají na národní úrovni ženou stále více voličů a tím se Brusel ocitá v pasti. Friedrich Merz se dnes nemůže při prosazování ekonomické politiky spolehnout na evropské frakce Zelených a Levici, čímž přímo Viktora Orbána živí a poskytuje mu stále větší vliv. To samé platí u Andreje Babiše, který je dnes poprvé v historii skutečně významným jazýčkem na vahách a bylo by neprozíravé vnímat Patrioty jako okrajovou frakci na politické mapě Evropy.
Není to ale Babiš, kdo určuje dynamiku dění v Patriotech a na evropské politické úrovni. Lídr hnutí ANO je dnes vůči Viktoru Orbánovi a zejména pak Národnímu shromáždění Marine Le Pen v podřízené pozici. Zástupci hnutí ANO netvoří většinu Patriotů a nejsou ani nijak vlivným uskupením v hnutí, jehož přežití a úspěch jsou pro Babiše mimořádně důležité.
Bez Patriotů je Babiš na odstřel. Česko nepomáhá Maďarsku, je to přesně naopak
V letech 2017 až 2021 čelil Andrej Babiš mnoha evropským vyšetřováním a Česká republika dokonce musela některé sporné dotace i vracet. Evropská unie si také náležitě hlídala transpozice schválených směrnic a velmi důrazně dávala české vládě najevo, když se s přijetím relevantní legislativy zpozdila nebo když zákony vykazovaly zásadní nedostatky.
Po volbách roku 2025 se zatím Brusel staví k Babišovi mimořádně vlažně a má to i svůj důvod. Právě účast hnutí ANO v Patriotech je pro českého premiéra pákou, skrze kterou získává a také uplatňuje svůj vliv na evropskou politiku. Babiš chce být ale konstruktivním Patriotem, což je pozice značně vzdálená od Viktora Orbána, který své veto i pozici v Evropské radě zneužívá k vlastnímu prospěchu a doslova Evropskou unii vydírá. Aby si však český premiér udržel svou beztrestnost i na evropské úrovni a zabránil sankcím vůči České republice, musí s Orbánem a dalšími členy Patriotů spolupracovat, ať jsou mu jejich pozice blízké či nikoliv.
Tato taktika je však pro Babiše značně riziková. Jakmile se objeví skandály spojené s Fidészem Viktora Orbána, jakým je i sdílení informací s Ruskou federací, sveze se na souvisejícím negativní vlně i Andrej Babiš. Prohraje-li Viktor Orbán volby, oslabí i Andrej Babiš. Český premiér však nemá jinou možnost. Hnutí ANO se coby zakládající člen Patriotů pro Evropu politicky vyprofilovalo a odchod partaje z Macronova Renew Europe je nevratný, do ECR má Babiš kvůli krkolomným vyjednáváním v roce 2024 již dveře nenávratně zavřené, ostatně i kvůli vlivu české ODS.
Ponižující podpora lídrovi Maďarska, který otevřeně spolupracuje s Ruskou federací je tak pro Andreje Babiše pomyslnou daní za moc v Evropě. Sázka na Patrioty dosud vychází a spolupráce Friedricha Merze s národovecky orientovanou frakcí je stále častější a do budoucna i perspektivní. Německému kancléři dýchají na záda AfD i Zelení a sázka na deregulaci a prosazení ekonomického balíčku na evropské úrovni je to jediné, co CDU udrží při životě. Merz by se kvůli prosazení ekonomických opatření spojil i s ďáblem a navíc tak již činí, Patrioti slouží na evropské úrovni jako připomínka socialistům i Renew Europe, že existují i jiné možnosti a ve snaze o podnícení evropského - zejména německého - ekonomického růstu není tabu zhola nic, ani donedávna odmítaní populisté izolování v dnes již neexistujícím evropském sanitárním kordonu.
Orbán propůjčuje Babišovi moc. Ale za jakou cenu?
Na první pohled nepochopitelná symbióza mezi hnutím ANO, Motoristy a maďarským Fidészem není nic jiného, než ryze pragmatická mocenská výměna za jakoukoli cenu. Růst vlivu Patriotů může z Babiše i Macinky vytvořit vlivné osobnosti s celoevropským vlivem, což je v současné Evropské unii podmínka politického přežití.
Co ale budou muset lídři českých vládních partají strpět, aby si alianci udrželi? Poznají, když situace zajde již příliš daleko, zejména pak v otázce bezpečnostní politiky? Těžko říci. Opojení mocí může obrousit i hranice rozumu a závislost hnutí ANO i Motoristů na maďarském Fidészu a francouzském Národním shromáždění jistě dovede lídry obou vládních uskupení i do pozic, které je mohou před vlastními voliči nenávratně oslabit.
Terminologií pokeru však Andrej Babiš, Petr Macinka, ale i Tomio Okamura nebo Jindřich Rajchl vsadili pomyslný all-in a vyčkávají, jak zareaguje současná vládní garnitura Německa a jak příští rok dopadnou volby ve Francii. V Evropě, která se stále více uchyluje k pravému či levému politickému extrému, je tato sázka Andreje Babiše logická a potenciálně i velmi výnosná. Obchod byl ale nenávratně uzavřen a Babiš je dnes s Orbánem spojen mocenskou pupeční šňůrou, která je pro českého premiéra existenčně důležitá. Krize identity Andreje Babiše snažícího se o smytí proruské nálepky při otevřené podpoře Viktora Orbána je pak nenávratným důsledkem této stále významnější aliance. Hnutí ANO se maďarského Fidészu nemůže zbavit a nenávratně tak bude každý exces Viktora Orbána i excesem Andreje Babiše, který jej bude muset vysvětlit i vlastním voličům a české veřejnosti.
Toto spojení je však i Babišovou Achillovou patou, která může při odhalení dalších Orbánových skandálů i zbortit dosud nenarušitelnou hegemonii hnutí ANO v České republice. Nikdo dnes nedokáže předvídat, co ještě v Maďarsku vypluje na povrch, zvlášť pokud Orbán nadcházející volby prohraje.
Dovětek autora
Kvalitní texty nevznikají ze vzduchu. Pokud rádi čtete nejen mé, ale i jiné texty rozličných autorů, podpořte je pochvalou, sdílením či přímo i finančně stejně, jako byste ocenili dobré jídlo nebo inspirativní knihu. Rychlá doba sociálních sítí vede často ke zkratkám a zjednodušování, které křiví společenskou inteligenci i kritické myšlení. Protiváhou zkratek je kvalita a opakem ignorace je zájem. Jen skrze zájem o kvalitu lze v případě obsahu vyvážit dnešní informační přebytek doby a to, jaké texty budou tvořeny, určují svým zájmem výhradně a pouze čtenáři.
