Článek
Švýcarsko má většina z nás spojené s přímou demokracií a ukázkovým příkladem demokratického státu, ve kterém lidé rozhodují o množství veřejných záležitostí přímo v referendech. Málokdo však ví, že Švýcarsko zavedlo volební právo pro ženy na celém svém území jako poslední v Evropě až v roce 1990, kdy nejvyšší soud potvrdil výsledky referenda z roku 1971, kde se Švýcaři vyslovili pro volební právo žen až napodruhé. Muži také mohli soudně vymáhat na svých manželkách sex až do roku 1976.
V roce 1927, při prvním pokusu o ústavní žalobu s cílem zavést volební právo žen, uvedl soud ve svém výroku následující,
„Pokud někdo předpokládá, že by měl koncept ústavy (pozn. ve smyslu volebního práva) také zahrnovat švýcarské ženy, tak překračuje hranice povolené interpretace a páchá tak činnost, která přímo odporuje smyslu ústavy“, uvádí verdikt. Ve stejné době již Československo mělo 4 roky zavedenou rovnoprávnost mužů a žen včetně volebního práva.
Cesta Švýcarek k rovnoprávnosti tak byla ještě trnitá a ani první pokus o referendum zavádějící jejich volební právo nebyl úspěšný. Po další desetiletí musely ženy v zemi snášet množství sexistických zákonů, které by i v komunistickém Československu byly považovány za bizarní a zpátečnické.
První pokus o ženské volební právo v roce 1959 jednomyslně zatrhli Švýcarští muži
Švýcarský parlament roku 1958 poprvé hlasoval o vypsání referenda s cílem ženám volební právo zajistit. Referendum bylo schváleno v poměru 96:43 ve sněmovně a 25:12 v senátu
V lidovém celostátním hlasování roku 1959 s účastí 67 % však muži vyslovili svůj nesouhlas a poměrem 67 % proti a 33 % pro, se jednoznačně vyslovili v neprospěch Švýcarek. Jediným regionálním městem a centrem švýcarského kantonu, které bylo pro, byla Ženeva v poměru 40 ku 60 procentům ve prospěch žen.
Volební právo ale nebylo to jediné, v čem Švýcarky neměly v 70. letech 20. právo rozhodovat.
Nejen volby, ale i sex a pracovní pozice museli schvalovat muži
Až do roku 1988 měli Švýcaři výhradní právo rozhodovat o převodech majetku, umístění dítěte do školy a až v roce 1976 přišli muži o výhradní právo zamítnout jakékoli pracovní pozice, o které se jejich manželky ucházely. Ty musely být ještě 49 let zpět schváleny podpisem manžela.
Nejděsivějším důkazem zaostalosti švýcarské demokracie je právo muže vyžadovat - i soudně, je-li to třeba - od manželky sex, které bylo z legislativy vyňato až v roce 1992. Dnes je stále možné nalézt v restauracích pokrmy pro ženy a muže, kdy ženská porce je znatelně menší a je jinak oceněná. Pokud vyžadujete jako žena mužskou porci, setkáte se s nevábnými pohledy místních, kterým jejich přístup přijde úplně normální.
Švýcarky získaly právo volit, stále ale berou o pětinu nižší platy
Druhé, již poslední celostátní referendum o volebním právu žen vypsal švýcarský parlament v roce 1971, to dopadlo dle očekávání a umožnilo ženám poměrem hlasů 65 ku 35 procentům volební právo a zavedlo jej do ústavy schválené v roce 1874.
Jeden ze švýcarských kantonů, Appenzell Innerrhoden, se však formou ústavních žalob úspěšně bránil zavedení ženského volebního práva až do roku 1990, kdy stížnost konečně zamítl ústavní soud. Švýcarské celostátní ženské volební právo bylo tak reálně zavedeno až před 35 lety.
Kromě odlišných porcí v restauracích drží Švýcarsko také další prvenství - registruje nejhlubší rozdíl mezi platy žen a mužů v EU. Švýcarská žena pobírá v průměru o 18,4 % nižší mzdu za stejnou práci, jako její mužský kolega. Průměr EU - v dnešní době stejně nelichotivý - je „pouhých“ 12,3 %.
Sexismus je tak v kolébce demokracie každodenní realitou i dnes, zatímco někteří politici v České republice by se však rádi Švýcarskem inspirovali.
Volební právo ženám před Švýcarskem zavedly například tyto státy - Albánie, Turecko, Irák, Írán, Afghánistán… Koneckonců, mohl bych dále pokračovat vyjmenováním všech států světa s výjimkou Saúdské Arábie, Bruneje a Eritrey - a to už o něčem vypovídá.
