Babiš by měl zablokovat německý rozvrat unijního trhu, ale podpořit Ukrajinu

Zatímco v České republice řešíme vyhřezlou ploténku Filipa Turka a polemizujeme, zda kandidát Motoristů skutečně nemůže chodit či mluvit a je vážně natolik indisponován, že by nemohl absolvovat konzultaci s prezidentem republiky, v Evropské unii se schyluje k největšímu porušení odvěkých pravidel jednotného trhu a Němci hodlají zcela transparentně zvýhodnit své podniky na úkor těch ostatních, což nejvíce ze všech států zasáhne právě Českou republiku.

Nadcházející summit v Bruselu za účasti lídrů exekutivy členských států bude zcela přelomový, protože se kromě Ukrajiny bude řešit také dlouhodobý rozpočet EU pro roky 2028 až 2034 a otázka konkurenceschopnosti členských zemí. V Evropské unii je zcela běžnou praxí řešení vrtochů největších a nejmocnějších ekonomik členských států během summitů, které mají za cíl vyřešit na oko ještě palčivější a důležitější téma a spornou otázku zastínit. Takovým tématem je v tomto případě podpora Ukrajiny, která je dnes vydaná na milost evropskému financování po krocích Donalda Trumpa, který nejen napadené zemi finanční podporu zarazil, ale také vyšponoval ceny zbrojní pomoci na maximum a otevřeně hrozí i jejím přerušením, nebudou-li akceptovány jeho podmínky mírového urovnání, které straní Vladimiru Putinovi a evropským státům nakazují integrovat Rusko opět do dodavatelských řetězců a otevřít mu bohaté západní trhy.

Situace je skutečně komplikovaná, ale státníci by neměli zapomenout na dvě další důležitá témata, kterými jsou osmiletý rozpočet EU a konkurenceschopnost vzhledem k agresivní politice Německa. Společně s vývojem na Ukrajině totiž tyto dva body ovlivní život v Evropské unii na dalších několik let.

Na konci října 2025, pouhé dva měsíce v předstihu, si Němci schválili masivní podporu domácích průmyslových podniků, kterým hodlají dotovat až dvě třetiny ceny elektřiny, aby firmy zůstávaly konkurenceschopné. Jde o tak významný krok, jako by česká vláda dotovala výrobu Škody auto a zajistila nižší výrobní ceny, čímž by česká automobilka během několika let ovládla díky státní podpoře evropský trh. Protestovali by Němci, Francouzi, Italové a další? Zcela jistě ano, paradoxně by ale vzhledem k prodejům Škody vyšly dotace levněji a plán by byl ve skutečnosti násobně méně škodlivý než ten, který schválili Němci.

Jedním z důvodů, proč trvá stavba jaderné elektrárny v Dukovanech více než 10 let a stále i přes rok po vysoutěžení dodavatele není jasné, zda a v jaké míře Evropská unie povolí státní podporu, je smlouva TFEU a článek 106 o státní podpoře konkurenceschopnosti, která podléhá schválení Evropské komise. Nelze bezhlavě dotovat projekty, jejichž realizace by narušila konkurenční soutěž na území Evropské unie a nelze schvalovat takové kroky, které by zvýhodnily konkrétní soukromou společnost nebo sektor služeb či průmyslu na území členského státu. Němci ale pravidla volného trhu ignorují. Listopadové schválení masivních energetických dotací bude mít dopady i na český rozpočet, respektive na český průmysl a nezadotuje-li stát obdobně jako Němci průmyslu elektřinu, firmy se ocitnou v nekonkurenceschopné pozici. Tak je to jednoduché a Němci i Evropská komise o dopadech takového bezprecedentního kroku moc dobře vědí.

Friedrich Merz svůj plán oznámil již v březnu roku 2025 a světe div se, v červnu Evropská komise schválila směrnici CISAF, která umožňuje státní dotace cen elektřiny podnikům, ale pouze za účelem budoucí dekarbonizace, ochrany klimatu a přečkání přechodné doby, než budou dostupné „levné bezemisní zdroje“. Eurokomisařka pro konkurenceschopnost, Teresa Ribera, směrnici CISAF komentovala při jejím schválení s entuziasmem a uvedla, že jde o opatření směřující ke klimatické neutralitě.

Celá anabáze se směrnicí CISAF je ale ve skutečnosti pouhým ústupkem Německu a odkloněním pozornosti od dlouhodobé neschopnosti Evropské komise, která se stále nevypořádala s výzvami pojmenovanými v Draghiho zprávě.

Před 14 měsíci vznikla Draghiho zpráva o evropské konkurenceschopnosti, kterou si objednala Evropská komise pod vedením Ursuly von der Leyenové, aby identifikovala slabá místa evropské konurenceschopnosti a přijala adekvátní opatření k nápravě.

Mario Draghi, člen EPP a bývalý šéf Evropské centrální banky, zprávu sepsal podrobně a skutečně ona slabá místa pojmenoval. Nic se ale nestalo, respektive Evropská komise dosud nápravu nerealizovala a středobodem poklesu evropské konkurenceschopnosti je podle Draghiho cena energií a cenotvorba na evropských energetických burzách EEX v Lipsku a Amsterodamu. V citaci níže Draghi přímo uvádí, že tvorba ceny skrze závěrný zdroj, tedy většinově plynové elektrárny, křiví cenotvorbu elektřiny a uměle jí navyšuje.

Bylo by tedy možné na základě výše uvedené zprávy upravit cenu energií na území celé Evropské unie. Stačilo by pouze oddělit cenotvorbu dlouhodobých kontraktů na obnovitelné zdroje a jadernou energii od fosilních zdrojů, tedy od uhlí a zemního plynu. Evropská komise ale nápravu neprovedla a Němcům dochází čas, jejich průmysl i ekonomika stagnuje a v zemi bobtná nespokojenost voličů, kteří by dnes zřejmě většinově volili protestní Alternativu pro Německo.

Místo úpravy pravidel pro všechny členské země přišla Evropská komise se směrnicí CISAF, která přesně odpovídá dříve zveřejněnému plánu Německa na dotace domácího průmyslu a dokonce i parametry podpory shodně vychází z Merzových představ, čímž je zcela jasné, komu má úprava sloužit a kdo z ní bude profitovat. Paradoxem ale je, že cena energií - kterou budou státy dotovat - bude nadále určovaná chybně, respektive nevýhodně, a dlouhodobě znevýhodní jadernou energii a obnovitelné zdroje na úkor fosilních paliv. Tento přístup jde přímo proti klimatické politice Evropské unie, jejímž cílem je dodat levnou energii z obnovitelných zdrojů a zprostředkovat bezemisní průmysl.

Německý plán dotování energeticky náročného průmyslu je pouhou záplatou na nefunkční energetický trh, o kterém unie již 14 měsíců oficiálně ví, ale neřeší systémové problémy a průmyslově silní sousedé Německa - Česko a Polsko - budou muset průmysl taktéž dotovat, chtějí-li zůstat konkurenceschopní a zatíží tak neúměrně své již tak deficitní rozpočty.

V České republice jsou ceny energií vyšší než v Německu již dnes a při realizaci dotačního schématu bude podle Karla Havlíčka a ekonoma Davida Marka nutné vynaložit přes 30 miliard korun ročně - včetně přenesení podpory obnovitelných zdrojů na stát, jak činí Německo - na vyrovnání podmínek, což povede k dalšímu zadlužení státní kasy. Času je málo. Podle schválené úpravy má německé dotační schéma odstartovat již 1. ledna 2026, tedy za 14 dní. Evropská komise ale plán stále neschválila, což lze ale očekávat kolem Vánoc, kdy jsou tradičně lidé i média ve sváteční paralýze. Ačkoliv Evropská komise dosud dotace neschválila, Itálie již připravuje plán Energy Release 2.0, podobný tomu německému, a obdobné kroky připravují i Francouzi.

Nepostaví-li si Andrej Babiš, možná i společně s Polskem, Slovenskem, Maďarskem, Rumunskem a Bulharskem hlavu a některý z návrhů v rámci summitu kvůli přístupu západních zemí k jednotnému trhu nezablokuje, čeká nás konec volného evropského trhu, kde přestanou platit dosud vzájemně platná a závazná pravidla o rovné soutěži. Mezi státy střední a východní Evropy existuje propast nejen v kupní síle, ale také v síle rozpočtů jednotlivých zemí, které si jednoduše nemohou dovolit souběžně investovat bezprecedentní částky do bezpečnosti či obrany a zároveň realizovat klimatické cíle Evropské unie společně s dotováním konkurenceschopnosti průmyslu.

Byli to Němci a Belgičané, kdo zavřeli jaderné elektrárny a přeorientovali se na drahý zemní plyn, za což dnes firmy z Evropské unie platí ohromnou cenu. Byli to opět Němci, Belgičané, Rakušané a další, kdo chtěli jaderné zdroje vyřadit z taxonomie, čímž by nedošlo k označení nových jaderných elektráren jako čistých zdrojů a nebylo by možné projekty finančně podpořit. Byli to znovu Němci, Belgičané, Španělé, Holanďané a Rakušané, kdo vytvořil a schválil současnou cenotvorbu, která křiví energetický trh a zvýhodňuje zemní plyn na úkor čistších a levnějších zdrojů. Dnes jsou to ti samí Němci a další, kdo chce vytvořený problém vyřešit tím, že na něj nasype miliardy eur a z krize se vyplatí. Dokud ale Evropská komise nezačne nefunkční aspekty evropského trhu řešit a bude je pouze látat penězi, nečeká blok příjemná budoucnost.

Andrej Babiš si může na summitu 18. prosince postavit hlavu a návrh Německa odmítnout s podmínkou, že kvůli nerovné soutěži nepodpoří dlouhodobý rozpočet Evropské unie v letech 2028 a 2034, protože na programu je i otázka konkurenceschopnosti, pro kterou je otázka dotací německého průmyslu klíčová. Pevně ale věřím, že Andrej Babiš nezvolí efektivnější, leč závadný a morálně diskutabilní přístup, kdy by debatou o konkurenceschopnosti podmínil poskytnutí pomoci Ukrajině. Tento postup by byl sice efektivní, ale Českou republiku by pasoval do role Maďarů a Slováků s tím, že by si premiér sice vybojoval zcela jistě ústupky, ale dlouhodobě bychom jako členský stát EU ztratili relevanci a také spojence, například Polsko, státy Pobaltí a Finsko.

Summit 18. prosince je zcela klíčový nejen kvůli Ukrajině. Tato pomoc se zřejmě v určité podobě schválí, ostatně Evropská unie nemá na výběr a musí napadenou zemi podpořit. Rozhodne se ale také o tom, zda bude unijní trh respektovat jednotná pravidla, nebo nastane tržní anarchie a velké ekonomiky rozdrtí státními dotacemi ty malé, místo aby unijní exekutiva vytvořila skutečné a funkční řešení neduhů, které sama zapříčinila v minulých letech.

Dovětek autora

Kvalitní texty nevznikají ze vzduchu. Pokud rádi čtete nejen mé, ale i jiné texty rozličných autorů, podpořte je pochvalou, sdílením či přímo i finančně stejně, jako byste ocenili dobré jídlo nebo inspirativní knihu. Rychlá doba sociálních sítí vede často ke zkratkám a zjednodušování, které křiví společenskou inteligenci i kritické myšlení. Protiváhou zkratek je kvalita a opakem ignorace je zájem. Jen skrze zájem o kvalitu lze v případě obsahu vyvážit dnešní informační přebytek doby a to, jaké texty budou tvořeny, určují svým zájmem výhradně a pouze čtenáři.