Článek
Co mají společného teroristická organizace Al-Káida v Africe, severokorejský jaderný program a kartely v Mexiku? Všichni zmínění využívají pro legalizaci výnosů z nelegální činnosti a financování svých aktivit bitcoin. Nyní se po boku těch nejhorších kriminálních organizací nachází i české Ministerstvo spravedlnosti, které aktivně přičiněním ministra Pavla Blažka pomáhalo odsouzenému provozovateli drogového tržiště legalizovat jeho výnosy. Lépe řečeno, české Ministerstvo spravedlnosti pomáhalo zloději, který okradl zloděje - Tomáš Jiřikovský bitcoiny získal právě tím, že okradl jiné kriminálníky a přisvojil si bitcoiny sloužící pro účel zálohy za dodávky kontrabandu.
Systém kryptoměn a dodatečně vyvinuté nástroje zajišťující maximální utajení odesílatele i příjemce transakcí jsou pro dnešní kriminální svět naprosto ideální. Zatímco svět bojuje s šedou ekonomikou a banky sledují podezřelé transakce, bitcoin umožňuje zločincům operovat bez omezení. Státy mohou zakročit, stále ale z nepochopitelného důvodu umožňují to zásadní - směnit virtuální měnu za měny národní a tím z virtuální mince výnosy z kriminality opět dostat do oběhu.
V dnešním textu se pokusím i laikům osvětlit, jak se bitcoin od běžných transakčních prostředků liší a proč se zřejmě nikdy nedozvíme, kdo legalizované výnosy z trestné činnosti Tomáše Jiřikovského obdržel a kolik si odsouzený dealer ponechal pro sebe.
V čem je bitcoin odlišný od běžných peněz?
Pro porovnání uvedu příklad hotovostních a bezhotovostních transakcí v českých korunách. Pokud převezmete velký objem hotovosti bez náležitých dokladů o příjmu, současný systém regulace nedovolí utratit více než 270 000 Kč najednou a například s deseti miliony korunami v kufříku budete mít dlouhé měsíce, ne-li roky co dělat, abyste je utratili bez povšimnutí autorit. Když si nezaměstnaný nebo průměrně vydělávající Čech zaregistruje nové BMW za 2 miliony, finanční úřad minimálně zbystří. Pokud je takových nákupů více, je poměrně silná šance, že dotyčný skončí v síti algoritmů využívaných k odhalení podezřelých nákupů a praní peněz. Takové systémy využívají obchodníci, finanční úřady i banky. Hotovost na účet vložit nemůžete, banka okamžitě zbystří jakbysmet a požádá vás o doložení dokladů o příjmu - v krajním případě může prostředky i zmrazit.
Několikrát se mi stalo, že jsem zaplatil fakturu dodavateli marketingových služeb na veletrhu v hotovosti a o dva měsíce později mne finanční úřad kontaktoval, abych doložil fotodokumentaci reálného plnění a pokud bych jí neměl, nevyhnu se problémům. Šlo o částky do 100 000 Kč, ale i tak jsem neunikl pozornosti autorit. Všudypřítomné formuláře, elektronická evidence tržeb a kontrolní hlášení firem včetně podrobných účetních výkazů jednoduše neumožní obchodníkům prát peníze ve velkém - i proto se za služby kriminálních organizací, které výnosy z trestné činnosti legalizují, platí až 25 %, někdy i více. V dnešním digitálním světě vzbudí velký obnos hotovosti a nedej bože nečekaná částka v milionech korun na účtu okamžitou pozornost.
Nyní přichází na scénu bitcoin. Na rozdíl od klasických peněz není bitcoin v takzvaných virtuálních i fyzických peněženkách - představte si USB disk nebo cloudové úložiště s heslem - vázán na jméno. Existuje pouze přístupový kód a samotná virtuální mince je jen shlukem čísel a záznamem v transakčním systému kryptoměny. V kapse u kalhot můžete mít na USB disku několik miliard korun a nikdo neví, že jsou vaše. Nikdo se o penězích také nedozví, dokud je nebudete chtít vybrat a pokud výběr provedete chytře, můžete pozornosti uniknout úplně. Nikde není vaše jméno, občanský průkaz, bydliště nebo jiný údaj o vaší identitě.
Pokud vám bitcoiny někdo ukradne, máte samozřejmě smůlu - nelze totiž prokázat, že byly v první řadě vůbec ve vašem vlastnictví a neexistuje bankovní nebo státní entita, která by ztrátu nahradila.
Počet peněženek je teoreticky nekonečný, skrze jednu můžete prodávat drogy a lidské bytosti a následně si pro virtuální i fyzickou úschovu kryptoměn pořídit další stovky, ne-li tisíce dalších anonymních úložišť. I ve světe kryptoměn ale existují analytici schopní vystopovat pohyby a transakční historii, organizovaný zločin má ale na takové metody svou velice efektivní odpověď.
Bitcoin je tedy zcela anonymní a blockchain nezaznamenává identitu držitele. Nikdo neví, či jsou jaké peněženky a můžete jich mít i tisíce. Anonymně se ale peníze dají i vybrat a převody v kryptoměnách lze utajit.
Mixéry, on-chain burzy a Severní Korea
Výše uvedený svět probíhá v jazyce uživatelů kryptoměn na on-chain prostředí. Jde o výměnu kryptoměn za kryptoměny, případně transakce kryptoměn samotných - do hry zatím nevstupují fyzické peníze.
On-chain transakci si můžete představit jako výměnný obchod a největším zprostředkovatelem směny kryptoměn za jiné kryptoměny je burza Binance, existují ale i jiní, například Kucoin nebo čínská nelegální tržiště. Jako držitelé bitcoinů máte celou plejádu možností - můžete své bitcoiny měnit za nevystopovatelnou kryptoměnu Monero nebo za takzvané stablecoiny, například Tether, který má hodnotu přesně jeden dolar. Tether je vysoce likvidní a jednotky miliard korun zlegalizujete pomocí převodů klidně za jeden jediný den. Před samotnou směnou bitcoinů za jiné kryptoměny včetně stablecoinů podobných dolarům nebo jiným měnám ale také můžete posílit své utajení využitím takzvaných mixérů. Poslání bitcoinu se spojí s dalšími transakcemi stovek či tisíců jiných uživatelů a nikdo nezjistí, kam doputovaly zrovna ty vaše bitcoiny - můžete pomocí mixéru zaslat finanční obnos sami sobě a nemusíte se obávat, že by jej někdo vystopoval.
Drogový dealer nebo pašerák zbraní tak obdrží bitcoiny a před směnou je rozmixuje, čímž zahladí stopy po svých prostředcích. Následně bitcoiny smění za jinou kryptoměnu a zde již přichází na scénu překupníci a OTC burzy.
OTC burza ve světě kryptoměn symbolizuje místo, kde se setkávají tradiční měny a kryptoměny - dají se zde směnit dolary nebo koruny za bitcoin a naopak, ale svou podstatou jsou tato tržiště daleko více monitorovaná a v tomto světě již existuje kontrola původu prostředků, proto je třeba pro přeměnu velkého finančního obnosu využít zavedeného prostředníka. Úroveň ochrany transakce a související dohled nad původem prostředků se přímo odvíjí od velikosti a lokality tržiště. Americká burza Coinbase nabízí obrovskou likviditu, ale poměrně silnou úroveň dohledu nad prostředky a burza typu Bitzlato se oplátkou za chybějící regulaci vyznačuje vyšším nebezpečím ztráty prostředků. Tyto burzy jsou také cílem detektivů a například zmíněná platforma Bitzlato byla zastavena americkými regulátory, ale i tak stihla zprocesovat neregulované směny za více než 15 miliard korun během pouhého roku. I Rusové mají svou burzu pro praní špinavých peněz v kryptoměnách, jmenuje se Garantex.
Největšími hráči v oboru jsou ale překvapivě Severokorejci a tamní režim je nejen největší pračkou špinavých peněz světa. Kimův režim si také vytrénoval šikovné hackery schopné držitele kryptoměn oloupit a v souvislosti přispět do státního rozpočtu miliardami dolarů.
Severokorejci ovládli obor. Bitcoiny z České republiky se nikdy nenajdou
Od roku 2013, kdy Kim Čong-un objevil nový zdroj příjmu v podobě sofistikovaných hackerských operací, dosáhli Severokorejci pozice největších kapacit v oboru legalizace výnosů z trestné činnosti pomocí kryptoměn.
Skupiny hackerů, například Lazarus Group, využívají automatické transakce za využití čínských, japonských, ale i amerických platebních systémů Paypal, WeChat pay a Alipay. I v roce 2024 Severokorejci prokázali neobyčejnou schopnost, když zprostředkovali výběr 160 milionů dolarů v kryptoměnách za pouhé dva dny. K vymazání stop využívají právě výše zmíněné mixéry, jakým je například systém TornadoCash - země jednak transakce zprostředkovává, ale také legalizuje své vlastní prostředky získané z krádeží a hackerských útoků na držitele kryptoměn.
Jen za roky 2024 a 2025 ukradli Severokorejci více než čtyři miliardy dolarů (90 miliard korun) v několika známých útocích. Lze předpokládat, že celkov objem krádeží při započítání menších incidentů bude daleko vyšší. Přes 1,5 miliardy dolarů ukradených z burzy Bybit, další stovky milionů z platformy WazirX v Indii a 300 milionů dolarů z útoku na virtuální peněženku Ginco končí v rukách režimu Kim Čong-una a přispívá na severokorejský jaderný program. Režim tímto způsobem získává prostředky v cizích měnách a obchází uvalené mezinárodní sankce.
Množství uskutečněných transakcí a legalizace výnosů kriminálních aktivit skrze kryptoměny roste každým rokem, na situaci upozorňuje i Europol. Státy ale stále z nepochopitelného důvodu umožňují směnu národních měn za kryptoměny a tím nabízí kriminálním skupinám jednoduchou, nevystopovatelnou a anonymní směnu prostředků. Při využití technologií přímo vyvinutých k znemožnění vystopování příjemce virtuální měny jsou finance zaslané v bitcoinu a jiných měnách skutečně nevystopovatelné a pokud kriminální organizace neudělá zásasdní chybu, nikdy se o cílovém příjemci nedozvíme.
Takto nevyřešený zřejmě bude i případ bitcoinů na českém Ministerstvu spravedlnosti. Z dostupných dat vyplývá, že Tomáš Jiřikovský využil k převodu kryptoměn právě uvedené mixéry a zamaskoval tak destinaci miliard, které mu české ministerstvo pomohlo zcela vědomě legalizovat. Pokud Jiřikovský nebo příjemci jeho peněz využijí nejpopulárnější severokorejské pračky peněz, může být Česká republika přímým sponzorem severokorejského jaderného programu a podílet se na těch nejhorších kriminálních aktvitách současného světa. Vše díky neznalosti, naivitě, možná i úmyslu české vlády. Ať už jde o kteroukoli z těchto tří možností, situace je bezprecedentní a Česká republika je terčem mezinárodního posměchu.
