Černoch v obýváku Jindřicha Rajchla je předzvěstí změny

Jindřich Rajchl je neobyčejný úkaz české politické scény. Jako právník a sportovní funkcionář byl více než schopný zajistit sebe i svou rodinu a v České republice vybudoval zázemí v podobě četných nemovitostí, podniků a rodinné vily v Tróji, jedné z neprestižnějších a nejdražších čtvrtí v Praze. Na rozdíl od Tomia Okamury, Zuzany Majerové nebo Jaroslava Foldyny, se Rajchl vymyká nejen svou nezpochybnitelnou byznysovou obratností a inteligencí, ale také mírou pokrytectví, které nyní projevuje svým spojením s těmi nejkontroverznějšími politiky, jakými jsou Jaroslav Foldyna nebo Tomio Okamura.

Tento článek se pokusím napsat maximálně objektivně, protože politických podnikatelů a lobbistů vstupujících do rozličných stran a hnutí nabízí Česká republika tolik, že Rajchlovo působení po boku národovců není ničím přelomovým. Zajímavý je ale zejména přerod v Praze žijícího movitého advokáta, který i za cenu pohybu v šedé zóně byznysu zajistil svou početnou rodinu, v politika, který chce posílat státníky do Haagu a organizovat generální stávku s cílem odvolat vládu protesty davů. Tento advokát, který by se jistě mohl svým majetkem řadit mezi nejbohatší 0,1 % Čechů ale není jen další dezinformátor nebo národovecký buřič davů. Jindřich Rajchl je daleko inteligentnější než jeho političtí souputníci a již v minulosti prokázal, že z nenápadného muže v pozadí umí proniknout do nejvyšších pater i v komplikovaném a kontroverzním prostředí.

Jindřich Rajchl je svými spolupracovníky popisován jako neuvěřitelně pracovitý, ale také všehoschopný a inteligentní intrikán, který umně vstoupil do nejvyšších pater fotbalu skrze šéfa klubu Blšany, podnikatele a odsouzeného zločince Františka Chvalovského. V pouhých 27 letech se Jindřich Rajchl stal Chvalovského dvorním advokátem a zajistil pro sebe pozici ředitele tehdy prominentního klubu v Blšanech, do kterého tekly stovky milionů korun.

Nakonec ale Rajchla z prominentní funkce v Českém fotbalovém svazu, jehož byl místopředsedou, sesadili ti samí lidé - zejména Roman Berbr a Jaroslav Pelta - kteří jej do funkce pomáhali dosadit. Je nutné podotknout, že všichni zúčastnění - Pelta Chvalovský i Berbr - byli později pravomocně odsouzeni pro korupci a další zločinné jednání.

Krátké shrnutí minulosti Rajchla píšu zejména proto, že jde prokazatelně o muže schopného pohybovat se v tak znečištěném prostředí, jakým byl právě český fotbal. I tam se mladý advokát zprvu prosadil, než jej velcí kluci opět odkopli ve chvíli, kdy začal mířit příliš vysoko. Tento trend Rajchla provází celý život a formuje jeho osobnost, což je pro pochopení ambicí, motivace a potenciálního nebezpečí podceňovaného, pracovitého a ambiciózního muže se zjizvenou tváří zásadní.

Rajchl vydělal desítky, možná i stovky milionů korun. Disponuje kontakty v nejvyšších patrech českého byznysu i politiky a podle všech měřítek může žít pohodlný život. Jím založená strana PRO sídlí v jeho rodinné vile v pražské Tróji, která je jednou z nejprestižnějších rezidenčních čtvrtí a bydlí tam prominentní pražští podnikatelé. Nic nenasvěčuje tomu, že by Jindřich Rajchl v České republice trpěl útlakem, nebo jej vláda tyranizovala - naopak, Česká republika mu umožnila zajistit sebe i svou rodinu a dosáhnout kontroverzní, ale finančně velmi plodné kariéry.

Po boku Tomia Okamury, Jaroslava Foldyny a dalších členů SPD, kteří šíří nenávistnou rétoriku a protestují proti ,,Fialově bídě“, působí advokát Rajchl jako parodie sama sebe. U sebe doma v obýváku má Jindřich Rajchl pověšený několikametrový obraz černocha, konkrétně slavného umělce Tupaca Shakura a na Velikonoce místo na mši zaletí raději do arabské Dubaje. Bájí o skvělé kultuře v arabských zemích, nulové kriminalitě a rozvoji developerských projektů. Když se vrátí, postaví se na tribuny a bojuje proti islamizaci Evropy a Fialově bídě.

Věří dnes prominentní multimilionář Jindřich Rajchl heslům, které po boku Jaroslava Foldyny hlásá tisícovkám demonstrantů?

Logickou odpovědí na otázku, proč prominentní a zajištěný advokát bouří davy protestující za konec bídy, je prostá touha po moci a vlivu. Z Rajchlovy minulosti víme, že přemýšlel o postu předsedy Trikolory po odchodu Václava Klause mladšího a na poslední chvíli si kandidaturu rozmyslel, jen aby založil stranu vlastní, kterou lze charakterizovat jako Svobodní 2.0, než došlo k demonstracím na Václavském náměstí, které osud Jindřicha Rajchla zavedly jiným, agresivnějším a kontroverznějším směrem.

Poradit si s prostředím dezinformátorů mísícím se s národovci a Okamurovými poskoky typu Jaroslava Foldyny, je pro Rajchla hračka. Umně v krajských volbách přeskákal se svými kandidáty SPD do takové míry, že získal celkem 8 krajských mandátů, ačkoli jeho kandidáti byli často na nevolitelných místech. Zvládl se v mladém věku prosadit v daleko náročnějším, nebezpečnějším a vlivnějším prostředí fotbalového svazu, SPD vyčpělého Okamury zvládne slupnout jako malinu.

Je chybou pozorovat spojení PRO a SPD jako Okamurovu blahosklonnost, realita je přesně opačná. Okamura je znám svým despotickým vedením a raději má potenciální konkurenty pod kontrolou, než aby riskoval nepříjemné překvapení. V případě Jindřicha Rajchla ale Tomio Okamura narazil na příliš těžké sousto. První kanibalizace SPD z krajských voleb ukazuje, že Rajchlovci nabízí voličům Okamury lépe čitelné, často inteligentnější a schopnější kandidáty. To je dané především chybami samotného Okamury, který do své strany za léta jejího fungování nevpustil nikoho nového a strana tak nenabízí nic, jen neustálé štěkání a kritiku.

Tomio Okamura potřebuje Jindřicha Rajchla více než kdy Rajchl potřeboval Okamuru. Lídr SPD ale upadl do iluze, že inteligentního, pracovitého a všehoschopného Rajchla dokáže kontrolovat. Výsledky vidíme již nyní - na demonstraci za mír na Staroměstském náměstí sklidil Rajchl největší ovace a potlesk a v Ústeckém kraji začíná SPD couvat před silnou Ivanou Turkovou, která v krajských volbách získala mandát navzdory svému umístění na posledním místě kandidátky.

Upadající preference SPD v době, kdy popularita vlády Petra Fialy dosáhla nejnižších hodnot v průzkumech veřejného mínění, dovedla lídra SPD do široké koalice s lídry tří konkurenčních stran. Svobodní ani Trikolora ale nebezpečí nepředstavují, jejich volební výsledky v uplynulých letech jsou tristní. Jindřich Rajchl naopak předvedl, že koalici se silnější stranou zvládne přetvořit ve vlastní vítězství a podobně jako Starostové vysáli Piráty, Rajchl jde zcela cílevědomě a s chirurgickou precizností vysát Tomia Okamuru - ten mu k tomu dodal ideální zbraně a podmínky.

Podle dnešních průzkumů je velice pravděpodobné, že prominentní advokát Rajchl skončí v poslanecké sněmovně a nebude ničím SPD zavázán, kandiduje jako nezávislá osobnost. Dále je pravděpodobné, že může dojít k dalšímu kroužkování kandidátů strany PRO, které dále sníží potenciál mandátů pro kandidáty SPD až do té míry, kdy Tomio Okamura na vzájemné dohodě zásadně prodělá.

Pokud se současné trendy nezmění a Jindřich Rajchl se dle současných průzkumů skutečně stane poslancem, lze očekávat příklon Andreje Babiše na stranu Rajchla, protože s Okamurou jej pojí známá vzájemná averze. Předseda strany PRO je navíc propojen s těmi ,,správnými lidmi“, ať už jde o Tomáše Hrdličku nebo Karla Havlíčka, se kterým zasedal Rajchl ve správní radě firmy, která obchodovala s neúspěšnými léčivy.

Položme si hypotetickou otázku. Pokud Andrej Babiš umně využije cílevědomého a všehoschopného Rajchla s cílem rozložit SPD zevnitř, půjde mu Jindřich Rajchl na ruku a začne uvnitř koalice budovat oddělený blok stejně, jako současní poslanci zvolení za SNS na Slovensku? Proč by ne, stane se bohatou nevěstou a může jen získat.

V současné době je Jindřich Rajchl přehlíženou a vysmívanou osobností politické scény. Všichni podceňují muže se zjizvenou tváří, který burcuje davy a posílá Volodymyra Zelenského do Haagu - jde ale o stejnou chybu, jakou již udělali fotbaloví funkcionáři i Tomio Okamura. Podceňovat Rajchla se nevyplácí a historie to jasně dokládá.

Zajištěný právník s černochem v obýváku, který tráví Velikonoce raději v Dubaji a i tak přitáhne národovecké masy protestující za konec bídy v ČR, je muž, kterého není radno podceňovat. Lze očekávat, že svou neúnavnou prací bude Rajchl pokračovat v kanibalizaci SPD a vedle slabých lídrů, jakými jsou Zuzana Majerová nebo Libor Vondráček, dosáhne svého. Napojení na přední osobnosti českého lobbingu i politiky pak zajistí, že na rozdíl od Jaroslava Foldyny, ví Jindřich Rajchl přesně ,,kudy zajíc běží“.

Jindřich Rajchl, schopný vyburcovat davy, který právě získal jednosměrnou jízdenku do sněmovny od Tomia Okamury, je schopen udělat cokoli, aby získal moc a vliv. Jeho projevy plné výzev na organizace generálních stávek, svržení vlády a posílání českých i ukrajinských státníků do Haagu napoví, že je zároveň pravděpodobně největším ohrožením demokratického zřízení v České republice a silným hráčem, který může nenávratně změnit poměry sil na české politické scéně.

Pro získání moci je Jindřich Rajchl schopen udělat cokoli a spojí se klidně i s ďáblem, jen pokud dosáhne svého cíle. Má k tomu vybudované zázemí, konexe a disponuje nezpochybnitelnou obratností a inteligencí. Po strávených Velikonocích v Dubaji a s černochem v obýváku je schopen podpořit Okamurovy rasistické plakáty a vyzvat k odsouzení ukrajinského prezidenta i českého ministra vnitra. Stále podceňovaný a opomíjený Rajchl si jde tvrdě za svým a již v minulosti ukázal nejen ve fotbale a krajských volbách, že ví, co dělá, nehledě na cenu i následky.

Seznam použitých zdrojů: