Bitcoin: Falešné virtuální zlato letos ukazuje pravou tvář

Letošní rok byl velmi bohatý na tržní šoky, geopolitické události zásadního významu a investoři také zažívali vzestupy i pády, většinou v reakci na momentální náladu Donalda Trumpa, který neváhal často i několikrát denně nabourávat světovou ekonomiku celními opatřeními, výhrůžkami i kryptickými vzkazy o nejlepší době k nákupu amerických akcií. Nebyly to ale jen akcie, jejichž odolnost byla letos testována. Trhy s dluhopisy, zejména v Japonsku, Spojených státech a Velké Británii také zažívaly dekády nevídané šoky. Dnešní článek ale věnuji nejznámější kryptoměně, tedy bitcoinu, který je neprávem nazýván digitálním zlatem a v textu níže vysvětlím, proč po letošním roku již nikdo příčetný nemůže v bitcoinu digitální zlato nadále hledat, natož na virtuální minci spoléhat jako na uchovatele hodnoty. Bitcoin letos ukázal svou pravou povahu právě i v reakci na četné tržní šoky a prokázal, že není digitální zlatem, ale pouze spekulativní hračkou velkého kapitálu, jehož role uchovatele hodnoty tváří v tvář tržním otřesům zcela selhala v porovnání se skutečnými uchovateli hodnoty, tedy cyklickými akciemi a skutečným fyzickým zlatem nebo jeho deriváty.

Zpětná identifikace důvodů tržních pohybů je pro určení povahy aktiva a chování investorů zcela zásadní. Níže přiblížím skrze analýzu chování bitcoinu, státních dluhopisů USA, zlata a indexu S&P 500, který sdružuje nejzdravější a nejsilnější veřejně obchodované společnosti ve Spojených státech.

Prvním tržním otřesem bylo samotné zvolení Donalda Trumpa prezidentem Spojených států dne 6. listopadu roku 2024. Zde lze také pozorovat první reakce čtyř výše zmíněných aktiv, ale také amerického dolaru, jehož hodnota značně rostla v očekávání protržní politiky republikánské strany. Zlato zareagovalo propadem, konečně Donald Trump se netajil záměrem snížit úrokové sazby a otevřít nové ekonomické příležitosti včetně urovnání vztahů s Ruskou federací, čímž by se na trh opět dostalo nyní sankcionované ruské zlato a trhy reagovaly prodeji. Státní dluhopisy USA taktéž v období listopadu až prosince 2024 propadly, opět kvůli úrokovým sazbám Federální rezervní banky, jejichž snížení bylo Trumpovou ekonomickou prioritou. Bitcoin rostl společně s akciovými indexy, ale virtuální měna tento růst registrovala zejména proto, že Donald Trump několikrát vyjádřil své záměry kryptoměny podpořit a deregulovat, což na samotné hodnotě bitcoinu nic nemění, ale kupci zřejmě doufali, že politika nového prezidenta USA přiláká více investorů.

Období Trumpova zvolení lze shrnout následovně - Bitcoin roste v období listopadu 2024 až ledna 2025 o 30 %, akciové indexy připisují 5 %, dolar roste a zlato společně s výnosy amerických státních dluhopisů klesá. Chování akcií, zlata, dluhopisů i bitcoinu je zcela logické, protržní prostředí mělo odblokovat regulaci a rizika, čímž stoupla vůle kupců riskovat a přesouvat se ze stabilního zlata a dluhopisů do rizikovějších aktiv. Klíčový moment pro akcie, bitcoin, zlato i dluhopisy nastává dne 13. února 2025, kdy Donald Trump na setkání Asociace republikánských guvernérů oznamuje záměr uvalit cla ve výši 25 % proti Kanadě a Mexiku, čímž přichází první vlaštovka nadcházející celní války. Až Trumpem vyvolaná obchodní válka odhalila zásadní trhliny v pověsti bitcoinu coby digitálního zlata, které se nezacelily dodnes.

V období 13. až 20. února byl akciový index S&P 500, ale také bitcoin poblíž svých maxim 6 100 bodů, respektive 97 000 dolarů. Klesající dolar v období ledna až února pak vyvážil cenu troyské unce zlata na 2 800 dolarech a státní dluhopisy USA se taktéž pohybovaly nad křivkou úrokové míry centrální banky, což signalizuje nedůvěru v budoucí snižování úrokových sazeb kvůli inflaci způsobené cly. Prvotní reakcí na Trumpovo vyhlášení obchodní války nejbližším sousedům byl globální pokles akciových trhů, ale také bitcoinu. Namísto růstu zlata v souvislosti s obchodní válkou klesl kurz digitální měny o více než 15 % za pouhý měsíc z 97 000 dolarů na 75 000 dolarů za jednu minci, čímž bitcoin zcela iracionálně kopíroval pohyby akciových trhů namísto toho, aby následoval růst kurzu zlata v reakci na geopolitickou nestabilitu.

Zatímco bitcoin o 15 % klesal, zlato ve stejném období o 15 % rostlo a klesaly také státní dluhopisy, jejichž držitelé vnímali obchodní válku jako příležitost ke snížení úrokových sazeb k vyrovnání ekonomického šoku pro společnosti ze Spojených států, ostatně sám Trump tento úmysl často akcentoval. Pohyby rozličných aktiv v období února až dubna 2025 by samy o sobě nemusely být jednoznačně určující, ale následující měsíce Donald Trump obchodní válku dále eskaloval, konkrétně během dubna až akvětna 2025, kdy oznámil takzvaný Liberation day, tedy zavedení plošných cel ve výši 10 až 50 % proti jednotlivým světovým ekonomikám. Akciové indexy logicky reagovaly negativně rekordními poklesy, zlato v následujících dnech rekordně posílilo a bitcoin opět propadl o více než 6 %.

Právě rozpoutání celosvětové celní války a související reakce bitcoinu je pro dnešní vývoj zcela určující. V období dubna až června roku 2025 došlo k separaci kurzů bitcoinu, amerického dolaru, zlata a akciových indexů. Zatímco zlato vyvažovala klesající hodnotu amerického dolaru růstem a na geopolitickou nejistotu reagovalo dalším znásobením růstu, bitcoin kopíroval chování amerických akciových indexů a jakmile index klesaly a rostly, bitcoin klesal a rostl téměř identicky.

Z výše uvedených ozdrojovaných pohybů bitcoinu lze chování digitální měny jasně spojit s pohyby akciových indexů, čímž se de facto kryptoměna sama diskvalifikuje z aktiva vhodného k uchování hodnoty. Princip takzvaných risk-off aktiv je v jejich imunitě vůči tržním otřesům a to nejen v reakci na pohyby akcií. Uchovatelé hodnoty mají být také imunní vůči výkyvům měn a pokud slábne americký dolar, měla by být hodnota bitcoinu na kurzu dolaru nezávislá, což ale zdaleka není.

K vyvrácení legendy o digitálním zlatě stačí denominovat bitcoin k jeho prosincovému maximu dne 17. 12. a říjnovému maximu dne 6. 10.  v globálních rezervních měnách, tedy v čínském jenu, euru, dolaru a pro účely českých čtenářů také v české koruně. Zatímco v prosinci dosáhla cena jedné virtuální mince 115 810 dolarů, 17 600 000 japonských jenů, 106 500 eur a 2 606 000 korun, v říjnu šlo o 126 000 dolarů, 18 900 000 japonských jenů, 107 700 eur a 2 613 000 korun. Na serveru cointelegraph.com je možné si zvolit preferovanou měnu a následně výše uvedené denominace bitcoinu v určitých dnech ověřit.

Růst kurzu bitcoinu v amerických dolarech je tak vyvážen poklesem samotného dolaru a zatímco akciové indexy i při započtení slabšího dolaru mírně rostly, bitcoin se téměř nepohl z místa. Mezitím ale došlo k poklesu úrokových sazeb v USA, což je významný proinflační a prorizikový pohyb, v jehož důsledku cena zlata trhá rekordy, dolar rekordně oslabil a státní dluh USA dál raketově roste. Společně s geopolitickou nejistotou by bitcoin měl být investory vyhledáván, ale světe, div se - není. Objem obchodů v dubnu 2025, kdy bitcoin registroval rekordní pokles z více než 115 tisíc dolarů až na hodnoty pod 75 000 dolary, dosáhl celoročních minimálních hodnot a zatímco akciové indexy zaznamenaly korekci k růstu rychleji, bitcoin se mírně řečeno poněkud loudal. Nebyl o něj zájem. To skutečné zlato v mezičase reagovalo přesně tak, jak investoři očekávali a globální nejistota i Trumpův chaos zajistily, že drahý kov od začátku roku posílil v dolarové denominaci o více než 50 % a v korunách taktéž o více než 30 %. Zlato na propad hodnoty dolaru reaguje růstem přesně tak, jak by mělo a bitcoin se často chová opačně. V období největšího oslabení dolaru klesal také bitcoin a už jen tento samotný fakt virtuální mince jako uchovatele hodnoty efektivně diskvalifikuje.

Skutečná role bitcoinu nespočívá v roli digitálního zlata nebo uchovatele hodnoty, ale v prosté spekulativní hře velkých peněz, tedy investorů schopných trh zásadními pohyby vychýlit z kurzu a vydělat při této hře na kočku a myš desítky miliard dolarů. Příklad z října tohoto roku mluví za vše. Sekundární trh s opcemi - sázkami na budoucí ceny aktiv - je pro příklad říjnového růstu a poklesu zásadní, bitcoin se totiž nejprve vyšplhal na bezmála 126 000 dolarů bez jasného důvodu, jen aby posléze klesl na 110 000 dolarů a to vše bylo způsobeno nákupy a prodeji v řádech pouhých miliard dolarů - u aktiva kapitalizovaného na více než 2,2 bilionech dolarů je taková míra likvidity potřebné k významnému pohybu zatraceně nízká. Na počátku září se bitcoin pohyboval na kurzu 110 000 dolarů za virtuální minci a podle analytických společností došlo k nákupu za 2,3 miliardy dolarů, jehož okamžitým vlivem cena virtuální mince narostla o více než 3 % a indikovala zásadní nákup, čímž se přidali i drobní investoři. Ti ale nezačali kupovat pouze samotné mince, ale začali také skrze takzvané call opce - sázky na budoucí růst - sázet, že bitcoin dosáhne 17. října, kdy se opce vypořádávaly, hodnoty nad 125 000 dolary. Jen hodnota těchto sázek dosahovala více než 19 miliard dolarů, ale trh také v době rapidního růstu hodnoty registroval sázky opačné, takzvané put opce - sázky na budoucí pokles - v neméně vysokých hodnotách. Jakmile bitcoin 6. října dosáhl rekordních 125 000 dolarů, začali velcí investoři skupovat levné opce na budoucí pokles a světe, div se, o několik dní později již bitcoin klesl o 11 % a dnes jsou tyto levně nakoupené opce zlatým vejcem v rukou velkých investorů, kteří prudkým prodejem následně kurz srazili a vydělali, jak jinak, desítky miliard dolarů na poblázněných nadšencích, jejichž sázky jsou dnes bezcenné.

Celkem těmito výkyvy investoři sázející na budoucí kurz 17. 10. 2025 na 110 000 dolarech vydělali 18,9 miliard dolarů. K pohybům nahoru a dolů pak stačil jediný nákup a prodej v hodnotě 3 miliard dolarů, což je taktéž poměrně alarmující. Během pouhého týdne bitcoin posílil o 13 % a stejně rychle tratil přes 12 %.

Nejenže tak domnělé digitální zlato kopíruje pohyby akcií, což je pro bezpečné aktivum nepřijatelné, ale také ignoruje kurzy měn a tržní výkyvy způsobují minimální kapitálové šoky nahoru i dolů, na kterých vydělává velký kapitál často na úkor drobných investorů z řad jednotlivců a nadšenců. Aby se šok podobný tomu z října stal místo na trhu s bitcoiny na tom se zlatem, musel by si spekulant připravit zhruba 140 miliard dolarů, což je aktuální hodnota připravených pozic investorů ochotných drahý kov nakoupit těsně pod jeho tržní hodnotou. Jediným člověkem na světě, jehož firma disponuje takovým kapitálem, je Warren Buffet, který bitcoin dlouhodobě nazývá bitcoin bláznovským zlatem a hazardem, jehož skutečná hodnota je podle legendárního Věstce z Omahy přesně 0 dolarů, tedy jedno velké virtuální nic, které ženou vzhůru pouze důvěra a peníze spekulantů, kteří chtějí rychle zbohatnout.

Další placené zdroje:

Dovětek autora

Kvalitní texty nevznikají ze vzduchu. Pokud rádi čtete nejen mé, ale i jiné texty rozličných autorů, podpořte je pochvalou, sdílením či přímo i finančně stejně, jako byste ocenili dobré jídlo nebo inspirativní knihu. Rychlá doba sociálních sítí vede často ke zkratkám a zjednodušování, které křiví společenskou inteligenci i kritické myšlení. Protiváhou zkratek je kvalita a opakem ignorace je zájem. Jen skrze zájem o kvalitu lze v případě obsahu vyvážit dnešní informační přebytek doby a to, jaké texty budou tvořeny, určují výhradně a pouze čtenáři.