Článek
V životě někdy nastanou situace, kdy řešení dlouhodobého problému jednoduše nevidíte, a i kdyby na vás řešení křičelo a upozorňovalo na sebe, budete jej ignorovat. Taková je situace u českých výběrů spotřební daně z tabáku, kde český (a také německý) kuřák financuje dopravní infrastrukturu, obranný rozpočet a rostoucí ekonomiku Polska. Vláda zároveň nepochopitelně dělá vše pro to, aby se problém dále zhoršil.
Kuřáci v ČR přestávají financovat rozpočet, vláda reaguje zvýšením daní
Dle dat českého statistického úřadu je podíl kuřáků v populaci České republiky na úrovni 24,1 %. Z toho takzvaní denní kuřáci tvoří přes 22 % populace v kategorii nad 15 let.
Stát vybral na dani z tabáku v roce 2024 zhruba 65 miliard Kč, což bylo o 12 miliard méně, než ministr financí plánoval. Daně rostou, příjmy klesají, bohužel již dlouhodobě - v roce 2015 se vybralo stejně jako v roce 2023 navzdory dvakrát vyšší spotřební dani. Ekonom s kalkulačkou a znalostmi matematiky žáka základní školy může jednoduchým výpočtem zjistit, o kolik desítek miliard přichází stát ročně na výběru spotřební daně z tabákových výrobků. Číslo je naprosto děsivé.
Mužů a žen nad 15 let v České republice žije 9,2 milionu. Denních kuřáků je v populaci 22 %, což odpovídá počtu 2,02 milionů kuřáků mezi obyvateli republiky. Statistici mluví u jejich spotřeby o 15 až 24 cigaretách, pro účel výpočtu toto číslo zprůměruji na 20 cigaret denně, což je jedna krabička na obyvatele ve skupině ,,denní kuřáci“.
Sám jsem kuřákem a výše uvedená - nudná - čísla uvádím zejména proto, aby byla zcela jasná logika mého výpočtu, protože výsledek je k zamyšlení i ve vztahu nutného posílení obranyschopnosti České republiky i zadlužené státní kasy. Podíl zdanění krabičky cigaret v České republice tvoří 97,9 % z celkové ceny, další zátěží je pak DPH. Při zahrnutí 2,02 milionu denních kuřáků se spotřebou 20 cigaret denně vychází roční výběr daně při průměrné ceně 156 Kč a dani 128 Kč z této ceny na 97 miliard Kč, tedy o 37 miliard více než stát vybral v roce 2024. Trable s výpočty ale nekončí, ba naopak, rozporuplných údajů ve statistikách při hlubším zkoumání přibývá.
Při hledání relevantních dat okamžitě narazíte na nesrovnalosti a do očí bijící rozpory, které signalizují, že se na trhu s tabákovými výrobky děje něco nekalého.
Přiznaní kuřáci neodpovídají statistikám spotřeby - kde svůj tabák nakupují?
Pojďme analyzovat dva zdroje, které jsou nejrelevantnější pro zjištění, kolik kuřáků v ČR existuje a kolik cigaret se kouří. Poslouží statistika výrobce Philip Morris - největšího výrobce tabáku v ČR - a Českého statistického úřadu, který dotazníkovými šetřeními zkoumá podíl kuřáků na populaci.
Výrobce deklaruje v roce 2020 prodeje 13,7 miliard kusů cigaret, což odpovídá 11 cigaretám denně u kategorie denních kuřáků. Český statistický úřad ale kontruje číslem 19,08 miliard cigaret v tom stejném období - toto číslo paradoxně více odpovídá přiznané spotřebě kuřáků samotných, kterou vnímám jako více relevantní údaj. Rozdíl mezi oběma čísly ve výši 40 % je zarážející.
A teď přijde dlouho očekávaná odpověď na zapeklitou otázku, kudy utíkají desítky miliard spotřební daně, které by normálně zaplatili čeští kuřáci.
Polsko v roce 2015 vybralo na spotřební daně z tabáku 5,9 miliardy zlotých, tedy zhruba 36 miliard korun. V roce 2023 to ale bylo už celých 37,8 miliardy zlotých (!!!), tedy přibližně 230 (!!!) miliard korun.
V Polsku ale mezitím počet kuřáků ubyl z 29 % na 23 % srovnatelných s Českou republikou. A abych výše uvedený výběr spotřební daně z tabáku v Polsku přebil ještě děsivějším číslem, mezi lety 2015 a 2023 došlo v Polsku ke zvýšení spotřební daně na tabák o pouhých 13 %. Češi nakupující v Polsku zaplatí za své neřesti výrazně méně a podle dat o výběru daní to tito Češi již dávno, bohužel, vědí.
Poláci tedy mezi roky 2015 a 2023 zvedli spotřební daň o 13 %, kuřáků jim o 20 % ubylo a vybrali o 200 miliard Kč více. To zní skoro jako pohádka. Česká republika navzdory uvalení více než dvojnásobné spotřební daně na tabákové výrobky vybrala podobně jako v roce 2015.
Z nárůstu výběru spotřební daně v Polsku ale nelze vinit pouze Čechy. Také Němci a Slováci jsou jistě na vině, protože stejně jako vysoká procenta obyvatel polského pohraničí jezdí za neřestmi právě tam.
Spotřební daně se mají dále zvýšit - Poláci nakupují stíhačky a obranné systémy, Češi s Němci platí
Již z diskrepance výše v textu uvedené - a to jsme jen v rovině oficiálních čísel - je znát, že střední desítky miliard ročně unikají právě do Polska - černý trh je v ČR marginální a dle odhadů dosahuje pouhých 3 % celkového trhu s tabákem s dopady na úrovni 1,5 až 3 miliard ročně, což jsou ,,drobné“.
Nákup stíhaček F-35 v ceně 150 miliard by kuřáci zaplatili za čtyři až pět let. Takto ale peníze zůstanou v Polsku. Tam nekončí pouze nevybraná spotřební daň na tabák, ale také mnoho miliard od Čechů, kteří zde nakupují potraviny.
Polská armáda mezitím nakoupila 480 systémů HIMARS za 10 miliard dolarů, což odpovídá jednomu roku (!) výběru spotřební daně z cigaret v zemi. Obranné systémy technicky platí Češi a Němci, kteří by peníze rozhodně ocenili sami ve svých rozpočtech. Vláda České republiky ale zcela ignoruje fakt, že vyšší zdanění neznamená nutně ekvivalentní výběr a co je moc, to je příliš, zvlášť když stačí dojet k našim severním sousedům. Reakcí na plánované zvýšení spotřební daně nemusí být pouze nákupy v Polsku, ale také rozmach černého trhu a souvisejících kriminálních organizací obchodujících s padělaným zbožím.
Méně je někdy více
V době, kdy Česká republika potřebuje v rozpočtu každou korunu a je zcela zřejmé, že spotřební daně narazily na své limity, by vláda odpovědná za český rozpočet měla i přemýšlet, nejen stále dokola zvedat daně kuřákům. Ti začnou hledat alternativy, a nakonec utrpí samotná státní kasa. Než někdo namítne, že lze přestat kouřit - tento dopad by měl na současnou státní kasu ještě více likvidační účinky než samotné kouření. Vybraných 60 miliard, ačkoli mohlo být daleko více, by nebylo možné za současné situace nahradit.
Polákům tak dle konzervativního odhadu ročně přispíváme do rozpočtu jen nákupy cigaret přibližně 30 až 40 miliardami korun. Ti posilují svou armádu, budují rozsáhlou dálniční síť a ekonomika Polska roste nejrychleji v EU. Mezitím naše výběry ze spotřební daně klesají a reakcí vlády je, že plánuje daň dále navýšit.
Polská ambasáda v ČR by tak alespoň jednou za rok měla na české ministerstvo financí napsat děkovnou nótu a uspořádat pro zaměstnance ministerstva benefiční akci.
