Chat Control hýbe Evropou: Jak charita z Hollywoodu využila slabiny EU?

Poslední týden veřejnou debatou rezonuje návrh Evropské komise pod názvem Chat Control, jehož proměna z opatření pro potírání dětské pornografie až do šmírovacího nástroje, který skenuje e-maily a chatovací aplikace 450 milionů Evropanů bere dech. Na povrch navíc začínají vyplouvat znepokojivé detaily o postupu Evropské komise i její šéfky, Ursuly von der Leyen.

Za návrhem navíc podle informací médií stojí soukromá firma, registrovaná jako charita, založená americkými herci Ashtonem Kutcherem a Demi Moore. Charita si ale v uplynulých letech najala nejlepší lobbisty a její zástupci se nejen že přímo podíleli na textu návrhu, ale také si pro posílení své pozice najali členy Europolu a další vlivné evropské úředníky. A vznikl Chat Control, který nikdo kromě organizace Thorn nechtěl, ale rozměry opatření se jako lavina mokrého sněhu postupně nabalovaly a nabobtnaly do až neuvěřitelné míry masového sledování Evropanů způsobené úspěšným lobbingem a zranitelností evropského systému.

O návrhu v současné podobě budou zástupci Evropské rady hlasovat již 12. října 2025.

Organizace Thorn, založená v roce 2009 herci Demi Moore a Ashtonem Kutcherem, je v EU registrovaná jako nezisková charita. Jinde ve světě ale Thorn prodává svůj software Safer sloužící pro skenování soukromé komunikace a odhalování závadného obsahu za peníze a funguje jako běžná firma s vývojáři, marketingovým oddělením a také až příliš vlivným obchodním oddělením a externími spolupracovníky z řad kriminalistů, úředníků a politiků.

Jak ukázala kauza Chat Control, v Evropské unii je dnes možné skrze lobbing navrhnout legislativu šitou na míru konkrétní firmě, zapracovat do dopadové studie vlastní materiály opět šité na míru konkrétní firmě a následně legislativu předložit k hlasování v pozměněné podobě a tím se pokusit dosáhnout i ovládnutí evropského trhu. Jak zní slavné pořekadlo, cesta do pekla byla i v tomto případě dlážděná dobrými úmysly.

Evropští a američtí reportéři skrze institut Freedom of information (FOI) získali dokumenty obsahující přesná data proběhlých jednání i schůzek a na základě této mapy zmapovali úsilí firmy Thorn zavést v maximální míře povinné sledování Evropanů od samého počátku. Největším paradoxem je, že samotná Evropská unie financovala organizaci, jíž byla firma Thorn členem a přímo se tak finančně podílela na vzniku návrhu CSAM v současném znění, který veřejnost zná pod názvem Chat Control.

Roku 2020 vzniká organizace WeProtect Alliance, do které vstupuje jako člen i organizace Thorn založená hollywoodskými herci, registrovaná jako nezisková charita. Pod WeProtect alliance, která je financovaná i ze zdrojů Evropské unie, následně vzniká první návrh opatření CSAM a sledování textovacích aplikací a e-mailů začíná nabírat první příznivce i z řad úředníků a funkcionářů EU. Později roku 2020 nastupuje Antonio Labrador Jimenéz, člen týmu evropské komisařky Ilvy Johansson, do správní rady firmy Thorn, čímž vzniká střet zájmů - vlivný úředník Evropské komise je zároveň i funkcionářem firmy, jejíž zájmy propaguje. O několik měsíců později, také v roce 2020, spouští Thorn svůj produkt Safer. Jde o software detekující závadné chování uživatelů s ambicí odhalit zneužívání dětí a dětské pornografie. Odborníci produkt ale nehodnotí přívětivě, míra falešných indikací je příliš vysoká a software si v té době neumí poradit s šifrováním textovacích aplikací.

O rok později se ale zástupci firmy Thorn setkávají s více než dvacítkou nejmocnějších politiků EU, jakými jsou eurokomisaři Thierry Breton, Magrete Verstager a jednají i se samotnou šéfkou komise, Ursulou von der Leyen. Chtějí zabránit společnosti Meta, aby zavedla koncové šifrování v chatovací aplikaci Messenger, čímž by se Thornu ztížil potenciální přístup k informacím. Později v roce 2021 zástupci firmy Thorn kontaktují i odpovědnou komisařku Ylvu Johansson a vzniká první draft opatření CSAM. Následně Thorn zasílá eurokomisařce vlastní návrh synergie v rámci opatření, čímž definuje své požadavky a žádá o zahrnutí technických parametrů sledování do vznikajícího návrhu.

Rok 2022 je rokem lobbingu. Thorn si najímá vlivnou lobbistickou kancelář FGS Global působící v rámci evropských institucí a posiluje svůj tým o přední zástupce evropských institucí. Šéf oddělení kybernetické bezpečnosti Europolu Ferando Ruíz Peréz získává pozici ve správní radě organizace a Cathal Delaney, šéf týmu CSAM v rámci Europolu získává pozici šéfa oddělení Thornu pro identifikaci obětí. Delaney zároveň působí jako poradce při revizích a připomínkách k návrhu CSAM na evropském plénu, čímž opět vzniká střet zájmů.

V květnu roku 2022 zveřejňuje komisařka Ylva Johansson první podobu návrhu CSAM dnes známého jako Chat Control. Na podobě legislativy a dopadové studii se přímo podílejí i zástupci organizace Thorn. Několik dalších případů lobbingu, konzultací mezi Evropskými politiky a zástupci firmy přeskočím až do času, kdy se legislativa proti zneužívání dětí proměnila v největší pokus o sledování soukromé komunikace v historii Evropské unie. Evropští zákonodárci totiž v roce 2023 hromadné sledování odmítli, čímž snahy organizace Thorn překazili a návrh CSAM se opět přesunul do roviny potírání zločinů spáchaných na dětech.

Dánové ale vše v roce 2025 změnili a Chat Control se opět objevuje s horší podobě než kdy dříve.

Příběh o úspěšném lobbingu organizace Thorn měl skončit již v roce 2023 zamítnutím rozsahu předloženého návrhu a nadále probíhaly pouze diskuse o upravené formě opatření CASM s původní limitací na prevenci zneužívání dětí. Z dosud neznámého důvodu ale dánské předsednictví v červenci roku 2025 návrh revidovalo a předložilo jej k hlasování na plénu Rady EU v říjnu 2025 v rozměrech, které naopak dalece převyšují i snahy lobbistů Thornu v letech 2020 až 2023.

Podle dánského nárvrhu by veškeré zasílané fotografie, videa a odkazy vyžadovaly souhlas uživatelů se skenováním obsahu a vyhodnocováním závadnosti. V realitě by tak nešlo technicky o vynucené sledování, uživatelé by jen bez umožnění přístupu ke svým fotkám, videím a odkazům nemohli aplikace používat. V případě vyhodnocení závadnosti by pak dosud neurčená autorita, pravděpodobně na evropské úrovni, rozhodovala o krocích proti odesílateli závadného obsahu a v reálném čase by závadnost vyhodnocovala. Samozřejmě jde o maximálně kontroverzní opatření, které by s sebou neslo přenesenou odpovědnost evropských orgánů, nikoli poskytovatele softwaru v oblasti vyhodnocování falešných pozitiv. Zpráv, které software vyhodnotí jako závadné ačkoli závadné nejsou, by podle odborníků mohly být desítky až stovky tisíc denně. Dánský návrh server Seznam Zprávy v reportáži o opatření CASM příhodně připodobnil k situaci, kdy pošta otevírá a prohlíží veškeré zasíláné dopisy a kontroluje, zda nejsou závadné.

Případ opatření CASM známého jako Chat Control ukazuje nejen zranitelnost evropských institucí vůči lobbistům a zájmovým skupinám, ale také perfektně dokládá, jak vznikají ony nepochopitelné a veřejností nenáviděné návrhy opatření, jakým Chat Control v dánském znění zajisté je. Nedostatek kontroly pronikání vlivových organizací stál i za takzvanou katarskou kauzou, v jejímž důsledku byly pro změnu odhaleny lobbistické snahy zemí Perského zálivu a Severní Afriky. Opět šlo o zprvu nenápadný vliv, který se posléze přeměnil v rozsáhlý lobbing doprovázený kontroverzemi v podobě hodnotných darů funkcionářům EU doprovázených finančními dary, dovolenými a dalšími výhodami. Jmenovat lze tako kauzu Franze Timmermanse, který své klimatické cíle propagoval skrze financování neziskových organizací na území EU, jejichž cílem bylo návrhy bývalého eurokomisaře maximálně podpořit a ospravedlnit jeho politiku. K propagaci využíval peníze evropských daňových poplatníků darované neziskovkám.

Výše jmenované kauzy ale ukázaly nejen zranitelnost evropských institucí, ale také usilovnou práci médií a v té souvislosti i jistou existenci garancí transparentnosti a efektivitu nařízení Freedom of information, skrze které novináři pochybný a kontroverzní postup aktérů v případě Chat Controlu odhalili. Evropská unie a její instituce tak zajisté nefungují ideálně, lze ale i v případě nepříjemných zjištění spoléhat na pojistky uvnitř aparátu, které občanům umožňují jednat a tyto praktiky také odhalit.

Placené zdroje: