Demokraté vyhrávají New York, ale ztrácí Spojené státy

Kdo bude novým starostou New Yorku, se Američané dozvědí již v následujících několika dnech a dílčí výsledky by mohly být známé již dnes večer. Jak dlouho ale bude přepočítávání hlasů probíhat v době, kdy jsou Spojené státy kompletně ochromené paralýzou federální vlády, to nyní nelze odhadnout. Zohran Mamdání je ale fenoménem, něčím novým, a v ultraliberálním městě typu New York, kde se mísí kultura, umění, nové společenské přístupy a ohromné sociální nerovnosti, není vítězství otevřeně socialistického kandidáta žádným překvapením. Mamdání nechce pouze vést město, ale přeje si reformovat celou společnost a hodlá vykořenit drahé licence pro malé podnikatele, poohlíží se po formování firem do sociálních družstev a jednou z jeho priorit je také regulace vysokého nájemného, které v New Yorku dosahuje několika tisíců dolarů za pokoj se spolubydlícím. Chudí obyvatelé města tak nezaplatí nájem ani z měsíčního příjmu a je naprosto běžné mít v New Yorku dva plné nebo více zkrácených úvazků. Mamdáního ultraliberální přístup a otevřená podpora socialismu jako nového nástroje k regulaci kapitálu je tím, na co voliči slyší v otázkách komunálních témat.

Co je ale závažnější, Zohran Mamdání je navíc otevřeným antisemitou a tuto vlastnost zdědil po svém otci, Mahmúdu Mamdáním, který je profesorem na Kolumbijské univerzitě v USA. Níže uvedu několik citací obou aktérů, které nelze vnímat jinak než jako otevřeně protižidovské až do té míry, že oba muži zcela transparentně volají po zničení státu Izrael arabskými sousedy a po vykořenění židovské kultury. Aby byl text korektní, veškeré níže uvedené informace jsou detailně odzdrojovány a pochází z médií, která lze označit jako důvěryhodná.

Existuje zásadní rozdíl mezi tím, co platí na obyvatele New Yorku, a jak se na Mamdáního témata dívá zbytek Spojených států. Demokraté sice nasadili do boje o vedení americké metropole líbivého kandidáta, jeho úspěch ale může potopit snahy Trumpových protivníků o výhru v průběžných volbách roku 2026 na celostátní úrovni. Níže upřesním, proč tomu tak je.

Prvně uvedu, že nerad využívám ve spojení s prožidovskou rétorikou výraz antisemitismus, neboť semitskými národy jsou i Arabové, mezi něž patří i Palestinci. Výraz je nepřesný, ale marně bych v českém jazyce hledal přesnější pojmenování. V kontextu mého textu je tak antisemitismus rétorikou namířenou proti židovské kultuře, státu Izrael a globální židovské populaci.

Teprve 34 letý Zohran Mamdání se narodil v Ugandě a je s podivem, že inklinuje k protižidovské a antisemitské rétorice, protože i jeho rodina byla terčem rasové nenávisti diktátora Idiho Amina, který v 70. letech 20. století započal kampaň proti indickým migrantům v zemi a v důsledku této kampaně narychlo zemi opustilo až 80 tisíc lidí. Otec Zohrana, Mahmúd, se později do Ugandy po Aminově pádu v 80. letech vrátil, ale zemi opět opustil poté, co získal pozici profesora na prestižní Kolumbijské univerzitě ve Spojených státech. Mladému Zohranovi tehdy bylo pouhých sedm let a většinu života tak dnešní kandidát na starostu New Yorku prožil již ve Spojených státech.

Sám Mahmúd Mamdání své otevřeně protiizraelské a protižidovské postoje netají. V roce 2021 například při střetu militantů z hnutí Hamás s Izraelem uvedl následující slova:

Jen pro pořádek - první a druhá intifáda byly obdobím, kdy Palestinci z hnutí Hamás, Fatah a dalších militantních organizací zabíjeli civilisty na trzích, ve veřejné dopravě, ale i v synagogách a obchodních centrech. Jen během druhé intifády zemřelo více než 600 civilistů a další tisícovky byly zraněny. Bomby byly umístěny v obchodním centru, v linkových autobusech nebo také v knihovnách, hotelech a barech, kde nezabíjely jen Izraelce, ale také izraelské Araby a mimo jiné i studenty ze Spojených států a turisty z celého světa. V Gaze nežijí žádní Izraelci, tamní populace se evakuovala a zcela vysídlila v rámci izraelského stažení sil z Gazy v roce 2005 a od té doby na půdě Gazy nežijí žádní osadníci a území bylo spravované výhradně a pouze samotnými Palestinci.

V dalších příspěvcích Mahmúd Mamdání velebí palestinský odpor a masakr civilistů dne 7. října odmítl nazvat terorismem, ale uvedl, že jde o válečný zločin, jakých byly v období izralsko-palestinských konfliktů desítky. Ani slovem neuvedl, že 7. října umírali také občané Spojených států a v reakci na útok vyzval po rozpadu státu Izrael, který má být podle otce Zohrana Mamdáního vykořeněn od židovského obyvatelstva a předán Palestincům do správy. Dle mého názoru je ale nejhorším výrokem Mahmúda Mamdáního nepřímé velebení holocaustu a porovnání prohry arabských států v arabsko-izraelské válce s holocaustem na Blízkém východě. Mahmúd Mamdání uvedl,

Využití sousloví „purified Germany“ ve smyslu očištění Německa od židovské kultury a milionů tamních Židů je něčím, co by tváří v tvář hrůzám holocaustu nemělo nikdy zaznít v jakékoli civilizované zemi. Tato slova ale z úst otce Zohrana Mamdáního zazněla a to dokonce na akademické půdě. Bylo možné využít jiné výrazy, například eradicated, exterminated, massacred - angličtina nabízí četné vhodnější výrazy - , ale profesor Mamdání využil ve svém výroku slovo purified, což dokládá jeho vidění světa a především židovské populace. Akademik Mamdání starší také překrucuje okolnosti roku 1948, kdy arabské státy odmítly uznání dvoustátního řešení na území dnešního státu Izrael a Palestiny a místo toho na židovské obyvatele na území zaútočili. Židé ale vyhráli a zcela logicky nechtěli sdílet území, které jim přiřklo OSN, s těmi, kteří je den po vyhlášení závazné mezinárodní rezoluce OSN napadli.

Mahmúd Mamdání ale na starostu New Yorku nekandiduje. Jeho výroky tak pouze dokreslují ty, které pronáší jeho syn, Zohran. Mladý kandidát demokratů a pravděpodobně i nový starosta New Yorku se také nebál několika kontroverzních a otevřeně antisemitských výroků. V roce 2025 prošel New Yorkem průvod protiizraelských demonstrantů s nápisy „Globalize the intifada!“, jehož se zúčastnil i Zohran Mamdání. Opět jde o paralelu k první a druhé intifády na přelomu milénia a souvisejících útocích proti civilním cílům v Izraeli, ale i na území jiných států, například v Řecku. Heslo „globalizujme intifádu“ tak přímo bez okolků vyzývá k násilí proti Židům nejen na území Izraele, který válčí s teroristy z Hamásu, ale také na dalším území. Jako Žid vnímám tento výrok jako nebezpečný a násilí proti evropským nebo americkým Židům lze přeložit jako kolektiví vinu za něco, co dotyční nezpůsobili a často nemají v Izraeli ani volební právo.

Zohran Mamdání tento výrok ale odůvodnil tím, že jde o podporu palestinského boje za rovná práva, což je úsměvné. Terorismem ještě nikdy v historii žádná skupina osob rovná práva nezískala a obhajoba terorismu jako prostředku k dosažení cíle zní z úst kandidáta na starostu New Yorku, města, které terorismem zásadně utrpělo, jako rouhání. Do rovnice alibismu a silně protiizraelského postoje Mamdáního zapadá i jeho vyjádření k teroristickému útoku proti civilistům a únosům rukojmí do Gazy dne 7. října 2023.

Ve vyjádření není ani slovo o terorismu, civilních obětech a násilí na nevinných, kteří často ani nebyli občany státu Izrael a pouze do země přicestovali za kulturním vyžitím. Kandidát na starostu New Yorku ale den po teroristickém útoku neodsoudil útok samotný, nýbrž reakci Izraele. Mamdání je tak zástupce silně protižidovského proudu a jeho rétoriku kritizovali nejen prominentní republikáni, ale také demokraté, například guvernér Pennsylvánie, Josh Shapiro, který je sám židovského vyznání a Shapira následovali i další, jmenovat lze Joshe Gottheimer, Davida Scotta či Kathy Manningovou. Ve všech případech jde o celostátně významné politiky, kteří zastupují demokratickou stranu v Kongresu a v čele jednotlivých států federace USA.

Postoj k terorismu a k Izraeli je vzhledem k významné židovské populaci ve Spojených státech klíčový nejen na úrovni jednotlivých měst, ale také v celostátní politice. Mamdáního popírání terorismu jako nebezpečí umocněné jeho kandidaturou v New Yorku ovlivňuje celostátní podporu demokratické strany, ale nikoliv k lepšímu.

Podle průzkumu veřejného mínění stanice NBC z října letošního roku vnímá Zohrana Mamdáního pozitivně pouhých 22 % dospělých Američanů a celých 48 % registrovaných voličů Demokratické strany jej nepodporuje. U republikánů, zcela logicky, nepodporuje Mamdáního nikdo. Co je pro budoucnost Spojených států daleko závažnější, je upadající podpora Demokratické strany i navzdory rekordní neoblíbenosti prezidenta Donalda Trumpa. Čísla jsou, řečeno diplomaticky, hrozivá a jedním z důvodů je inklinace Demokratické strany k socialistickým experimentům a kandidátům, jakým je právě Zohran Mamdání.

Podle dvou na sobě nezávislých průzkumů CNN a RCP America z června a července 2025 vnímá Demokratickou stranu pozitivně pouhých 28 % Američanů a co je horší, negativně Demokraty vnímá 63 % občanů USA včetně 28 % registrovaných voličů Demokratické strany. V situaci, kdy si prezident Donald Trump dělá, co se mu zamane a neustále překračuje svůj mandát a neodpouští si četné výstřelky typu rekonstrukce Bílého domu, je rekordní nepopularita Trumpových úhlavních protivníků k zamyšlení.

A tak zatímco Demokratická strana slaví pravděpodobné vítězství ve volbách starosty New Yorku, ve skutečnosti tatáž strana prohrává budoucí vliv na federální úrovni a v souboji s Donaldem Trumpem neuspěje zřejmě ani v průběžných volbách roku 2026. Současná čísla jsou hrozivá a popularita demokratů atakuje 40 let nevídaná minima od dob Jimmyho Cartera. Prohra Kamaly Harris v prezidentských volbách započala reformistické tendence uvnitř Demokratické strany, kde získává stále větší vliv Strana demokratického socialismu (DSA), jejímž členem je i Mamdání. Tato frakce uvnitř dříve umírněných, sociálně a tržně orientovaných demokratů zažehla experimenty se socialismem ve formě regulací, znárodňování nebo extrémní daně z bohatství. Zatímco dřívě demokratičtí prezidenti projevovali své sociální cítění a související reformy skrytě a v rámci amerického konsenzu o nedotknutelnosti soukromého vlastnictví, dnes někteří demokraté včetně Zohrana Mamdáního otevřeně podporují znárodnění majetku miliardářů. Problém je, že mentalita Američanů přímo podporuje existenci supertřídy a donedávna bylo snem každého občana uspět, respektive dosáhnout takzvaného amerického snu.

Tento model je na většině území USA stále přítomný, snad s výjimkou nejliberálnějších měst typu New Yorku nebo Los Angeles a Američané na jakékoli pokusy o rovnostářský přístup socialismu reagují silně negativně. Pokud tuto rétoriku navíc demokraté spojí s otevřeným antisemitismem a popíráním hroby terorismu, je pohroma na světě.

Kde jsou doby Billa Clintona, který způsobil rekordní vzestup podpory již podceňované strany svým propracovaným a skvěle zacíleným ekonomickým programem v doprovodu profesionálně zpracované kampaně s hlavním heslem „It's the economy, stupid“, tedy v překladu „Je to o ekonomice, pitomci“. Clinton díky aroganci republikánů a jejích přílišnému opojení vítězstvím ve studené válce a rozpadem Sovětského svazu zvládl Demokratickou stranu nejen oživit, ale přímo také připěl k pozdějšímu úspěchu Baracka Obamy, který těžil právě z nostalgie po Clintonovu ekonomickém programu.

Dnes se demokraté plácají v beznaději a jejich podpora padá na rekordní minima díky přílišnému důrazu na ideologická témata a názorové konflikty, namísto aby se raději zaměřili na Trumpův obchodní a ekonomický program, který decimuje malé a střední podniky ve Spojených státech a uvrhává střední třídu do stále větší nejistoty. Střední třída ve Spojených státech ale nikdy demokraty nepodpoří ve chvíli, kdy přímo popřou její největší ambici, tedy dosažení amerického snu a vybudování vlastního generačního zázemí.

Zohran Mamdání zřejmě postu starosty New Yorku dosáhne. Demokraté ale podporou Mamdáního prohrávají podporu Američanů z venkova, menších měst a konzervativnějších komunit, které jsou nyní náchylnější než kdy dříve k opuštění repulikánských řad. Tyto voliče ale neosloví socialismus, nýbrž umírněný nadstranický program zaměřený na ekonomiku, nikoliv ideologické experimenty s důrazem změny americké mentality, na které tamní společnost vyrostla v největší ekonomiku světa a je středobodem amerického stylu života.

Dovětek autora

Kvalitní texty nevznikají ze vzduchu. Pokud rádi čtete nejen mé, ale i jiné texty rozličných autorů, podpořte je pochvalou, sdílením či přímo i finančně stejně, jako byste ocenili dobré jídlo nebo inspirativní knihu. Rychlá doba sociálních sítí vede často ke zkratkám a zjednodušování, které křiví společenskou inteligenci i kritické myšlení. Protiváhou zkratek je kvalita a opakem ignorace je zájem. Jen skrze zájem o kvalitu lze v případě obsahu vyvážit dnešní informační přebytek doby a to, jaké texty budou tvořeny, určují svým zájmem výhradně a pouze čtenáři.