Ekonomika USA není zdravá, varují legendy Wall Street

V tuzemských médiích jsem se nedočetl o zcela zásadní události v novodobé americké historii. Úřad BEA, který je obdobou Českého statistického úřadu a publikuje ekonomická data, zpozdil zveřejnění výsledků americké ekonomiky za třetí kvartál 2025 a tím ponechal Federální rezervní banku v nevědomosti, kdy údaje zveřejní až po zasedání FEDu v prosinci. Donald Trump se tímto krokem zcela očividně snaží dosáhnout snížení úrokových sazeb v době, kdy inflace v USA dosahuje 3,3 % a roste. Jednotliví členové bankovní rady tak budou rozhodovat nad osudem ekonomiky USA takzvaně naslepo - bez odpovídajících dat, navíc ale ve velmi turbulentním období Trumpova druhého mandátu.

Na úvod článku si vypůjčím slova Raye Dalia, jednoho z nejúspěšnějších investorů v historii USA a zakladatele Bridgewater Associates. Dalio je na Wall Street veteránem a po boku Jamieho Dimona, ředitele největší investiční banky Spojených Států JP Morgan varuje, že zdánlivý růst americké ekonomiky pohání výhradně pouze jeden jediný sektor, jehož produktivita je navíc diskutabilní.

A oba matadoři mají pravdu. Růst Spojených států ženou nahoru dva propojené jevy - investice do datových center ve spojení s umělou inteligencí a růst akciových indexů, díky kterým se ale peníze do ekonomiky přesouvají pouze částečně. Při pohledu na ostatní tradiční sektory ekonomiky USA, tedy výrobní, automobilový a těžební průmysl, jsou již dostupná data mnohem horší a zaměstnavatelé naopak propouští.

Než přejdu k samotnému ekonomickému růstu, je třeba začít u nezaměstnanosti v USA, která vzrostla z 4 % na začátku roku 2025 na 4,4 % ke konci září 2025. Samotné číslo je relativní, samo o sobě by nemuselo znamenat nijak zásadní problém, ale při pohledu do jádra statistik lze identifikovat několik varovných signálů.

Díky úřadu DOGE, který masivně propouštěl ve státních službách, se 300 tisíc zaměstnanců federální vlády ocitlo v roce 2025 bez práce. Ekonomicky by se mohlo naopak jednat o čistý přínos, ale není tomu tak. Druhým sektorem, který propouštěl nejvíce, byly informační technologie, kde o práci přišlo 172 000 zaměstnanců a následně se propouštělo i v maloobchodě - 100 000 zaměstanců - a v sektorech e-commerce i služeb, kde dohromady o práci přišlo 220 000 zaměstnanců. Čisté úbytky pracovních pozic registrovala i doprava, těžební průmysl a výroba včetně automobilek.

Největší nárůst registrovalo zdravotnictví, které přidalo 500 000 pracovních míst a následovaly sociální služby s 350 000 novými zaměstnanci. Jediným vysoce ohodnoceným sektorem, ve kterém se zaměstnanci nabírali, byly byznysové konzultační služby s pouhými 30 000 novými pracovníky. Ve stavařství přibylo 150 000 zaměstnanců a sektorové přírůstky tak registrují zejména obory s většinově nízkopříjmovými zaměstnanci. Zdrojem k datům výše je analýza Bureau of Labor Statistics v druhém kvartále.

Až nyní lze přikročit k samotnému HDP a sektorům, které se na růstu ekonomiky Spojených států z největší míry podílely. Plánem Donalda Trumpa totiž byla záchrana domácího průmyslu díky celním přirážkám na zahraniční dovoz a související snížení cen díky politice America First. Již z logiky věci je celkem patrné, že přirážky na dovoz levného zahraničního zboží ceny nesníži, ale Donald Trump si to spočítal jinak. Dnes lze ale z dat za první dva kvartály odhadnout minimálně trajektorii či trend v jednotlivých ekonomických sektorech, ačkoliv se plný dopad cel stále nestihl plně projevit.

Po šesti měsících registrovala americká ekonomiky čistý propad v maloobchodě (-0,7 % HDP), zemědělství (-0,2 % HDP), vládním sektoru (-0,3 % HDP) a turismu (-0,44 % HDP). Průmysl se také nachází v mírném, leč zanedbatelném poklesu a stagnuje doprava i stavebnictví. V plusu jsou naopak technologie (+1,8 % HDP) a finance včetně pojišťovnictví (+1,7 % HDP). Sektor zdravotnictví také rostl, ale za šest měsíců roku 2025 o pouhých 0,3 % HDP. Nyní již skončím s nudnými, ale velmi důležitými čísly. Z výčtu výše je patrné, že klesající maloobchodní spotřeba, stagnující průmysl a stavebnictví, ale i úpadek zemědělství a turismu dopadají na miliony Američanů, zatímco finanční sektor a segment technologií zaměstnává pouze malou část populace USA. Obří přeliv zaměstnanců ze zemědělství, turismu a federální vlády do sektorů sociální a zdravotní péče navíc HDP USA ovlivnil spíše negativně a technologičtí giganti navíc nadále propouští a redukují počty pracovníků.

Zdrojem dat jsou analýzy pobočky Federální rezervní banky ze St. Louis a statistika Bureau of Economic Analyses v druhém kvartále 2025.

Cla tedy nefungují, jak Donald Trump předpokládal. Zemědělství v USA nezažívá boom, jak prezident sliboval rančerům v Texasu a průmysl ani maloobchod taktéž neprosperuje, jak prezident sliboval Američanům v Rezavém pásu Michiganu a Ohia. Zaměstnance nenabírají ani těžaři, jimž prezident odblokoval nepříjemná environmentální omezení a skrze strategii Drill, Baby, Drill plánoval sektor posílit o stovky tisíc (opravdu to řekl) štědře placených pracovních míst. Místo nové práce ale ve skutečnosti v sektoru těžby a rafinace ubylo 15 000 pracovních míst.

Co je ale závažnější - Donaldu Trumpovi nefunguje ani jeho nejdůležitější tahák prezidentské kampaně, tedy migrační politika. Američané měli díky vyhoštění migrantů získat zpět pracovní pozice a odsun více než 1,4 milionu lidí se měl pozitivně projevit na americké zaměstnanosti, což se ale nestalo. Naopak, nezaměstnanost roste i navzdory extrémnímu úsilí úřadů ICE a federální vlády. To vše se převádí v rekordní nedůvěru Američanů v ekonomiku - 74 % obyvatel hodnotí ekonomiku průměrně či negativně. Situace navíc negativně dopadá na Trumpovy skalní voliče, tedy starší Hispánce a americkou nižší třídu. Průzkum Fox News mezi registrovanými republikány registroval dosud nejhorší čísla, kdy celých 77 % voličů Donalda Trumpa hodnotilo ekonomiku negativně a nejzávažnějším problémem této skupiny je nárůst cen základních služeb a potravin.

Stav ekonomiky USA je zcela klíčový i pro Evropany a dnešní jednání o míru na Ukrajině. Čím je prezident Spojených států zoufalejší na domácím poli, tím více bude tlačit na získání jednoduchých bodů v zahraničí, což představují ústupky Rusku a zajištění míru na Ukrajině - rozumějte za jakoukoli cenu. Aktivity USA ve Venezuele jsou také úhybným manévrem před řešením neduhů americké ekonomiky a Trumpův důraz na Blízký východ, válku v Súdánu, problémy v Nigérii, agresi Ruska na Ukrajině a veškeré konflikty světa lze vnímat jako pouhé pokusy o odvedení pozornosti od nejpalčivějšího problému - životní úrovně Američanů v USA.

Prezident jen těžko vysvětluje 330 milionům Američanům, z nichž pouze 11 milionů pracuje v sektorech financí a informačních technologií, že HDP roste, ale životní úroveň klesá a růst cen základních potravin a zdravotních služeb násobně převyšuje růst reálných mezd v 90 % americké ekonomiky. Donald Trump sice hlásá, jak ceny v USA klesají, ale této rétorice již nevěří vůbec nikdo, dokonce ani tradiční voliči republikánů.

Trable ekonomiky USA ale nejsou dobrou zprávou pro Evropany ani svět. Čím horší bude situace Američanů ve Spojených státech, tím agresivněji a neomaleně bude Donald Trump prosazovat svou politiku v zahraničí bez ohledu na zájmy spojenců a bez ohledu na mezinárodní právo. Určitou nadějí je dnes již zcela otevřená rebélie republikánů v obou komorách Kongresu USA, kteří dříve stáli za Donaldem Trumpem, ale dnes již otevřeně hovoří o odklonu od politiky prezidenta a jeho voličské základny z jádra hnutí MAGA. Osud Rusy sepsaného plánu míru na Ukrajině ukázal naplno odvahu některých republikánů a jejich averzi k Donaldu Trumpovi, která prezidenta donutila ustoupit. Těchto rebelů bude s přibývajícími problémy ve Spojených státech a se stále nižší podporou prezidenta USA pouze přibývat.

Tento jev již dobrou zprávou pro svět je. Spojené státy se nyní opět mění v heterogenní stát, jemuž již Donald Trump nedominuje v autoritářském stylu, ale vládu jednoho muže stále častěji nabourává odpor z vlastních řad. Podobně jako v České republice ale nakonec osud Donalda Trumpa rozhodne to nejdůležitější - peněženky voličů. V tomto ohledu to nyní s prezidentem Spojených států rozhodně nevypadá dobře.

V kontextu výše uvedených dat bude mít snížení úrokových sazeb pouze jeden jediný efekt - v stagnujících a klesajících sektorech dojde k dalšímu navýšení cen, které se propíše do inflace a nižší sazby podnítí růst akcií a sektorů financí i informačních technologií. Tento růst ale i podle Jamieho Dimona a Raye Dalia dosahuje již dnes absurdních rozměrů a investoři nenávratně narazí na realitu, která se posléze propíše do růstu celé ekonomiky USA.

Dovětek autora

Kvalitní texty nevznikají ze vzduchu. Pokud rádi čtete nejen mé, ale i jiné texty rozličných autorů, podpořte je pochvalou, sdílením či přímo i finančně stejně, jako byste ocenili dobré jídlo nebo inspirativní knihu. Rychlá doba sociálních sítí vede často ke zkratkám a zjednodušování, které křiví společenskou inteligenci i kritické myšlení. Protiváhou zkratek je kvalita a opakem ignorace je zájem. Jen skrze zájem o kvalitu lze v případě obsahu vyvážit dnešní informační přebytek doby a to, jaké texty budou tvořeny, určují svým zájmem výhradně a pouze čtenáři.