Článek
Vladimir Putin a dnes i Donald Trump vykreslují armády Evropy jako nebojeschopné sbory podfinancovaných a lenivých vojáků s neschopnými veliteli. Realita je ale daleko od dojmu, který by prezidenti USA a Ruska rádi vzbudili zejména u domácího publika.
Agrese Ruska na Ukrajině navíc do aliance přivedla Švédy, Finy a víceméně i samotné Ukrajince, kteří se spojenci sdílejí své bojové zkušenosti a pokud válka skončí, ukrajinská armáda bude zřejmě nejschopnější uskupení Evropy s pokročilým vybavením a zkušenými veliteli. Narozdíl od českých 14 pronajatých gripenů a vyšších tisíců bojeschopných vojáků disponují Švédi a Finové poznatelně lepším vybavením a nejsou tak rozhodně pro NATO černými pasažéry.
Také Polsko mohutně posílilo své bojové jednotky a nakoupilo moderní vybavení. Stranou by neměli zůstat ani Turci, kteří dlouhodobě udržují jednu z nejlepších armád světa s mocným letectvem a námořními jednotkami.
Finské stíhačky, zpravodajci a švédské zbrojovky
U nových skandinávských členů NATO - Finska a Švédska - lze mluvit o velmi schopných armádách i efektivních zpravodajských službách. Finové se nacházeli v první linii studené války a spolupracovali zejména s britskou MI6, udržovali se neustále připravení pro invazi, která mohla přijít kdykoli. Vybudovali rozsáhlý zpravodajský aparát a jejich vliv na ruskou rozvědku byl pro spojence zásadní.
Obě země jsou velmi cennými spojenci i v jiných oblastech. Švédský obranný průmysl je jedním z největších v Evropě s ročními tržbami přes 70 miliard Kč, společně s Českou republikou, Francií, Velkou Británií a Itálií se řadí k největším v Evropě. Švédi vyrábí bojová vozidla, munici a letecké vybavení včetně stíhacích Gripenů, které využívá i česká armáda. Švédi jsou také jako jedni z mála schopní vyrábět letouny včasného varování a dohledu, takzvané AEW&C postavené na technologiích firmy Saab. Tyto letouny jsou v případě vojenského konfliktu zcela určující a výroba je velmi složitá, ostatně Rusové by mohli vyprávět, mají takových strojů provozuschopných pouze šest.
Finská F/A-18, které plánují Finové nahradit nejnovějšími F-35, objednali 64 kusů.
Švédi disponují celkem stovkou gripenů různých druhů, tedy sedminásobkem českého letectva a personálem o síle přes 50 000 mužů složených z domobrany, aktivních záloh a pravidelné armády. Finové po svém vstupu do NATO rozhodně nešetřili a nakoupili 64 nejmodernějších stíhaček F-35 americké výroby. Narozdíl od objednávky České republiky tak Finové obdrží téměř trojnásobek letadel a stanou se zásadní silou letectva NATO. Dnes užívají F-18 americké výroby o síle 50 letounů.
Švédi a Finové se tak silou svého letectva vyrovnají Francii a převyšují počty bojeschopných letounů dvojnásobně Německo.
Povinná vojenská služba, připravené armády
Dalším rozdílem mezi skandinávskými státy a Českou republikou je povinná vojenská služba. Ve Finsku jí absolvovalo 65 % mužské populace, ve Švédsku armáda každý rok vybere 8 000 mužů pro povinnou službu v armádě. V případě konfliktu je tak obyvatelstvo vycvičeno, umí zacházet se zbraněmi a má přidělené své pozice rezervistů pro případ mobilizace.
Zvlášť Finové jsou velmi důkladní, rezervisté absolvují po vojenské službě pravidelná cvičení v délce od 40 do 100 dnů, neustále tak svůj výcvik znovu opakují a učí se s moderním vybavením. Za vojenskou službu i tréninky rezervistů jsou státem placeni.
Obě armády tak disponují nejen počtem 70 000 vojenského personálu, ale také desítkami tisíců zkušených a vycvičených rezervistů. Samotní Finové mají 28 000 bojeschopných vojáků podpořených 280 000 aktivními záložníky. Projektovaná bojeschopná síla finské armády v případě mobilizace je neuvěřitelných 870 000 vojáků, pro které finské ministerstvo obrany udržuje dostupné vybavení.
Finští vojáci na obrněném transportéru Sisu vlastní výroby.
Noví členové NATO tak mají zavedené procesy pro výcvik obyvatelstva, disponují vybavením i průmyslovými kapacitami a vysokým počtem bojeschopných vojáků společně s moderním vybavením, zejména letectvem.
Turecko, Polsko a Řecko - Nečekaně silná vojska s nejlepším vybavením
Kromě pochopitelné síly armád Francie a Velké Británie, bývalých koloniálních mocností, existují také nečekaně silné státy jakými jsou Řecko, Turecko a Polsko. Právě Poláci investují do nejmodernějšího vybavení i výcviku svých vojáků daleko vyšší procenta - 4,1 % minulý rok a 4,7 % HDP v letošním roce - než ukládají závazky v NATO.
Podle toho také vypadá polská armáda. 292 000 aktivních příslušníků, 55 000 členů teritoriální obrany a podpůrný personál o 30 000 lidech není u Poláků do statistik armádního personálu započten. V poměru k České republice vydává Polsko na obranu 48,7 miliard dolarů ročně, tedy zhruba polovinu českého státního rozpočtu.
Ukrajina dokázala s pouhými 20 kusy obávaného raketometu HIMARS ochromit ruskou logistiku. Polsko objednalo těchto systémů 482.
Zatímco Finové a Švédi disponují silným letectvem, Poláci naopak preferují dělostřelectvo v kombinaci s početnými a vybavenými pozemními silami. V uplynulých letech ale také plánují vystřídat své stroje F-16 - provozují 48 těchto stíhaček - za modernější F-35, kterých si objednali 36 společně s 48 jihokorejskými TA-50 Golden Eagle.
Řekové a Turci ale investovali do obrany dlouhodobě. Oba státy - zejména kvůli vzájemné nevraživosti - udržují své armády na velice dobré úrovni a v obou zemích je povinná vojenská služba. Řecké letectvo tak disponuje 152 stíhačkami F-16 a dalšími 48 evropskými stroji Mirage a Eurofighter. Českých 14 Gripenů by tak opět Řeky nijak neuchvátilo. Nad obdivuhodnou leteckou silou má 10 milionové Řecko k dispozici také množství lodí, ponorek, fregat a útočných člunů včetně nejmodernějších systémů protiletecké obrany. Personál tvoří 142 000 příslušníků pravidelné armády a 220 000 cvičených rezervistů. Nadto Řekové udržují dostupné vybavení pro mobilizaci až 1 750 000 vojáků v případě konfliktu.
Stíhačka F-16, kterých má Řecko v provozu 152.
Turecko je samostatnou kapitolou. Ačkoli není členem EU, členství Turecka v NATO jej řadí mezi spojenecké mocnosti a i nedávná vyjádření zavdávají pocitu, že se samotní Turci cítí být opravdovými spojenci a své závazky v NATO ctí. Početná armáda 519 000 mužů a žen je zdaleka mezi evropskými státy NATO největší a její vybavení je ohromující. 240 stíhaček typu F-16, 13 ponorek, 17 útočných fregat a 9 korvet je podpořeno více než dvěma tisíci tanky, množstvím nejmodernějšího dělostřelectva a robustním obranným průmyslem. Turci si sami vyrábí pod licencí americké stíhačky, válečné lodě i tanky - pro potenciální vojenský konflikt jsou tak nejen mocnou silou, ale také dodavateli munice, letadel i tanků.
Turecká letadlová loď na společném cvičení NATO ve Středozemním moři.
Pokud tedy prezident Erdogan oznámil, že jedná se svým ukrajinským protějškem Volodymyrem Zelenským o vyslání svých vojsk na Ukrajinu a sdělí, že územní celistvost Ukrajiny je nepřekročitelnou linií, Rusové se mají čeho obávat.
EU vůbec není slabá, bude ale ještě silnější
Síla členských států EU, Ukrajiny a Turecka je tak v kombinaci ohromnou silou, nikoli neschopnými břídily, jak o těchto jednotkách mluví někteří politici členských států i Donald Trump. Česká republika vyniká svou nebojeschopností i zaostalostí co se vybavení týče, to je bohužel realita. Právě nově příchozí členové NATO a jmenované státy z tohoto trendu vybočují - naštěstí - a v případě vojenského konfliktu mají rozhodně co nabídnout.
Řecko a Turecko společně převyšují ruské letectvo jak počtem strojů, tak jejich kvalitou. Kombinované síly EU a evropského křídla NATO jsou tak hrozbou, která ruského diktátora Putina trápí a politici, kteří s ruskými zájmy v Evropě souhlasí, se samozřejmě snaží veřejnost uvádět v omyl a akcentovat sílu ruské armády na úkor těch evropských. Kdyby ale reálně došlo ke konfliktu, EU není bezzubá, ba naopak. Problémem je pak zejména nerovnost síly jednotlivých členů evropského společenství - Poláci by tak narazili na zcela nedostačující síly české, slovenské a německé armády, zatímco jejich jednotky by byly hlavní silou čelící protivníkovi. Je tak třeba vyrovnat kapacity a být solidární se svými spojenci - hlavně ve světle nejnovějších výroků Donalda Trumpa je samostatná obranyschopnost evropských států klíčová.
Armády EU a evropského křídla NATO navíc masivně investují a zejména v posledních letech hromadně nakupují nejmodernější vybavení a rozšiřují kapacity obranného průmyslu. Situace tak není tak špatná, jak je ve vyjádřeních politiků i v mediálním prostoru prezentovaná.
Vladimir Putin mezitím vyhrožuje jadernými zbraněmi, ale velice dobře si uvědomuje, jak by střet s armádami EU podpořenými Tureckem dopadl. My Češi mezitím musíme něco udělat s tím, abychom v porovnání s výše zmíněnými státy, které jsou někdy co do obyvatelstva stejné velikosti nebo menší. Česká armáda by totiž selhala úplně a můžeme být rádi, že někteří evropští spojenci a Turci situaci nepodceňují.
