Vyhraje Fialovi volby přijetí eura a antikampaň?

Premiér Petr Fiala konečně odhalil dlouho očekávaný program koalice SPOLU a také sdílel s veřejností vize republiky budoucnosti, ke které má zemi dovést program s názvem „Svoboda a prosperita i pro budoucí generace“.

Při sledování tiskové konference lídrů koalice SPOLU a odborníků, kteří na tvorbě programu spolupracovali, jsem se nemohl ubránit smíšeným dojmům. S ekonomickým vzděláním a zkušenostmi podnikatele se nemohu ignorovat zejména zavádějící čísla prezentovaná v programu. Krátký vhled do ekonomických statistik onen dojem následně potvrzuje - čísla prezentovaná v programu SPOLU skutečně nemají nic společného s reálným růstem ekonomiky. Fialou proklamovaný stabilní růst o 2 až 4 procenta HDP ročně vychází z predikcí letošního růstu na úrovni 2 %, jde ale o pouhý výklad budoucnosti ovlivněný vývojem globální ekonomiky, nikoli o skutečný zaznamenaný úspěch.

V roce 2022 ekonomika rostla o 2,4 %, byla ale ovlivněna poklesem koronavirových let 2020 a 2021, čímž nelze růst hodnotit jako pozitivní, ale pouze jako vyrovnání minulých ztrát z doby, kdy ekonomika stála a naopak se propadala. Rok 2023 zaznamenal pokles HDP o 0,4 % a růst o 2,4 % následný rok tak opět pouze vyrovnal úpadek než aby šlo důvod k optimismu. Třetí rok Fialovy vlády pak zajistil růst o pouhých 1,1 % a rok 2025 je velkou neznámou. Letos pravděpodobně skutečně porosteme, ekonomové z Evropské komise již růst revidovali na 1,9 % a nikdo neví, co Donald Trump v Bílém domě opět vymyslí a jak dopadnou uvalená cla na největšího partnera České republiky, tedy Německo. Čísla čerpám z dat Světové banky a jsou veřejně dostupná.

V průměru Česko za Petra Fialy rostlo o 1,03 % a inflace tento růst dalece předehnala, čímž slova Petra Fialy o růžové ekonomické situaci nelze vnímat příliš věrohodně. Nepřekvapí ani slova o kvalitním vzdělání a špičkové vědě. Nejvyšší kontrolní úřad ale ve své nejnovější zprávě konstatuje, že patentů podávají čeští výzkumníci méně a také v uplynulých letech soustavně klesá spolupráce vědců a soukromých firem.

Tento úvod mne mrzí, ale nikdo koalici SPOLU nenutí k předkládání zavádějících čísel či grafů a k nošení růžových brýlí. Pojďme si upřímně říci, že situace nebyla nijak jednoduchá a takto se na sklonku vlády kabinetu Petra Fialy Česku daří. Nechť voliči skutečné výsledky vyhodnotí bez manipulací a sami se rozhodnou, zda má Petr Fiala získat druhý pokus.

V článku níže komentuji situaci pohledem zklamaného leč k republice odpovědného voliče koalice SPOLU z roku 2021, který se nyní nachází na rozcestí stejně jako další pětina zbylých voličů koalice vedené Petrem Fialou. Podle únorového průzkumu až 400 tisíc voličů SPOLU nechce k volbám a musím se přiznat, že po dnešku se situace možná ještě zhoršila, ačkoli si to již málokdo dokázal představit.

Sotva se nový, tehdy pětikoaliční kabinet rozkoukal, zaútočil Vladimir Putin plnou silou ruské armády a letectva na Ukrajinu, čímž rozpoutal v Evropě krizi nevídaných rozměrů a koronavirem paralyzovanou společnost zasáhly další, válkou způsobené strasti. Rapidní růst cen energií registroval na sklonku své vlády již Andrej Babiš a krach Bohemia Energy následky ukrajinské krize ještě více umocnil. Kromě nejistot v energetice zcela závislé na Rusku do České republiky také prodily postupně desítky tisíc Ukrajinců prchajících z válkou zasažené země.

Obě krize vláda zvládla a za integraci ukrajinských uprchlíků je třeba nejen Petra Fialu a jeho vládu, ale také místní samosprávy a územní celky ocenit. Způsob, jakým Češi krizi zvládl je naprosto nevídaný a šlo o bezprecedentní logistikou akci hodnou zmínky v učebnicích dějepisu. Posléze se podařilo stabilizovat i zásoby plynu a navzdory ruské propagandě měli Češi čím topit a podniky dál fungovaly i přes srocující se demonstranty na Václavském náměstí. Reakce vlády na ukrajinskou krizi je také událostí, kdy jsem se po dlouhé době cítil jako skutečný vlastenec a kdybychom po vzoru Německa při pomoci napadené zemi váhali, šlo by dle mého názoru o lidsky a morálně zavrženíhodnou chybu.

Až potud si vládní kabinet vedl skvěle a za rok 2022 by si Petr Fiala zasloužil hlasy všech, kteří stále věří nejen ve spravedlnosti, ale také v dobro a vítězství civilizace nad brutální a neodůvodněnou agresí.

V dalších letech lze ale toho pozitivního najít méně. Úspěšný podpis smlouvy k dostavbě Dukovan s sebou nese otázky financování a evropské notifikace, které zdaleka nebyly odpovězeny a nyní leží na nevyzpytatelné Evropské komisi, jejíž role v zakázce byla minimálně kontroverzní a Fiala si měl reakci Francouzů pohlídat. I tak se ale povedlo a jde o zásadní úspěch, kdy četní zlí jazykové přičítali okamžité vítězství americkému Westinghouse a tendr vnímali jako pouhou zástěrku. Nebylo to tak. Zaklínadlo vládního kabinetu v podobě dostavby dálnic vnímám také se smíšenými pocity - musím dát částečně za pravdu hnutí ANO, protože za tři roky opravdu není možné dálnici od projektu a povolovacích procesů dovést do finále, čímž snaha Martina Kupky získává trpkou pachuť chlubení se citím peřím. Ale dobře, důležité je také dálnice zafinancovat, skutečně postavit a vysoutěžit tak, aby státní kasa vydržela a schodky klesaly. Ano, je to jistě úspěch a přičíst jej lze i Fialovu kabinetu.

Jako poslední výrazný úspěch bych rád zmínil opomíjenou digitalizaci na Ministerstvu práce a sociálních věcí. Lidé sice vidí rekordní počet lidí na dávkách, nevnímají ale, že je z velké míry způsoben zpřístupněním systémů a jejich úspěšnou digitalizací, což lze jistě ocenit jakbysmet. Jurečkovo ministerstvo ukazuje cestu ostatním resortům a překvapivě tak ve vládě nedigitalizovali rádoby pokrokoví Piráti, ale jedna z nejstarších stran České republiky spojovaná s venkovem a zemědělci, tedy KDU-ČSL.

Zde ale úspěchy končí a přichází neúspěchy faktické i politické. Ty je nutné připomenout také.

Nemohu začít v roce 2022, protože v tomto období skutečně nelze premiérovi Fialovi vytknout zhola nic. Pokud by někdo vnímal příchod ukrajinských uprchlíků jako negativní, rád bych poukázal na přijetí Čechů a Češek v Londýně i jiných západních zemích po nacistické okupaci nebo také později za komunistické totality. Pomoc válečným uprchlíkům je občanskou povinností zvlášť ve chvíli, prchají-li před stejným agresivním režimem, před kterým prchaly také tisíce našinců v minulosti.

Rok 2023 zaznamenal první škraloupy vládní koalice a nešlo o malé minely. Fiasko s mimořádným zdaněním zisků - takzvaná windfall tax - bylo nepovedenou ilustrací státního zásahu do svobodného trhu a banky i velcí soukromí energetici se snahám Zbyňka Stanjury vysmáli. Vláda porušila svůj slib a zvýšila daně bez toho, aby dodržela slib jiný a to zásadní redukci státního aparátu, čímž popudila nejen mne, ale další voliče stran pětikoalice. Neobratná komunikace v případě svetrů a Nutelly pak vedla k pocitu parodie a nebylo úplně zřejmé, zda premiér Fiala a další členové vlády myslí své výroky vážně či nikoli. Určitou pauzu těchto kontroverzí zprostředkovaly prezidentské volby, kde vyhrál jistě vládě sympatičtější kandidát, Petr Pavel.

Druhá polovina roku 2023 pro mne byla oním zlomovým obdobím, kdy hrdost z kroků vlády vystřídalo nepříjemné vystřízlivění v podobě série nekompetentních a zbytečných kroků, čímž postupně začal onen sešup preferencí koalice SPOLU, který trvá až do dnešních dnů.

Nebudeme zvyšovat daně, ale museli jsme. Uvědomujeme si zvýšené náklady občanů a rekordní inflaci, ale nakoupíme plynovody a jejch cenu převedeme do složenek zákazníků. Sice jsme slíbili podnikatelům lepší prostředí, ale museli jsme rekordně navýšit odvody.

V letech 2024 a 2025 pak přichází nekompromisní série kauz, přešlapů a nevysvětlitelných kroků nejen Petra Fialy, ale také jeho kolegů v podobě Pavla Blažka, Ivana Bartoše a lídrů hnutí STAN, které nelze vysvětlit, ba ani pochopit. Kupčení s byty v Brně, vyhazov Ivana Bartoše z vlády v doprovodu příšerné komunikace premiéra i Pirátů, podivný návrh navýšeného rozpočtu kvůli povodním a ještě podivnější rozpočet na rok 2025, ve kterém konsolidace jako by zmizela. A kauza s bitcoiny, to je příběh sám pro sebe, který si Fiala jistě vyčítá a proklíná Pavla Blažka kudy chodí. Jestli totiž měli voliči ztrácející naději v koalici SPOLU k volbám přijít, Blažek tyto naděje jednou provždy promrhal svou bohorovností a arogancí.

Vládě Petra Fialy se mnoho věcí povedlo a v dalších slibech a opatřeních naopak zaostala za očekáváním. Kdo hledá, jistě nějaká pozitiva najde a jde o skutečné úspěchy,většině ale utkví v paměti ony momenty nezdarů, nezvládnutá komunikace a četné porušené či zanedbané sliby.

Necelé dva měsíce před volbami ale není čas řešit co bylo, naopak přichází na řadu to, co bude, dostane-li Fialův kabinet znovu důvěru voličů a druhou šanci. Na co se občané mohou těšit?

A nyní se oklikou dostávám k závěru mého dnešního textu, který je reakcí na dojmy z tiskové konference koalice SPOLU. V uplynulých týdnech média zaplavuje nezvládnutá komunikace členů ODS k bitcoinové kauze, ale také informace o možné ústavní většině vlády ANO, Stačilo! a SPD. V České republice nyní existuje reálná možnost vlády komunistů, národovců Tomia Okamury a Andreje Babiše, který je známý svou nepředvídatelností a názorovými veletoči. Petr Fiala, prezentující se jako jediná záchrana demokracie a prosperity v České republice reaguje čím? Přijetím eura a masivní antikampaní v podobě nových vizuálů a průvodního videa horké fáze kampaně.

Ano, euro odmítá většina České republiky a existují i četné průzkumy, které tento trend nejen potvrzují, ale také uvádí, že podpora naopak dále klesá a neroste. V této situaci, kdy občané zhruba pětinou hlasů hodlají podpořit otevřeně antisystémové a někdy i extremistické strany, mluví Petr Fiala o přijetí eura za výhodných podmínek.

V situaci, kdy Petr Fiala ví, že prohrává a ví, že existuje pouze minimální šance na obrat preferencí a vítězství stran původní pětikoalice, otevře v horké fázi kampaně tu nejkontroverznější otázku a odkloní ODS směrem od eurokeptismu k čistě proevropské politice. Přijmout euro chce podle průzkumu z roku 2024 jen pětina Čechů a Petr Fiala toto rovněž musí vědět. Jestli premiér nevymyslel dosud neznámý způsob, jak vyhrát volby s 20 % hlasů, měli by po dnešní tiskové konferenci koalice SPOLU Andrej Babiš, Kateřina Konečná a Tomio Okamura hromadně zaslat lídrovi SPOLU děkovný dopis za skvěle odvedenou práci. Zavádějící čísla, přijetí eura za přívětivých podmínek a antikampaň výhru Fialovi opravdu nezajistí. Voliči, alespoň ti kolem mne, jsou naopak z neustálého obviňování mezi politiky unavení. Již v případě nezapomenutelných billboardů „Rusko, pro tebe všecko!“ nezaregistrovala koalice SPOLU žádný výrazný úspěch a sněmovní antikampaň neuspěje jakbysmet.

A tak pokud venku slyšíte rachot podobný stádu bizonů, nebojte se. To jen od koalice SPOLU prchají už i ti konzervativnější a zdravě euroskeptičtí voliči ODS, kteří dosud tvořili většinu elektorátu. Pokud Petr Fiala hodlal vyhrát volby, po dnešním dni je již pozdě a vláda Andreje Babiše je s představeným programem SPOLU nikoli vyhlídkou, ale stále bližší realitou.