Fico v Rusku nedokázal nic. Plánuje ponížit Slováky ještě více

Ohlášená politika všech azimutů, normalizace vztahů s Rusy a vyjednání dohod výhodných pro Slovensko. To byly předvolební sliby Roberta Fica společně s nulovou zbrojní podporou Ukrajiny a konzervativním směřováním Slovenska v zahraniční politice. Ve vztahu k EU plánoval Fico zaujmout konzervativní postoje a vytvořit silný blok euroskeptiků pod vedením bloku Slovensko-Maďarsko.

Fico ale lhal všem, zejména pak svým voličům. Jeho sliby se proměnily v úplné selhání a své proklamace nezvládl naplnit téměř nikde.

Ficovi voliči jistě čekali, že dojde k odklonu od liberální politiky více ke konzerativcům a národovcům, kteří v EU nyní působí zejména ve frakcích Identity and Democracy a Patriots for Europe - jde o frakce, kde jsou zastoupeni politici ANO a Motoristů.

Premiér Slovenska ale nabral zcela odlišný směr - a to doslova. Namísto konzervativních bloků nevstoupili europoslanci za SMER nikam. Zůstali nezařazení - lze to překládat i tak, že o Ficovy europoslance nikdo nestál. Jako nezařazení tak mají minimální, respektive nulový vliv na směřování Evropské unie a nemohou ani efektivně prosazovat zájmy Slovenska.

Fico se také pyšnil skvělým vztahem s Donaldem Trumpem a vyzdvihoval, že jeho aktivity v Moskvě i konervativní postoje povedou k respektu ze strany nejen Ruska, ale také Spojeých států.

Jak si poté vykládat fakt, že eurokomisař Maroš Šefčovič nebyl ani přijat americkou administrativou a v otázce celní války nebyl schopen dosáhnout nejen žádných ústupků nebo podmínek dohody, ale nebyl vůbec vpuštěn na jednání a vnímán jako seriozní partner? Slovensko bude navíc díky opatřením Donalda Trumpa v rámci EU trpět téměř nejvíce.

Slovensko je tak během Ficovy vlády zanedbatelnou silou nejen na půdě Evropského parlamentu, ale také mezi samotnými členy EU - Ficovi europoslanci nejsou členy žádné frakce - ani národovců - a Slovensko je často vnímáno jako problémový hráč, kterého si evropští partneři ani nezvou na jednání v zásadních otázkách budoucnosti EU.

Vyjednávací síla Slovenska v EU i na zahraniční scéně se tak přičiněním Roberta Fica rovná nule.

Ve vztahu k Vladimiru Putinovi se slovenský premiér podbízel jak mohl. Po vzoru ruské propagandy opakoval stále dokola mýty o nacismu, ukrajinské genocidě a západem organizovaném převratu. Také sliboval nulovou zbrojní podporu Ukrajině a vyjednání dohody s Vladimirem Putinem, která zajistí Slovensku levné energie.

Robert Fico absolvoval i ponižující cestu do Moskvy, kde nabídl Vladimiru Putinovi území Slovenska k pořádání mírového summitu a ocenil jeho vůli dodávat Slovákům zemní plyn, kterým je financována zbrojní výroba a válka na Ukrajině. Sám Fico uvedl, že je jedním z mála státníků, kterého by Putin přijal a sliboval si od dohody mnohé. Setkání v Moskvě bylo jistě vyčerpávající, jak jinak si vysvětlit Ficův pobyt v luxusním vietnamské hotelu, kde jedna noc stojí 170 000 Kč. Asi bylo třeba se odreagovat.

Jak dnes již víme, Fico skončil jako spráskaný pes v momentě, kdy byly aktivovány předem oznámené sankce na ruskou ropu a plyn. Ukrajina, jak bylo oznámeno dva roky dříve, neprodloužila tranzit ruského plynu do Evropy a plán Roberta Fica zkrachoval. Stěžoval si, vyhrožoval, nebylo to ale nic platné - plyn z Ruska přestal proudit úplně a Slovensko navíc přišlo i o příjmy z tranzitních poplatků, které nyní bude muset hledat jinde.

Zcela paradoxní situaci pak premiér Slovenska vytvořil ve chvíli, kdy po cestě do Moskvy a jednání s válečným zločincem prosil o záchranu samotnou Evropskou unii, které také vyhrožoval, ale skončil neúspěšný, jako již několikrát předtím.

Koaliční partneři slovenského premiéra mezi jeho cestami po Rusku a Vietnamu vyvolali revoluci, která vedla až k jmenování Rudolfa Huliaka - jednoho z nejkontroverznějších slovenských politiků - ministrem sportu, což je vzhledem k jeho dosavadnímu působení poněkud úsměvné.

Chaos ve slovenském parlamentu způsobený nevyzpytatelnými a nekompaktními partnery vedl až k tomu, že prezident Pellegrini poprvé otevřeně Ficovu vládu kritizoval a hrozil odchodem z vládní koalice. Zatím to vypadá tak, že za každé prosazení vládní iniciativy musí Robert Fico vyjít vstříc některému z národoveckých návrhů. Ty často hraničí se zdravým rozumem - například působení vládního zmocněnce pro vyšetřování pandemie Covid-19, které se opírá o výzkum Češky Soni Pekové, má k vědeckému bádání opravdu daleko.

Robert Fico i tak tvrdí, že vše jde podle plánu a vládní koalice je silná. Poslední ukázkou její síly bylo schválení takzvané transakční daně - ta způsobila na Slovensku chaos a raketový růst plateb v hotovosti, což s sebou vždy nese i nárůst šedé ekonomiky a nižší výběr daní.

Fico se ale nevzdává. Jako jediný státník v Evropské unii přijal pozvání Vladimira Putina na jeho přehlídku v souvislosti s výročím konce druhé světové války. Jde o propagandistické divadlo pro ruskou veřejnost, zejména proto, že Rusové oficiálně neuznávají první dva roky války - 1939 až 1941 - a popírají svou účast na dělení Polska i napadnutí Finska, které byly součástí paktu s nacisty. Jejich výklad druhé světové války i nadále popírá historii a účast Roberta Fica na Putinově maškarádě je pouhou připomínkou toho, jak hluboko může slovenský politik klesnout. Připomenout by se dalo i slovenské národní povstání, které Sověti nechali vědomě selhat jen aby následně posílili svůj vlastní vliv a prezentovali se jako zachránci země, kterou následujících 40 let tvrdě vykořisťovali.

Korunu snaze zavděčit se ruskému režimu dodal Ficův koaliční partner Andrej Danko, který až opojně mluvil na videopřenosu z Moskvy o tom, že tam dokonce jezdí i auta. Jeho video stojí za připomenutí.

Ze státníků členských států Evropské unie je Robert Fico jediný - dokonce ani Orbán do Moskvy nejede - který se této události po boku Vladimira Putina a ruských agresorů zúčastní. Společnost mu budou dělat premiér Srbska Alexandr Vučič a předseda srbské většina v Bosně Milorad Dodik - oba otevřeně Putinovi pochlebují a jsou vnímáni jako šiřitelé ruského vlivu v Evropě.

Vláda Roberta Fica a premiér samotný tak nesplnili nic z předvolebních slibů i přes citelné ponížení Slováků v podobě cest za Putinem a pochlebování ruskému režimu. Jednání v Moskvě dohodu nepřineslo, levné energie Robet Fico Slovákům stále dotuje za cenu rozpočtových schodků na úrovni přes 5 % HDP, čímž působí chaos a další prohloubení dluhu, který budou řešit zřejmě až jeho nástupci.

Konzervativní obrat se nekoná, vliv v EU zmizel a chaos v parlamentu jen dokresluje neúnavnou touhu premiéra po moci. Zřejmě není dno, kam až by se Robert Fico zdráhal klesnout a při své cestě za moci neváhá stáhnout ke dnu i Slováky samotné.

Pověst Slovenska pod vládou Roberta Fica dále nenávratně upadá každý další den a cesta za Putinem do Moskvy situaci nezlepší, ba naopak.