Článek
Důsledky války v Íránu se teprve plně projeví. Letecké údery Izraele na jaderná zařízení Íránu, ale i na čelní politiky a představitele armády nebudou bez daně v podobě zhoršení bezpečnostní situace nejen na Blízkém východě, ale také v Evropě a zejména v USA.
Pozorovatelům dnešního konfliktu se může zdát, že Írán z pozice slabší, skoro až bezbranné země čelí opakovaným náletům Izraelců a Donald Trump se jednoznačně staví za zájmy židovského státu, čímž může opět na některé pozorovatele působit aliance USA a Izraele skoro až jako ,,šikana“ slabšího státu.
Vnímat Írán jako oběť ale nemůže být vzdálenější od reality. Země prokazatelně stála za desítkami útoků v Evropě, Asii, USA i Jižní Americe. Iránské revoluční gardy a tajné služby financují teroristické skupiny zcela transparentně a četné útoky v evropských státech Írán neodsoudil, ale naopak oslavoval.
Pro pochopení myšlení íránského režimu je třeba si připomenout některé reakce na teroristické útoky v evropských zemích. V roce 2015 došlo k popravě novinářů satirického deníku Charlie Hebdo v Paříži. Teroristé zastřelili 12 lidí a dalších 11 zranili. Mezi oběťmi byli karikaturisté, editoři, psychoanalytička a třem zaměstnancům bylo v době útoku již více než 70 let.
Celý svět v reakci popravu nevinných novinářů islamisty útok odsuzoval. Írán tehdy zaujal jiný postoj a čelní íránský duchovní Muhammad Kermání například prohlásil,
,,Nechť vraždy odhalí jejich (pozn. - novinářů deníku) hnusné zločinecké tváře a odhalí také jejich nepřátelství vůči Islámu, které probudí islámský svět,“
Další vůdčí osobnost íránského režimu, generál Husejn Salámí, komentoval útoky podobně,
,,Dřive nebo později všichni muslimové dosáhnou pomsty. Můžete tyto mstitele zatknout, ale vaši mrtví již neoživnou,“
Ačkoli nebyla v případě útoku na redakci časopisu Charlie Hebdo prokázaná spojitost s íránským režimem, mnohé jiné útoky v Evropě a jinde ve světě íránskou stopu nesou a režim často podporu útočníků transparentně přiznává. Bombový útok v Argentině roku 1994 spáchala Íránem financovaná skupina Hizballáh a oběťmi bylo 85 věřících, kteří se účastnili bohuslužby v místní synagoze. Hizballáh útočil roku 2012 také v Bulharsku - granát v autobuse zabil 5 lidí.
Režim také financuje četné teroristické skupiny, nejen již zmíněný Hizballáh. Šiitská odnož Al-Káidy, financovaná Íránem, stála za bombovými útoky na velvyslanectví USA v Keni, kde zahynulo více než 100 lidí. Podobných útoků lze jmenovat desítky.
Írán je teroristický režim a během dekád vlády ajatolláhů vybudovaly státní tajné služby síť spolupracujících teroristických organizací působících v desítkách světových zemí. Írán rozhodně není oběť.
Írán se bude mstít i na území Spojených států
Současný konflikt ponížil íránskou armádu i tamní režim a lze očekávat pomstu. Nelze ale schopnosti Íránu vnímat jen v podobě pravidelné armády, odvetné kroky tamního režimu jistě proběhnou i hybridní formou tak, jak již několikrát v historii.
Vojensky totiž režim zaostává, schopnosti si ale vynahrazuje jinými, více hybridními formami války. Uzavření Hormuzského průlivu a větší aktivita Húsíů v Jemenu silně ohrozí obchodní koridory námořní dopravy, díky čemuž se dodávky ropy, ale i jiného zboží, stanou méně dostupnými. USA jsou v těžbě fosilních paliv exportérem, Evropa je ale na dodávkách ropy skrze Hormuzský průliv částečně závislá. Nejvíce by ale krizi pocítily Indie a Čína. Oba státy skrze Hormuzský průliv dováží až 40 % veškeré ropy a plynu.
V důsledku konfliktu již ceny ropy a zemního plynu vzrostly o zhruba 15 %, to může být ale pouze začátek. Čím déle konflikt potrvá, tím více dopadnou vyšší ceny na peněženky Evropanů a na rozpočty států Perského zálivu, které s Íránem nepojí nijak vřelé vztahy. Saúdská Arábie, Katar, Bahrajn - všechny tyto země jsou nyní v ohrožení a útoky Íránem sponzorovaných teroristů na rafinérie nebo ropné vrty mohou krizi dále prohloubit.
Írán ale nemusí svou hybridní válkou zasáhnout jen globální ekonomiku. V letech 2020 a 2022 čelili dva čelní představitelé USA pokusům o vraždu, kdy Írán vypsal na hlavy ředitele CIA Mikea Pompea a poradce pro národní bezpečnost Johna Boltona odměnu ve výši 1 milion dolarů. Díky práci americké kontrarozvědky byli následně zatčeni dva íránští operativci, Shahram Poursáfího, který měl oba zmíněné zavraždit.
V budoucnu se ale nemusí vždy podařit útoky překazit, jak ostatně ukázaly úspěšně íránské útoky na čtyři kurdské disidenty v Berlíně nebo vražda mluvčího íránského šáha Pahlávího v americkém exilu. Írán je schopen sofistikovaných operací i atentátů a lze očekávat, že již v dnešních dnech probíhají diskuse o možné odvetě.
Úspěšný nukleární program Íránu by byl katastrofou pro svět
Otázky, zda Írán potřeboval k dosažení míry obohacení uranu potřebné pro vývoj jaderné zbraně další tři roky, nebo byl režim již blízko testování samotné zbraně, není v kontextu íránského režimu příliš relevantní. Jaderná zbraň v rukou islamistů, kteří pravidelně hrozí Evropě i USA teroristickými útoky, by byla přímo katastrofální zprávou.
Írán již v dnešní době disponuje dostatečnými kapacitami pro výrobu takzvané špinavé bomby - zařízení, které nezajistí jaderný výbuch, ale pouhé šíření radiace v okolí detonace bomby, čímž činí dopady útoku podobně zničující, jen v menším měřítku. Lze věřit Íránu proklamace o mírovém využití jaderných zařízení vybudovaných 90 metrů pod zemí? Vzhledem k historii režimu, podpoře teroristů napříč světem a vyjádření o prohnilém západu, který musí být zničen a spálen, je tato víra minimálně naivní, ba přímo hloupá.
Závěrem textu je nutné připomenout, že celý íránský nukleární program a proklamace režimu postrádají z prostého důvodu smysl. Pro mírové účely jaderné energetiky je třeba obohatit uran o pouhých 5 %. Jakékoli obohacování uranu nad tuto úroveň není využitelné pro jakýkoli jiný účel, než je vývoj jaderné zbraně. Pro výrobu jaderné bomby je třeba obohatit uran až o 90 % a Írán již v roce 2022 prokazatelně podle inspektorů Mezinárodní agentury pro atomovou energii disponoval schopnostmi dosáhnout úrovně obohacení ve výši 60 %.
Írán také podle IAEA začal hromadit zásoby tohoto obohaceného uranu a před dvěma lety vlastnil již 248 kilogramů tohoto prvku, jehož civilní využití je zcela vyloučeno. Podle analytiků IAEA by nukleární zařízení Fordow dokázalo tento uran zprocesovat a vytvořit 233 kilogramů uranu obohaceného až o 80 %.
Toto množství by stačilo, opět podle IAEA, na výrobu zhruba devíti taktických jaderných zbraní. Neexistuje žádné jiné vysvětlení, proč Írán uran na tyto úrovně obohacuje, než je výroba jaderné bomby. Ten samý Írán hrozí zničením nejen Izraeli, ale také Evropě a Spojeným státům. Ten samý Írán velebí teroristy, kteří popraví nevinné Evropany a finacuje útoky Hizballáhu v Jižní Americe, USA i Evropě.
Židé mají pro tyto situace příšloví - Nemůžete vyjednat mír s někým, kdo vás přišel zabít. Tento citát legendární izraelské premiérky Goldy Meirové je aktuální i v otázce dnešního konfliktu na Blízkém východě. Írán v tomto kontextu není oběť, ale režim, který v uplynulých dekádách pravidelně oznamuje svůj záměr vymazat Izrael z povrchu zemského.
Jedním z Íránců usmrcených při izraelských úderech byl u Husejn Salámí, velitel Iránských revolučních gard. V roce 2019 na adresu Izraele pronesl,
,,Tento zákeřný a zločinecký sionistický stát musí být vymazán z povrchu zemského. Je to technicky možné,“
Reakci židovského státu na íránskou hrozbu se tak nelze příliš divit.
