Článek
Politická smršť v reakci na nález ,,národního pokladu“ měla i svou oběť v podobě strany ČSSD. Soukromá firma Geomet po letech průzkumu, investic a mapování, oznámila nález největšího ložiska lithia potřebného zejména pro výrobu bateriových úložišť a elektromobilů. Jelikož jsou geologické průzkumy extrémně nákladné a investice do studií a povolovacích procesů jdou do miliard korun, koupila firmu Geomet zahraniční těžební firma EMH.
Andrej Babiš v předvolební kampani vytáhl špinavou kartu - proklamoval, že členové ČSSD chtějí ,,prodat“ národní poklad zahraniční firmě a vytunelovat Českou republiku, jeho tvrzení ale nemělo reálný základ. Pokud firma získá povolení k průzkumu a následné těžbě, nelze jí její investice jednorázově zmařit a pokud by k tomuto došlo, zřejmě by Česká republika následně prohrála další mezinárodní arbitráž podobou té s firmou Diag Human.
Nakonec se v roce 2018 Babišova vláda domluvila se ,,zlým“ objevitel a investorem v podobě firmy EHM a firma odpovědná za těžbu lithia bude vlastněná z 51 % skupinou ČEZ a zbylý podíl budou mít soukromí investoři.
Po politické bouři kolem největšího ložiska perspektivního kovu potřebného v mnoha moderních průmyslových odvětvích bylo ticho po pěšině. V textu níže zrekapituluji vyjádření politiků a následně dojdeme ke zjištění, že se těžba již minimálně čtyřikrát odložila a žádná z vlád - Babišova ani Fialova - nedosáhla žádného ze svých slibů.
Projektu stále chybí studie proveditelnosti, která je běžně v zahraničí otázkou dvou let - uvedu relevantní příklady - a proklamace ministra průmyslu a obchodu Karla Havlíčka o české ,,gigafactory“ vyzněly naprázdno. Vláda nemá partnery ani pozemky pro stavbu jakékoli továrny a na těžbu lithia nenavazují ani za 7 let žádná investiční partnerství zajišťující následnou přidanou hodnotu a zpracování finálních produktů užívajících lithium v ČR.
2018 až 2021: Babišová vláda nedosáhla ničeho, Havlíček pouze sliboval
V roce 2018 Andrej Babiš prohlásil ,,Chceme, aby lithium zůstalo v našich rukou“ a jednal s investorem o vstupu ČEZ, který následně ovládl 51 % společnosti s ručením omezeným, která bude za těžbu odpovědná.
K harmonogramu a počátku dolování lithia a následnému zpracování uvedl místopředseda ANO Karel Havlíček v roce 2020 následující:
- „Jakmile se rozhodne o stavbě, začnou práce na rozšíření okolní silniční infrastruktury,“ popsal plány Havlíček pro Lidové noviny v roce 2020
- „Během následujících týdnů máme rozhodnout o podpoře v řádu jednotek miliard korun, které půjdou do největší investice této vlády, a to je Gigafactory – fabrika na výrobu baterií,“ řekl Havlíček na plénu poslanecké sněmovny v únoru 2020.
- „Všechno se vyvíjí správným směrem a je velká šance, že budeme jednou z evropských zemí, která zde bude Gigafactory mít“ , doplnil ve sněmovně. Později pro server Lidové noviny uvedl, že rozhodnutí o investorovi a stavbě gigafactory poblíž Cínovce je rozhodnutím několika let.
- Nakonec Havlíček uvedl v únoru roku 2020 opět pro Lidové noviny, že ČEZ má na rozhodutí o těžbě čas do března roku 2021. Tehdy se má definitivně schválit nejen těžba samotná, ale také související investice.
Výsledkem ale je, že dodnes žádná ,,gigafactory“ v České republice plánovaná není, těžba lithia je v nedohlednu, studie proveditelnosti neexistuje a ČEZ o začátku těžby nerozhodl.
Četné sliby členů Babišova kabinetu tak vyzněly na prázdno a hmatatelných výsledků nebo jakéhokoli posunu směrem k dobývání, zpracování a následnému využití produktu v průmyslu na území ČR nebylo dosaženo.
2021 až 2025: Fialova vláda mění původní plány, o těžbě stále není rozhodnuto
Zatímco o těžbě mělo být rozhodnuto do března roku 2021 a tento termín nebyl splněn, mluví premér Petr Fiala o českém lithiu v samých superlativech. Titulek ,,2000 miliard není fikce. Česko bude mezi nejvíce prosperujícími zeměmi, věří Fiala“, dokládá premiérův optimismus.
V rozhovoru pro týdeník Echo sdílí premiér za koalici SPOLU své plány následovně,
„Česko má největší naleziště lithia v Evropě. Pokud jej začneme brzy těžit a podaří se nám uskutečnit velký strategický projekt v podobě výstavby gigafactory (továrny na výrobu baterií – pozn. red.), budeme mít obrovskou konkurenční výhodu,“
Těžba lithia má podle Fialy začít v roce 2026 a v souvislosti je také ,,plánovaná“ již Karlem Havlíčkem zmíněná továrna na výrobu baterií do elektromobilů.
I Petr Fiala ale sliboval naprázdno, jeho proklamace opět nebyly naplněny. Studie proveditelnosti - zásadní dokument o potenciální výnosnosti a rentabilitě těžby - není hotová ani v dubnu 2025. Závod na zpracování lithia se přesunul z původní lokality, kde byl zakoupen pozemek za zhruba 1 miliardu korun, a nyní se plánuje vybudování nového zpracovatelského závodu v areálu elektrárny Prunéřov.
Výsledky premiéra Fialy jsou stejně tristní, jako Babišovy vlády. Dnes již víme jistě, že těžba v roce 2026 rozhodně nezačně, jde o náročný proces na minimálně dva roky a je nutné vybudovat související infrastrukturu, jejíž stavba stále nezačla - chybí zmíněná studie proveditelnosti. Gigafactory je v nedohlednu - chybí studie proveditelnosti a investor se nezaváže k miliardové investici bez vědomí, zda vůbec získá potřebné lithium. Podle vyjádření skupiny ČEZ by měla být finální verze studie k dispozici až v polovině roku 2025 - je ale nutné zmínit, že ČEZ studii sliboval a nedoručil již několikrát.
Mohli politici zrychlit? Jistě ano. Projekty v zahraničí - například argentinský důl Rincon Salar byl objeven v roce 2018 a těžba začala rokem 2022 s postupným navýšením. V Kanadě dokonce v rámci naleziště lithia Whabouchi Mine zvládli těžaři známé ložisko zmapovat, vytvořit studii proveditelnosti a rozjet těžbu do tří let.
Na rozdíl od Argentinců a Kanaďanů, kteří během několika málo let své projekty spustili, nemáme v České republice za sedm dlouhých let ani studii proveditelnosti.
Rozebrat je ale nutné také Fialův výrok o 2 000 miliardách pro české občany. Opravdu je těžba takto lukrativní? Jak Fiala k takto vysokému číslu došel?
Mnoho povyku pro nic? Těžba může skončit ztrátou a fiaskem - cena lithia se propadla
Výrok premiéra Fialy o dvou bilionech korun z těžby lithia je přirovnatelný k jeho výroku o německých platech v České republice do čtyř let. Buď premiér problematice nerozumí a nebo vědomě slibuje nesplnitelné - ze stejných nedostatků ale můžeme obvinit i Karla Havlíčka, superlativy nešetřili oba politici. Největší světoví těžaři lithia v posledních letech neprosperují vůbec dobře a mnozí dokonce bankrotují. Na trhu je příliš mnoho kovu a v reakci cena dramaticky klesla.
Snížená poptávka po lithiu z důvodu krize na trhu s elektromobily vedla k poklesu ceny z maxima v roce 2021 o více než 80 %. Pro představu - v době výroku Petra Fialy byla cena jednoho kilogramu lithia na úrovni 80 dolarů - 1800 korun - a dnes spadla na 10 dolarů - 220 korun. Světoví těžaři lithia hlásí obrovské ztráty a dokonce i největší čínský těžař lithia, který má k dispozici obrovskou národní poptávku, vykázal ohromující ztrátu.
Průměrná marže těch těžařů, kteří stále nezbankrotovali, se drží na úrovni 11 %. Při těžbě na stávající cenové úrovni má projekt podle předběžné studie proveditelnosti hodnotu 540 milionů dolarů - zhruba 12 miliard Kč - a kov je nutné dolovat 21 let. Při rozdělení částky po dobu trvání těžby tak bude projekt generovat zisk - půjde-li vše hladce - na úrovni zhruba 500 milionů korun (!) ročně. Celkový objem zásob českého lithia je na úrovni 1,2 milionů tun lithia odpovídá celkové ceně za čistý a zpracovaný kov v hodnotě 2 bilionů korun. Jenže jen 5-13 % zásob je vytěžitelných, tudíž při optimistickém odhadu dosahují zásoby ceny 260 miliard Kč a při ziskové marži 11 % jde v projektu o zhruba 28 miliard korun, ze kterých si část vezme také investor EMH.
Neodpustím si poznámku, že z 28 miliard korun vytvořit 2 000 miliard zřejmě umí pouze Petr Fiala - třeba ale podobná kouzla zvládne v budoucnu i Karel Havlíček. Oba politici ve svých výpočtech nezohledňují ani miliardové investice nutné do samotného spuštění projektu, které zmiňuje geolog odpovědný za plánování těžby v nedávném rozhovoru pro Seznam zprávy.
Podle dostupných dat, cenového propadu lithia, neustále se odkládající studie proveditelnosti a na základě absence jakéhokoli investora, který by zajistil přidanou hodnotu projektu, jde zřejmě jen o další chiméru o českém bohatství živenou politiky ze všech stran, kteří chtějí pomocí falešné naděje přesvědčit národ, že máme pod zemí poklad.
Pod zemí máme lithium, kterého je na trhu přebytek, zdaleka nemá hodnotu pokladu a jeho těžba změní lokalitu k nepoznání. Rozhodně se nestaneme rentiéry po vzoru Katarců nebo Norů a lze do budoucna očekávat, že projekt nemusí být kvůli ekologickým dopadům a nízké ceně kovu vůbec spuštěn.
