Článek
Jak oprávněná je současná zdrcující kritika opozice vůči veřejnoprávním médiím, tedy Českému rozhlasu a České televizi? Hodnotit lze několik aspektů, zejména finanční ukazatele, podíl na trhu sledovanosti a poslechovosti, také ale musíme vzít v potaz hodnotu nekomerčního zaměření státních médií, která má také svou zásadní hodnotu.
Co o veřejnoprávních médiích říkají lídři opozice?
- Andrej Babiš vnímá navýšení rozpočtu České televize jako korupci a vnímá zpravodajství jako tendenční ve prospěch vládnoucí koalice, prohlásil
„Nevidím důvod, proč bychom měli navyšovat poplatky. Proč. Ti lidé nejsou slepí, oni vidí, co ta Česká televize předvádí. iRozhlas, to je hlavní kádrová zásobárna Seznamu potom. Všichni ti hejtři odcházejí do Seznamu a tam píšou, co je potřeba. Ten návrh je… Já už jsem navrhoval to zrušit. Mluvil jsem o tom včera. V Německu se to mění, v BBC a zkrátka nevidím důvod, abychom navyšovali poplatky. Proto navrhuji bod, aby se zrušily.“
- Tomio Okamura by ČT rovnou zestátnil, k problematice uvedl,
„Já bych to zrušil, je to hlásná trouba Fialovy vlády, my takovou televizi nepotřebujeme, je to podvodná televize a zmanipulované médium“
Vnímání objektivnosti informací podávaných ČT musí každý občan vyhodnotit sám. Finanční a dosahové metriky ale jasně hovoří ve prospěch kompetence vedení České televize a úspěchu současného modelu fungování tohoto veřejnoprávního média. Hodnotit lze finanční metriky zveřejněné za rok 2023 největšími českými provozovateli televizních stanic, tedy FTV Prima, TV Nova a ČT.
ČT je jedničkou na trhu a odpovědně hospodaří se svěřenými prostředky
V roce 2023 hospodařila Česká televize s příjmy - z koncesionářských poplatků občanů - 5,71 mld. Kč a udržela si pozici nejsledovanější televizní stanice v České republice.
S 31,2 % podílem celodenní sledovanosti ve skupině 15 + a 30,11 % v takzvaném „primetime“ je ČT jedničkou na trhu, FTV Prima s 27 % podílu sledovanosti zaujímá druhé místo. Oproti roku 2023 tak Česká televize svůj podíl na trhu navýšila o necelá 3 % a uhájila svou dominantní pozici.
Podíl na publiku 15+, metodika celodenního sledování, rok 2023
Z uvedeného grafu vyplývá, že zpravodajství ČT24 drží více než dvojnásobný podíl oproti konkurenčnímu kanálu CNN Prima News a kanál ČT1 samostatně může soupeřit s hlavními kanály konkurence, které mají často přístup k daleko dražšímu exkluzivnímu obsahu.
ČT hospodaří s rozpočtem o bezmála 3 miliardy korun nižším, než konkurenční TV Nova, která zaujímá až třetí místo na trhu. Lze tak jednoznačně konstatovat, že výkon proti vynaloženému rozpočtu podává vynikající jak v poměru objemu financování, tak dosaženými výsledky v podobě sledovanosti.
Kanály České televize tak i v roce 2024 pošesté v řadě udržely pozici nejsledovanějšího vysílání i přes zdrcující kritiku vůdců opozice.
Český rozhlas zdaleka nedosahuje výsledků ČT, přes miliardu vydává na mzdy
ČRo hospodaří s prostředky v objemu 2,35 miliardy Kč ročně a je nejposlouchanějším rádiem v českém éteru. Ale jen o několik procent za ním jsou rádia Evropa 2, Blaník a Impuls viz. graf níže.
Čtyři největší soukromá rádia dohromady překonávají dvojnásobně poslech všech stanic ČRo
ČRo je tak stále jedničkou v českém éteru, ale za jakou cenu? 2,35 miliardy je rozděleno následovně,
Objem a rozdělení rozpočtu Českého rozhlasu, 2024
Konkurenční Evropa 2 vydává na svůj provoz 90 milionů korun ročně. Skupina Media Bohemia, pod kterou spadá Radio Blaník, Fajn Rádio, Hitrádio a Rockrádio vydává každý rok na provoz všech zmíněných rádií pouhých 94 milionů korun.
Samotná skupina Media Bohemia ale dosahuje kumulativně za všechny svá rádia lepší poslechovosti, než všechny stanice Českého rozhlasu. Její rozpočet ale tvoří pouhých 5 % z rozpočtu ČRo.
Rozhlas totiž vydává neúměrné náklady na mzdy svých zaměstnanců (nikoli na jejich výši ale co do objemu) a má vlastní zpravodaje po celém světě i v českých regionech. Má 9 zahraničních zpravodajů, z toho jednoho v Číně, Spojených státech, nebo v Izraeli. Přes 1,1 miliardy Kč ročně vydaných na mzdy zaměstnanců rozhlasu pak často duplikuje činnosti jiných organizací, například agentury ČTK nebo právě České televize, které obě také platí své zahraniční reportéry a agentura ČTK dále dodává oběma veřejnoprávním médiím další obsah.
Agentura ČTK zvládá dodávat mediální obsah včetně reportáží a fotodokumentace za zlomek rozpočtu ČRo - ČTK hospodaří s přibližně 300 miliony korun ročně.
Shrnutí - ČT obstála na jedničku, rozhlas je třeba reformovat
Úzkým záběrem přes finanční a výkonové metriky včetně porovnání s konkurencí obstála Česká televize na výbornou. S nižším rozpočtem než konkurence drží nejvyšší podíl na trhu a zároveň plní svou roli veřejnoprávního média, její zpravodajský kanál je také nejsledovanějším, lidé tedy objektivně práci ČT využívají a její obsah se jim líbí. Pokud by to tak nebylo, rozhodně by v tvrdé mediální konkurenci neobstála.
Diskuse nad zvýšením poplatků za účelem dalšího rozvoje ČT tak vychází z jejího dobrého výkonu a lze pro její vyšší rozpočet argumentovat silnou pozicí a oblíbeností mezi diváky.
Naopak Český rozhlas se svým rozpočtem nedosahuje zdaleka takového výkonu a dosahu, aby obhájil další navýšení rozpočtu. Mzdové náklady rozhlasu převyšují všechna soukromá rádia v českém éteru několikanásobně a nelze argumentovat nákladným zpravodajstvím, které lze rozhlasu poskytnout i službou externích agentur či rozšířením spolupráce právě s Českou televizí či ČTK.
Veřejná debata by tak měla budoucnost těchto dvou veřejnoprávních médií oddělit a schvalovat jejich rozvoj a případné navyšování financí odděleně, protože kritika České televize nevychází z reálných dat, zatímco kritika Českého rozhlasu ano. Formát rádia zdaleka nedosahuje míry oblíbenosti jako v minulosti a rozpočet 2,35 miliardy za výkon dnešního Českého rozhlasu a dosažené poslechovosti je neúměrně drahý špás.
