Článek
Ti, kteří se zatím s kunou a jejím působením v domě nesetkali, budou jistě kroutit hlavou nad extrémními opatřeními a místy až šílenou vůlí nás, znalých destruktivní povahy kun, vyhnat tohoto napohled roztomilého tvora z naší chalupy. Ti, kteří kunu znají, mohou dostat husí kůži z představy, že se nezvaný návštěvník vrátí a znovu dojde k totální válce o nemovitost, kde jsou kuny mrštnější a obratnější než komando GUR Kyrylo Budanova. Výsledek konfliktu není zdaleka jistý a může dopadnout i odvozem na oddělení akutní psychiatrické péče, neboť kuna je protivník ze všech lasicovitých nejmocnější a nevytrvalejší, zvlášť, pokud si do chalupy nastěhovala svá mláďata.
Příhoda níže se stala půl roku zpět před zářijovými povodněmi a až nyní jsem schopen traumatický zážitek s popsat a znovu procítit ony momenty, kdy jsme byli zcela zoufalí a bezradní.
Tváří se jako přítel, později řádí jako stádo bizonů
První známka ilegálních kuních nájemníků začala skoro až roztomile. Roztomilá tvářička se občas mihne za okapem, proběhne pod rouškou tmy kolem dveří a nebo začnete zejména v noci slyšet nenápadné šimrání pod krovy střechy - v tu chvíli ale musíte opravdu zbystřit, protože se schyluje k neštěstí.
Můžete se setkat i s komentáři něžného pohlaví, jak jsou kuny roztomilé a mají krásnou kresbu na hrudi, která jim dodává iluzi milého malého zvířátka. Jak ostatně komentovali již staří křesťané, sám ďábel přichází v mnoha formách a přesně to je i případ kuny, jakmile propadnete dojmu neškodného malého zvířátka, schyluje se k problémům. A tak jsme stále poslouchali škrábání a dupání ve zdech, které postupně, jak se kuna osmělila, přešlo v ohlušující dupot a zcela neotřelé hryzání a kousání - jak jsme se později dozvěděli, stavěla si své hnízdo.
Tehdy jsme udělali největší chybu, která nás stála nemalé peníze a psychické zdraví, z chalupy jsme odjeli a nechali kunu řádit a připravovat nemovitost pro svá budoucí mláďata. Byl totiž srpen a v tomto období kuny takzvaně kaňkují - páří se a samice budují svá hnízda. I to byl pravděpodobně případ naší kuny, která čas od času na několik hodin, někdy i dní, zmizela a zanechala tak klamný dojem, že se není čeho bát.
Roztomilé zvířátko, reknete si… Opak je ale pravdou, je to démon! :)
Prohryzaná izolace, ucpaný okap a shnilá zeď
Tak co, je to starší chalupa a ještě bychom roztomilému zvířátku ublížili, řekli jsme si a odjeli. Když jsme o měsíc a půl později přijeli zkontrolovat chalupu po zářijových povodních, čekal nás šok na který již nikdy nezapomeneme - čtvrtina nosné zdi byla shnilá, napuštěná vodou a hniloba se rozšiřovala i do dalších částí domu.
Po krátké inspekci hydroizolace střechy a zdí jsme odhalili viníka - kuna vyhryzala izolaci a pod taškami si vybudovala své hnízdečko, při práci zároveň ucpala okap a ten poté vytékal přímo na onu zeď, která kvůli poškození prosákla vodou a vytvořila ono hnilobu rozkládající se na omítce zevnitř i zvenku chalupy. Hnízdečko si ale malá mrška vystlala překrásně, dala si na tom evidentně záležet. Podklad z listí a kusů dřívek byl změkčen izolací a celé to působilo až groteskně. Stále ale byly vidět známky kuní přítomnosti, některé kusy hnízda byly zřejmě nové a destrukce chalupy nezvaným nájemníkem pokračovala.
Po přečtení všech možných návodů a „zaručených rad“ jak kunu vypudit, jsem narazil na nedostupnost plašičů, které evidentně vykoupili podobně zoufalí jedinci, a museli jsme tedy přikročit k neortodoxním metodám. Kuna se ale nezdá - jakmile má vybudované své hnízdo, není snadné se jí zbavit.
Michal David, Marek Ztracený, Mirai - nefungovalo nic
Jelikož kuny velice dobře slyší, napadlo mne v podvečer postavit pod její hnízdo reproduktor a pustit nejnovější českou produkci včetně některých normalizačních hitů. Hrál tak Michal David, Helena Vondráčková, ale i Marek Ztracený a Mirai, opravdu jsme se snažili obohatit „naší“ kunu o totalitní hudební počiny, nicméně ta vytrvale šmodrchala ve zdi a přesouvala se z jedné strany domu na druhou.
Tak normalizační pop a generativní rýmy nejnovějších českých interpretů nefungovaly, co vyzkoušet ještě? Napadlo nás Country rádio, které pouštěl kunám můj již zesnulý děda v podobně zoufalé snaze vypudit je ze své chalupy - to by mohlo zabrat, řekli jsme si. Po prvotní radosti, že šmodrchání a dupot ve zdech ustaly, jsme druhý den opět narazili na kunu za naším okapem, vypadalo to skoro jako by se naší snaze smála…
Každý den jsem jak šílenec kontroloval dostupnost plašičů, nicméně žádný nebyl k mání za méně než týden a neustále pobývat na chalupě a kontrolovat kuní destrukci jsme také nemohli. Zde nastoupila partnerka, která zřejmě v obavě o mé psychické zdraví zvedla telefon a obvolala kamarádky-chalupářky.
Až zde jsme se dostali k zajímavému receptu, který zafungoval a definitivně nás kuního démona zbavil.
Nepravděpodobný spasitel - cirkusák v důchodu
„Hele, Martina říkala tygří bobky, ty prý fungujou“, řekla mi mezi Dlouhou nocí a Céčkama partnerka, zatímco jsem poslechem trpěl zřejmě daleko více než kuna samotná, která stále odmítala odejít.
„A kde se to dá sehnat? To někdo jako prodává?“, odvětil jsem, protože by mne nikdy nenapadlo, že takové artikly lze koupit, natož aby je někdo plánovitě nabízel. Po krátké konverzaci jsem se dozvěděl, že buď musíme do ZOO, nebo existuje cirkusák v důchodu poblíž Šumavy, který chová dva své tygry a zoufalým majitelům chalup, kteří s kunami bojují, tyto bobky nabízí zdarma. V ZOO se prý ale dlouho čeká a cirkusák je jistější, protože všechny bobky tygrů jsou hned pryč právě proto, že si je berou chataři a chalupáři ve snaze vyřešit stejné problémy, jako ty naše.
A tak jsme přes hodinu jeli za cirkusákem v důchodu, který se pouze usmíval a do bedny od zahradního hnojiva nám nabral zhruba tak dvě kila stolice svých miláčků, která naše auto zanesla svou charakteristickou „vůní“. Útěchou nám bylo, že okamžitě po příjezdu zpět jsme tyto tygří výtvory nacpali do kuního hnízda. Ostravský dlaždič by se u patlání tygřího trusu po vyhryzaném hnízdečku v izolaci jistě vyjadřoval slušněji než my dva.
Pojišťovny zkázu po kuně zásadně nekryjí, čtěte pojistné podmínky
Po vypuzení nechtěného nájemníka jsme přistoupili k hlášení incidentu na pojišťovnu a nutným opravám. Posléze jsme pouze zjistili, že kdyby pojišťovny kryly kuní řádění, pravděpodobně by již dávno zbankrotovaly. Naleznete tak ve smlouvách kličky a výjimky, jakými je „poškození fasády“, „poškození vnějšími živly“ atd. - ve zkratce pojištění nekryje sekundární poškození, pouze primární vyhryzanou izolaci a povodeň včetně hniloby vzniklé v důsledku se již pojistka netýká. Ačkoli stále není škoda po téměř pěti měsících vyřešená, očekáváme naprosto marginální plnění a většinu škody jsme si již uhradili sami formou klempířských prací, výměny izolace, drenáže, jímky pod zdí a prací, jejichž názvy nejsem schopen jako technicky nezdatný člověk ani vyslovit. Vše způsobené malinkou šelmičkou, která neváží ani dvě kila.
Jedno je jisté, pokud Vás nemá postihnout podobné neštěstí, čtěte pozorně pojistné podmínky a kontaktujte místního cirkusáka v důchodu, jakmile poprvé uvidíte napohled roztomilé zvířátko šklebící se za Vaším okapem.
