Článek
Tento článek píši ze tří důvodů. Tím prvním je naprostý šok z chování společnosti PRE, kterou vlastní město Praha, ta při skončení dvouleté fixace na naší smlouvě o dodávkách elektřiny nabízí prodloužení s cenami o 20 % vyššími, než je dnešní tržní standard u její konkurence, ale i u PRE samotné, pokud jste novým zákazníkem. Druhým důvodem je pak obava z toho, že zejména technicky neznalí lidé a množství seniorů na tyto nevýhodné podmínky mohou přistoupit a diskrepancí v nabídce si nevšimnout - ti pak přijdou o tisíce až desetitisíce korun.
Posledním důvodem je naprosté selhání původního smyslu firmy PRE, kterou vlastní a řídí pražská samospráva. Namísto stabilního hospodaření a dodávek služeb za férové ceny, které jsou v případě dodávek elektřiny těmi základními a nezbytnými, se zcela vědomě a nepokrytě snaží obohatit zasíláním nevýhodných nabídek, které balancují na hraně podvodu, kdy jsem osobně přesvědčen, že lze zaslání o 20 % dražší nabídky elektřiny stávajícímu zákazníkovi, zatímco veřejně nabízím cenu nižší, dá za podvod považovat. Jako muž ve středních letech dokážu nevýhodnost nabídky vyhodnotit, nicméně jistě existuje množství seniorů, samoživitelek a dalších lidí, kteří městské firmě „věří“ a nikdy by si nepomysleli, že by mohli čelit takovým praktikám.
Definice podvodu zní,
Podvod je čin, kterého se dopustí ten, kdo zneužije cizí nevědomosti či důvěřivosti k vlastnímu neoprávněnému prospěchu či obohacení, resp. někoho za tímto účelem uvede v omyl.
Vzhledem k níže předloženým praktikám společnosti PRE posuďte sami, zda lze jednání městské firmy označit jako podvodné, nebo jde pouze o těžko pochopitelné (ale stále "morální") úsilí vědomě získávat zisk na úkor peněženek svých zákazníků z řad občanů Prahy.
Nabídka firmy PRE, která se nás snaží uvázat na další dva roky za zcela nevýhodnou cenu je níže a společnost nám jí zaslala dnes. Počítám, že podobné nabídky dostaly desetitisíce dalších lidí.
Nabídka společnosti PRE na prodloužení dvouleté smlouvy za stávající cenu. Ta je ale o 17% vyšší, než nabízí PRE novým zákazníkům.
Pokud ale půjdu jako nový zákazník na stránky společnosti PRE a vyplním kalkulaci pro tarif FIX na dva roky, vyjde cena o 16 % levněji. Při spotřebě 17 800 kWh by tak roční cena za elektřinu vycházela na přibližně 88 000 Kč. Za stejný odběr bychom s nabídnutou cenou od PRE platili přes 104 000 Kč. Rozdíl 16 000 Kč tak zůstává pražské městské firmě, která stávajícímu zákazníkovi nabídne zcela nevýhodný produkt, ačkoli nové zákazníky láká na „výhodné“ nabídky s cenou o 16 % levnější.
Firma musí vědět, že nabídnutá cena neodpovídá současnému trhu a tak zcela vědomě vybízí zákazníka k přijmutí nabídky, která pro něj není výhodná.
Nabídka firmy PRE pro nové zákazníky. Cena je oproti zaslané nabídce o 16 000 Kč nižší na roční bázi.
Nabídka konkurenční firmy Centropol pro odběr 17,8 MWh ročně, kterou jsme na případ naší rodiny nechali dodavatele vyhotovit jako porovnání.
Lze si na výřezech výše povšimnout, že s novými zákazníky už jedná lépe a rozmezí cen lze označit za tržní nabídky, kdy se ceny již tolik neliší. Stávající zákazníci ale obdrží nabídky s výrazně vyšší cenou, které společnost automaticky aplikuje v případě, kdy nabídku nerozporují.
Vědomě nevýhodná nabídka přijde od firmy, kterou vlastní sami občané
Konkurence PRE naštěstí nespí a Innogy nebo Centropol nabízí ceny ještě nižší. PRE se tak nesnaží svým zákazníkům nabídnout produkt srovnatelný s konkurencí, nýbrž své zákazníky vědomě láká na nevýhodné nabídky. Proč jedná firma takovým způsobem, zvlášť přihlédneme-li k vlastnické struktuře samotné společnosti?
Nejvíce alarmujícím poznatkem na situaci výše je fakt, že firma PRE patří Praze, tedy nejde o soukromého dodavatele, který se snaží na úkor svých zákazníků maximalizovat svůj zisk - ačkoli by to bylo nemorální, lze to pochopit. Firmu vlastní pražská samospráva, tedy občané, kteří volí politiky dohlížející na praktiky této společnosti a jmenují její ředitele včetně kontrolních orgánů. Tito kontroloři berou za své funkce nemalé peníze, jak ostatně ukázal náměstek pro dopravu Zdeněk Hřib v kauze 50 000 Kč měsíčně, kterých si „nevšiml“, právě za pozici v dozorčí radě městské firmy.
Je logické a je to tak zcela správně, že město vlastní firmy klíčové pro provoz základní infrastruktury - Pražská energetika, Pražská plynárenská, Pražské vodovody a kanalizace, Technická správa komunikací - to vše jsou firmy, které zajišťují pro občany základní služby. Ty se musí uživit, respektive hospodařit tak, aby vykonávaly svou „obchodní“ činnost s ohledem na vyrovnané nebo ziskové hospodaření. Existují ale morální a etické hranice, kdy právě městské firmy nesmí na úkor zisku uvádět vlastní zřizovatele - daňové poplatníky - v omyl a proměnit se v tržní predátory. Praha si ale tyto firmy zřídila právě proto, aby dodavatelé základních služeb nedrželi zákazníky jako rukojmí a cílem Prahy bylo zabránit nekalým praktikám v poskytování základních služeb. Lze konstatovat, že minimálně v případě firmy PRE se to politikům nedaří.
Predátorské praktiky městské firmy jako odraz dnešní společnosti - špatná vizitka politiků
V turbulentních časech, kdy tolerance společnosti vůči zdražování a neustálému zvyšování nákladů narazila na své dno a průzkumy přisuzují rostoucí podporu antisystémovým stranám, je jednání městské firmy PRE o to horší, protože přímo podporuje jejich rétoriku.
Viníky ale nejsou pouze ony antisystémové strany přitápějící pod kotlem nakumulovaného hněvu, jsou jimi i ti, kteří nedokáží adekvátně reagovat a zabránit situacím, kdy stát vypadá jako vykořisťovatel a politici jako nekompetentní hospodáři.
Pokud má dojít k nápravě reputace „tradičních“ politických stran a obnovení důvěry v politiky na všech úrovních státní správy a samospráv, musí být případy jako je tento výše popsaný důrazně řešeny a z jednání městských firem, které jsou zřízeny k obsluze základních potřeb občanů, vyvozeny důsledky. Politici by měli umět zasáhnout a transparentně komunikovat i své nezdary, protože jen tehdy může pomalu, ale jistě, dojít k obnovení důvěry a uzdravení českého vnímání demokracie.
Městská firma by rozhodně neměla nabízet nevýhodné smlouvy a obohacovat se na úkor nevědomosti či nedostatečné kontroly stávajícími zákazníky. Její účel je udržitelně hospodařit a nabízet služby tak, aby se uživila a zároveň držela co nejvýhodnější úroveň služeb, ze kterých mají prospěch místní občané.
