Článek
Když jsem četl článek Seznam Zpráv o rozhodnutí Energetického regulačního úřadu, jehož návrh počítá se zvýšením regulovaných cen elektřiny, myslel jsem, že sním nebo trpím halucinacemi. Jelikož znám finanční situace tuzemského správce přenosové soustavy ČEPS a největšího distributora ČEZ Distribuce, tedy podniků, které jsou majoritními příjemci regulačního poplatku, nedává rozhodnutí ERÚ žádný smysl. Niže v textu vysvětlím, proč tomu tak je a při popisu souvislostí si, bohužel, opravdu neodpustím několik tvrdých a kritických řádků, protože už je těch nesmyslů jednoduše příliš moc a takové jednání státního regulátora již nelze nadále tolerovat.
V minulých letech totiž k navýšení regulačního poplatku došlo již několikrát a firmy ČEPS a ČEZ Distribuce jsou v důsledku nejziskovějšími státních firem. Zde nastává problém - tyto výsledky nejsou důsledkem skvělého hospodaření, ale příjmy a zisky jsou nepřímou daní z prostředků občanů, tedy v tomto případě plátců elektřiny. Jako by nestačilo, že každý měsíc čteme články, jak je cena elektřiny stále nejvyšší v porovnání s paritou kupní síly v Evropě a jak vysoké ceny energií snižují konkurenceschopnost podnikatelů a zdražují vše na co si vzpomene, od pečiva až po vyrobená auta.
K pochopení mého úžasu a souvisejícího hněvu vůči státním institucím je třeba nejprve porozumět událostem minulých let, zejména pak zjistit, jak společnosti ČEPS a ČEZ Distribuce hospodařily, respektive kdo a jak jejich astronomické zisky zajistil. Co se s těmito uměle vytvořenými zisky stalo dál, je meritem a nosným tématem textu níže.
ERÚ zvyšuje spotřebitelům ceny, stát inkasuje
Po vypuknutí války na Ukrajině došlo k energetické krizi a Energetický regulační úřad na podzim roku 2023 skokově zvýšil regulovanou cenu elektřiny o 25 % a u plynu učinil totéž. Stát tento krok obhajoval nutnými investicemi do energetické infrastruktury, což se zdálo být v pořádku a tak spotřebitelé z rekordních cen let 2022 a 2023 vstoupili do ještě horšího roku 2024, kde sice tržní ceny klesly, regulovaná složka ale tento pokles vyvážila. Největším beneficientem tohoto opatření jsou ale státní firmy ČEPS a ČEZ Distribuce, správce přenosové sítě a největší tuzemský polostátní distributor.
Plný dopad rozhodnutí z podzimu roku 2023 se ale projevil až v hospodářském výsledku roku 2024. O rok dříve totiž ČEPS nakoupil ztrátové plynovody Net4Gas a Gas Storage za 17 miliard korun. Abyste si uvědomili, kde ČEPS oněch 17 miliard korun na postupné platby za akvizici podniků získal, je třeba se podívat do čistého hospodaření firmy o rok později. Firma ČEPS v roce 2024 hospodařila se ziskem 13,8 miliard korun na tržbách ve výši 29,4 miliard korun. Jen pro porovnání - tržby ČEPS v letech 2020 a 2021 dosáhly 16,4, respektive 19,5 miliard korun. Zásahem ERÚ se státními správci přenosové sítě navýšily tržby o bezmála 50 % a zisk o více než 300 % v porovnání s rokem 2021, kdy zisk dosáhl 4,1 miliardy korun.
Nejdůležitější je ale to, co se se ziskem společnosti stalo v roce 2024 po tom, co nakoupila plynovody Net4Gas a Gas Storage. Tento rok odvedl ČEPS do státní kasy, prosím pěkně, 6,7 milard korun ve formě windfall tax a daně ze zisku. Stát si navíc z podniku stáhl dividendu ve výši 2 miliard korun. Celkem 8,7 miliard korun skončilo zpět ve státní kase, což ale zaplatili výhradně odběratelé elektřiny.
Co udělal stát po roce, kdy firma ČEPS vydělala na 29,4 miliardách tržeb 13,8 miliard korun? Zvýšil regulační poplatek pro rok 2025 znovu, konkrétně o dalších 15 %. Výsledky ČEPS za rok 2025 budou dostupné až v příštím roce, trend je ale zřejmý - podnik má násobně vyšší provozní prostředky, než jaké je schopen proinvestovat a státní správce přenosové soustavy slouží jako další daňový příjem státu, jeho olbřímí zisky jsou zdaněny hned tříkrát - daní z nadměrných zisků, běžnou daní ze zisku a státní dividendou. Kromě rekordních zisků ČEPS zaznamenal rekordní zisky také dceřinný podnik ČEZ, ČEZ Distribuce, který pokrývá 65 % České republiky. Výsledkem hospodaření této firmy v roce 2024 byl zisk na úrovni 30,5 miliard korun a jeho velká část skončila opět ve státní kase díky dani z mimořádných zisků, dani ze zisku a dividendě. Stát získal peníze na své deficity znovu, ale opět je zaplatili odběratelé elektřiny formou nepřímé daně, která se ale jako daň neprezentuje.
Ale ne, navýšení o 25 % v roce 2022, konec kompenzací v roce 2023 a další navýšení v roce 2024 není zřejmě stále dostatečné, ERÚ tak rozhodl o opětovném navýšení i v roce 2025, jak informovaly Seznam Zprávy. Regulovaná složka má podle vyjádření úřadu v roce tvořit 45,2 % celkové ceny elektřiny (!). Jak vypadá situace v zahraničí? Popíšu situaci na Slovensku, v Německu i v Rakousku, aby si čtenáři mohli udělat představu o tom, že jsme skutečně světový unikát.
Stát investiční argumentaci při navyšování cen rozbíjí svým chováním
V Německu je průměrná regulovaná cena elektřiny v přepočtu na koruny 2 700 Kč, na Slovensku 1700 Kč a v Rakousku 2 665 Kč. Procentuálně pak tato složka z celkové ceny tvoří v Německu 28 %, v Rakousku 32 % a na Slovensku 32 %. Tyto částky lze také samozřejmě vnímat i optiku násobně vyšších mezd u našich západních sousedů. Stát a Energetický regulační úřad dlouhodobě argumentují nutnými investicemi do přenosové soustavy. Nastává ale problém, argumentace vlády a regulátora nedává sebemenší smysl, když je tato teze přímo nabourána chováním toho stejného státu, který by rád skrze peněženky svých občanů investoval. Výsledkem této strategie je, že zůstáváme evropským i světovým unikátem s rekordní cenou elektřiny a namísto abychom prostředky do přenosové soustavy skutečně investovali, plníme pouze nenasytnou a zadluženou státní kasu.
Pokud by společnosti ČEPS a ČEZ Distribuce potřebovaly investiční finance, nedává žádný smysl stahovat z podniků dividendu a zahrnout správce přenosové soustavy a majoritního distributora pod daň z nadměrných zisků, čímž v důsledku státní kasa získala z kapes občanů nový a rekordní příjem, nebo ano? Nemohu tvrdit, že mi chybí v přenosové a distribuční soustavě prostředky a pak druhou rukou tyto prostředky té samé přenosové a distribuční soustavě seberu, to je až Kafkovsky absurdní. Smyslem navyšování regulačního poplatku je tak pouze a jen navýšení příjmů státu, který si v následujícím roce opět vezme svou daň z mimořádných zisků, daň z běžného zisku a znovu si, předpokládám, díky rekordním přebytkům společností ČEPS a ČEZ také sáhne po dividendě.
Rozhodnutí Energetického regulačního úřadu je tak po znalosti hospodaření správce soustavy a majoritního distributora v letech 2023 a 2024 zcela skandální. Takto, pánové a dámy, opravdu ne. Pokud stát potřebuje na svůj rozpočtový deficit peníze, mají politici transparentně předstoupit a zvýšit daně. Plíživě navyšovat ceny už tak drahé elektřiny a lhát o účelu vybraných prostředků skutečně není správnou cestou.
